Diskuse:Kondor krocanovitý

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 4 lety od uživatele OJJ v tématu „Ochrana v USA“
ikona
Článek byl 25. 5. 2016 navržen na zařazení mezi nejlepší články.
Diskuse o nominaci byla 22. 6. 2016 ukončena s výsledkem zařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.
ikona
Článek týdne
Tento článek byl v 33. týdnu 2016 uveden na hlavní straně jako článek týdne.
ikona
Z hesla Kondor krocanovitý byla v období od 25. do 31. července 2016 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:
„Víte, že … kondor krocanovitý (Cathartes aura, na obrázku) vyhledává jako jeden z mála dravců potravu po čichu?“
ikona
WikiProjekt Ptáci
Tento článek je sledován účastníky projektu Ptáci, jenž se snaží zvýšit úroveň ornitologických článků na české Wikipedii. Pokud se chcete seznámit s projektem blíže či mu pomoci, nebo se dokonce přímo přidat, navštivte stránku projektu.

Kvalita:  nejlepší článek Tento článek patří mezi nejlepší v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace. Tento článek již dosáhl úrovně nejlepších článků. Stále však můžete aktualizovat některé údaje či přidávat nové informace.

Recenze v rámci WikiProjektu Kvalita[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 7 lety109 komentářů6 lidí v diskusi

Vachovec1[editovat zdroj]

Úvod
  • nesprávně též nazýván kánětem – Tím je myšleno co? Viz komentář k sekci Etymologie.
    • NevyřešenoNevyřešeno Dle refu 3, česká kniha. --OJJ, Diskuse 24. 4. 2016, 14:21 (CEST)Odpovědět
      • VyřešenoVyřešeno Tohle požaduji vyřešit, než budu hlasovat ohledně nominace v NNČ. Je to problematické tvrzení hned v první větě článku. Co přesně se píše v té odkazované knize? Biolib žádný český alternativní název neuvádí. A co znamená nesprávně? Jestliže jde "pouze" o překlad toho "amerického" názvu (viz diskuse níže v sekci Etymologie), tak to musí být objasněno minimálně někde v poznámce. Mimochodem, když už jsme u těch alternativních názvů, tak encyklopedie Šťastný/Bejček/Hudec Svět zvířat: Ptáci (1) uvádí jako alternativní (starší) název sup krocanovitý. --Vachovec1 (diskuse) 15. 6. 2016, 11:19 (CEST)Odpovědět

┌───────────────────────────┘

  • Takže:
  1. U zdroje si opravte autora. Podle zaznámů v katalozích NKČR (český překlad) – [1] a WorldCatu (anglický originál) – [2] je jediným autorem BURNIE, David (nikoli tedy KOLEKTIV)
  2. Nebudu komentovat to, že jde o encyklopedii určenou mladým čtenářům (to samo o sobě nemusí nijak snižovat kvalitu zdroje, viz níže), ale zdůrazním, že jde o překlad. A kvalita/kvalifikace překladatele nemusí odpovídat kvalitě/kvalifikaci autora.
  • Doporučení:
  1. Káni bych z úvodu odstranil, jelikož podle mého názoru nejde o platný (český) alternativní název. Jako alternativní název naopak v úvodu dopručuji uvést supa krocanovitého a doložit to výše zmíněnou encyklopedií Svět zvířat. Ta sice také na první pohled vypadá jako dílo určené mladým čtenářům, ale je psaná renomovanými českými zoology, pročež jí můžeme považovat za velmi kvalitní zdroj.
  2. V sekci Etymologie je káně OK. Ale formulace Ve své domovině je nazýván také nesprávně kánětem. se mi pořád nelíbí. Podle mě jde o mizerný překlad. Jak píšu níže, operoval bych raději anglickým slovem „buzzard“. Navíc nesedí ani navazující věta, jelikož řada kání žije v Americe.
  3. Vychází mi tedy něco takového: Ve své domovině bývá též nazýván „buzzard“ (v českém překladu „káně“[zdroj 4]), což je ovšem označení jinak vyhrazené ptákům z čeledi jestřábovitých, především z rodu Buteo. Jak byl tento název přiřazen zrovna ke kondoru krocanovitému je nejasné.[zdroj 9]

--Vachovec1 (diskuse) 18. 6. 2016, 12:43 (CEST)Odpovědět

@Vachovec1: Takže...
  1. Jak tak koukám, tak Burnie asi bude psát plno věcí.
  2. Opraveno. Dle tiráže na tom pracovala halda lidí k tomu. Jinak, nikde psáno nebylo, pro jak staré to je :-). Ale vzhledem k tomu, že knihu podobného obsahu od stejného autora má i Chmee2 a já si žádám o scany, tak to asi tolik vadit nebude.
  3. Sup tam je. Mimochodem, to jsou naše špičky!
  4. OK
  5. OK

Tak už snad nebude problém zahlasovat. Mimochodem, ještě jsem objevil pár nefunkčních doi. Jestli mohu poprosit, kdyby se cokoli takového našlo, prosím jen o přepsání ,>. v odkazu, ušetří mi to hledání. Díky. --OJJ, Diskuse 18. 6. 2016, 16:00 (CEST)Odpovědět

  • dle jiných zase do čeledi společně se supy – Jaké čeledi se supy? Supi patří do čeledi jestřábovitých. Viz též komentář k sekci Taxonomie.

