Diskuse:Libeňský most

Povrch

Domnívám se, že povrch Libeňského mostu nebyl asfaltový, nýbrž byl vydlážděn žulovými dlažebními kostkami.

Tvrzení o asfaltovém povrchu (ovšem pod tramvajovými kolejemi byly kostky) lze dohledat v knize: Jan Fischer, Ondřej Fischer: Pražské mosty. Academia, Praha 1985. --Jvs 15:30, 8. 3. 2008 (UTC)

Disponuji fotkami z roku 1983, tedy z doby, kdy se Vámi citovaná publikace připravovala, a na nich je povrch mostu X656, tedy toho nyní uzavřeného, dlážděný. Mezi tramvajovými kolejemi jsou staré betonové panely. Odtud k Palmovce asfalt, a to i mezi kolejemi. Vše samozřejmě zjevně dožité, havarijní stav (kvůli tomu to můj bratr fotil). --Uacs451 (diskuse) 22. 2. 2024, 09:09 (CET)

Pojmenování

Opravil jsem pojmenování mostu. Masarykův se nikdy nejmenoval. Zdroj: Lašťovka M., Ledvinka V. a kol., Pražský uličník. Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl, 1997. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 109.107.211.118 (diskuse • bloky) 4. 7. 2014, 09:24‎ (CE(S)T)

Zákaz potkávání

Zákaz potkávání tramvají může být dán i prostorovými důvody. Je to poměrně běžně používané, nijak mimořádné opatření, a důvody bývají právě prostorové. Pokud je dáván do souvislosti s havarijním stavem mostu, bylo by vhodné najít seriózní zdroj. --Uacs451 (diskuse) 9. 1. 2016, 14:27 (CET)

Kubistický most

Dnes jsem se ve veřejnoprávním Českém rozhlase Plus v pořadu Radiofórum dozvěděl, že toto je jediný kubistický most na světě. To je zajímavé – pokud je tomu tak, určitě by si to zasloužilo zmínku, ale dokázat jedinečnost resp. neexistenci dalších případů je velmi těžké. Info o kubizujících prvcích máme třeba u Hlávkova mostu. —Mykhal (diskuse) 25. 4. 2018, 15:32 (CEST)

Zdeněk Lukeš přiřazení ke kubismu odmítá, Pavel Vlček píše o „zčásti přežívajících kubistických prvcích“, což se oboje (kdesi) v tomto článku cituje. Jaká autorita říká „jediný kubistický most na světě“? --Matěj Orlický (diskuse) 25. 4. 2018, 16:13 (CEST)

Dle úvodu uvedeného audio zdroje jsou zdrojem této informace "zastánci rekonstrukce", no. Zmínka třeba i zde. —Mykhal (diskuse) 25. 4. 2018, 17:49 (CEST)

Doplním, že Dušan Josef v Encyklopedii mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Libri, 2002) píše: „Zásluhou architekta Pavla Janáka byl libeňskému mostu vtisknut ráz začínajícího nového slohu jako reakce na příliš dekorativní secesi - totiž kubismu.“, což mi připadá poněkud podivné, protože v druhé polovině 20. let byl již čistý kubismus mrtvý, specificky jen u nás pokračoval tzv. rondokubismus (styl Legiobanky), který ale vypadal již podstatně jinak (a mosty se v jeho stylu nestavěly). --BarbatusCZ (diskuse) 25. 4. 2018, 18:18 (CEST)

Napsal bych totéž a dotvrzuje to, že autor není na rozdíl od mnou uvedených jmen odborník na stylové hodnocení archtektury. To platí i o druhé z kolegou Jklamem doplněné referenci (lauderky.cz), autor je zřejmě publicista a dokládá to velmi problematická věta: Valná část funkcionalistických architektů nacházela útočiště pro výzdobu svých staveb právě v kruzích kubismu. Ty novinářské titulky z rozhlasu nejsou směrodatné. --Matěj Orlický (diskuse) 25. 4. 2018, 18:39 (CEST)

Tak přece, Václav Girsa: Vzácný příklad dopravní stavby, ztvárněné v kubistickém stylu.[1].--Matěj Orlický (diskuse) 25. 4. 2018, 19:01 (CEST)

Ohlasy, aktuality, média

(Toto "téma" je pokus o zpřítomnění aktuálních zpráv, pro heslo podstatných, ale těžko zapracovatelných z hlediska významnosti apod. Snad může posloužit v budoucnu pro aktualizaci, anebo "jen" k doplnění informací...)

20220128 | Ivo Horváth: Rekonstrukce Libeňského mostu začne na jaře výstavbou náhradní lávky (online: idnes.cz) (verif. 20220128) --MONUDET (diskuse) 28. 1. 2022, 08:12 (CET)