Diskuse:Kostel svatého Petra a Pavla (Dolany)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

text k zapracování z http://www.kr-plzensky.cz/Relics.asp?lngPamatka=953928 (jako součást rozhodnutí MK může být integrován):

Zaniklá středověká ves Dolany s tvrzí - popis z rozhodnutí MK ČR čj. 16.495/2005 ze nde 3.10.2006 : Zaniklá středověká ves Dolany je významnou lokalitou pro poznání vývoje osídlení a kontaktů

středočeské přemyslovské domény s okolním územím a pro výjimečné dochování stop jednotlivých prvků celého sídelního komplexu a jejich rozpoznání. Kostel sv, Petra a Pavla, který je již kulturní památkou , se nachází v nivě řeky Berounky, cca 150 m od levého břehu na k.ú. Hlince. V těchto místech předpokládáme existenci brodu, který spojoval již v pravěku stezky vedoucí po pravé straně nad řekou. Ve středověku pak stezka od Prahy vedla přes Velíz, dále na jih na Starý Plzenec a přes tento brod směřovala na západ a sever. V 11. století pak bylo území severozápadně odtud osídleno Hedčany, osídlení v okolí brodu je intenzivnější a vrcholí ve 12. století. V té době již stojí na stejném místě menší kamenný kostelík (záchranný archeologický výzkum 2003, 2004). V jeho blízkosti se rozkládala ve středověku osada, ve 14. století je zde uváděna fara a tvrz (první zmiňován roku 1318 Markvart z Řebříka, seděním na dolanské tvrzi). Habart z Řebříka na Dolanech v roce 1377 Dolany prodal Slaviborovi Vršovi z Modřejovic, 1420 jeho syn Dobeš seděním na Dolanech je uveden mezi pány, kteří vypověděli Zikmundovi poslušnost, 1450 padl po boku Jiřího z Poděbrad v boji proti Sasům. Ves Dolany, tvrz a poplužní dvůr byly spáleny roku 1467 při poslední křížové výpravě Němců proti Jiřímu Poděbradskému. Majetek - Dolany, Studená a Holovousy byly předány Janu Vepříkovi, rychtáři v Rakovníce. Téhož roku 1471 postoupil kostelu v Dolanech louku a les Chrustinu, ves byla pustá. V 16. století byl ještě Kolovraty Krakovskými obnoven dvůr, ten však zaniká během třicetileté války.

Podél jižní stěny kostela tekl Dolanský potok (též zvaný potok Svatá), a to až do konce 19. století, kdy byl jeho tok regulován. V rámci záchranného archeologického výzkumu byla v létě 2004 A. Majerem lokalita zmapována magnetometrickým měřením. V nenápadné poloze na poli mezi hájovnou a kostelem (parcela č. 226/1) byla zřejmě lokalizována tvrz. Z výsledků měření je patrné, že je téměř kruhového tvaru, opevněna valem a příkopem. Dále se linie shoduje se zaniklým korytem potoka. K zavodnění příkopů bylo bezesporu využíváno toku potoka od severu. Severně od kostela jsou znatelné obrysy objektů.

Poloha tvrze byla na základě magnetometrického měření ověřena archelologickou sondou. V hloubce cca 50 cm pod současným terénem se skutečně objevilo rozvolněné zdivo, které lze považovat za relikt tvrze. Vzhledem k tomu, že místo je užíváno jako pole, původní zdivo bylo již rozvláčeno orbou.