Diskuse:Lidová alternativa

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 2 lety od uživatele Jann v tématu „Přejmenování

Přejmenování[editovat zdroj]

Ve stručnosti zde předkládám několik důvodů, proč jsem sáhl k názvu „populární“ a ne „lidová“:

1) Termín „lidový“ je dnes politicky passé a podle mne stylisticky nesedí k modernímu názvu novodobé strany. Podobně přidružená Lidová občanská kandidátka (Civica Popolare) mi zní spojením pojmů „lidový“ a „občanský“ politicky značně nepřirozeně, asi jako kdyby Sebastian Kurz nosil cvikr.
2) Výraz populární má v češtině skutečně význam odpovídající italskému popolare - vizte slovník cizích slov: „prostě podaný, jednoduchý, přístupný široké veřejnosti, lidový“. Uznávám nicméně, že tato varianta není tolik frekventovaná.
3) I v anglickém překladu popolare u tohoto článku také užili slova popular namísto people's. I když má angličtina popular ve významu „lidový“ zažitější než čeština, něco málo to vypovídá.Ludwig V. von Ballonburg und Mohenzollern (diskuse) 30. 8. 2021, 10:11 (CEST)Odpovědět

@Ludwig V. von Ballonburg und Mohenzollern: Dobrý den, nevím, ale připadá mi to jako trochu nepřirozené nahrazování v politické praxi běžně užívaného českého výrazu "lidový". Italské "il popolo" je lid (některých souvislostech národ); samozřejmě, že v některých souvislostech může být "popolare" nejen "lidový", ale i "oblíbený/populární". Čeština ale mezi "lidový" a "populární" dost rozlišuje (např. populární hudba x lidová hudba). Podle mne výraz "lidová" v názvu mnoha stran po celém světě naznačuje, že jí jde o zájmy lidu, zatímco "populární" by v češtině nevhodně naznačovalo, že jí jde o oblibu (viz též české užití "popularita" a "populismus").
Překlad Populární alternativa nepovažuji za šťastný. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 30. 8. 2021, 10:54 (CEST)Odpovědět
K důvodům: ad 2) a 3) - ano, popolare může být i „populární“, ale „lidový“ je dlouhodově zavedený termín pro ten italský politický proud; že v angličtině to cítí jinak, to ano, ale v jiných jazycích zase dávají přednost slovu lidová. Pro nás je podstatný český úzus.
na bod 1) koukám hodně udiveně. Vzhledem k existenci Evropské lidové strany, v níž nemálo členských stran má v názvu slovo lidová, mi přijde vaše argumentace naprosto a zcela mylná.
Nevím jak by vypadal Kurz s cvikrem, ale vím, že jeho strana slovo lidová v názvu a přitom je moderní a novodobá až z toho přecházejí oči. Tedy termín „lidová“ není passé, ale běžně používaný, minimálně v Evropě, řadou politických stran; naopak termín „populární“ jako část jména politické strany či směru používaný není. --Jann (diskuse) 30. 8. 2021, 22:02 (CEST)Odpovědět

Asi můžete článek přesměrovat, za jeho název nemíním vést svatou válku:) Jen k dovysvětlení bodu 1); ano, slovo lidová v názvu strany je hojné, jedná se nicméně o strany s dlouhou historií a tradičním názvem. Kdyby Kurz dnes zakládal novou stranu, asi by ji nepojmenoval ,,lidová. Při pohledu na novodobou historii, která nově založená iniciativa nebo strana nese název lidová? Dnes se zakládají strany občanské, svobodné, liberální, národní či naprosto bez politického názvu (ANO, Přísaha a podobné záležitosti). Výraz lidový zní v politickém éteru (mimo ony zavedené názvy) skutečně řídce. Překlad ,,Populární alternativa, jistě šťastný není, strana s ,,lidovým" jménem ale jakoby byla založená před alespoň třiceti lety. Ještě více matoucí mi přijde jeho skloubení s ,,alternativou", což je zase slovo politické současnosti. Lidová alternativa mi zní asi jako Strana neodvislosti Spojeného království a podobně. Z tohoto pohledu je podle mne slovo lidový passé.

To jen na vysvětlenou, abych nevypadal jako úplný politický ignorant:) Zdraví Ludwig V. von Ballonburg und Mohenzollern (diskuse) 31. 8. 2021, 12:38 (CEST)Odpovědět

V novodobé historii lidové strany vznikají - v postsovětském bloku začátkem 90. let (Moldavsko, Slovinsko, Maďarsko), poslední ve Slovinsku roku 2000 (bráno pouze ze stran uvedených v Evropská lidová strana, možná je jich víc). Ve stejném období v Itálii vzniklo hned několik „lidových“ stran - protože v Itálii je "lidovectví" (en:popolarismo) specifický politický směr, živý a současný, takže i nové strany - které se k tomuto směru a tradici hlásí - si berou slovo lidová do názvu. Čili soudím, že názor strana s ,,lidovým" jménem ale jakoby byla založená před alespoň třiceti lety je minimálně pro Itálii rozhodně mylný (imo je mylný obecně, ale v té Itálii je to nad míru zřetelné). PS. Klíčová je především návaznost na tradici politiky popolarismo, počínaje Italskou lidovou stranou z let 1919-26. A když tady máme hejno lidových stran během sto let, tak je nezačneme najednou jednu z nich překládat jinak. --Jann (diskuse) 31. 8. 2021, 21:17 (CEST)Odpovědět