** VyřešenoVyřešeno Řád sokoli, moje chyba. --OJJ, Diskuse 24. 4. 2016, 14:21 (CEST) Dle spodku. --OJJ, Diskuse 24. 4. 2016, 14:22 (CEST)Odpovědět

Etymologie
  • Druhové jméno aura znamená „mexický rodák připomínající krocana. – Tak o tom mám silné pochybnosti. Máte zdroj k dispozici? Aura spíše znamená vánek či zlato, jak naznačuje další věta.
    • VyřešenoVyřešeno Zdroj tam byl dle francouzské Wikipedie. Momentálně jsem vypustil neboť to patrně nebyl příliš dokonalý překlad, pokud si troufnete, tu je odkaz
  • Buzzard nemůžete automaticky překládat jako káni. Musíte operovat s anglickým názvem. Nelze tedy napsat Někdy je nazýván také nesprávně kánětem. Musíte psát něco jako v Severní Americe bývá označován slovem "buzzard", které ovšem v Eurasii běžně označuje příslušníky rodu Buteo (káně). Zohledněte to i v úvodu, kde je na toto téma zmínka.
Taxonomie

refaktorizováno. Chápu, že jsou v tom zmatky, ale třeba dát tomu trochu řád. Udělal jsem malý průzkum a …

  • IUCN, kterou bych bral jako poměrně vysokou autoritu, uvádí zařazení: čeleď Cathartidae, řád Cathartiformes (datováno 2012 s odkazem na BirdLife International). Upozorňuji na ten samostatný řád.
  • Anglický článek také řadí kondora krocanovitého do samostatného řádu Cathartiformes.
  • Totéž zařazení ma i biolib.
  • Jde o to, že je překopán celý systém dravců. Ti se rozpadli do tří samostatných řádů – Falconiformes (sokoli), Accipitriformes (noví „dravci“ – jestřábi, orli a příbuzní, supi, hadilov písař, orlovec říční) a Cathartiformes (kondoři). Cathartiformes a Accipitriformes jsou sesterské skupiny, zatímco Falconiformes jsou řazeni do blízkosti papoušků a pěvců.

Toto zařazení bych tedy považoval za základní a uvedl bych jej na prvním místě.

  • šest příbuzných z rodu Catharthes – Biolib uvádí jen dva (kondor menší = Catharthes burrovianus a kondor větší = Catharthes melambrotus). Totéž i en-wiki. Šest příbuzných by to bylo, pokud bychom měli na mysli všechny recentní kondory, ne jen rod Catharthes.

--Vachovec1 (diskuse) 23. 4. 2016, 22:21 (CEST)Odpovědět

@Vachovec1: Děkuji za recenzi. OJJ, Diskuse 24. 4. 2016, 14:21 (CEST)Odpovědět

--Vachovec1 (diskuse) 24. 4. 2016, 14:29 (CEST)Odpovědět

Výskyt
  • Kondoři krocanovití dovedou žít v různých typech životního prostředí od suchých oblastí, až po deštné lesy nebo hory – před až čárka nepatří
  • Obecně je lze najít v otevřených oblastech blízko lesa, zde je pro ně ideální místo k hnízdění (suchý les, skály); hustě zalesněným oblastem se spíše vyhýbají. – Místo zde je spíše kde je.
Popis
Záměna
Chování - úvod
Potrava
  • však dovede zpozorovat mrtvá zvířata i ve velké výšce - Lépe i z velké výšky, ty zvířecí mrtvoly ve velké výšce asi nebudou.
  • Mršiny však nejčastěji kondoři krocanovití vyhledávají po čichu jako jediní dravci na světě (mrtvá zvířata ze sebe vydávají plyn ethylmerkaptan, jenž tento pták dovede zachytit díky části jeho mozku sloužící k rozpoznávání pachů, která je extrémně vyvinutá ve srovnání s ostatními zvířaty), který mají dobře vyvinutý a umožní jim odhalit uhynulé zvíře i skryté pod zeminou, díky čemuž se obvykle dostanou k potravě první. – Tady je třeba stylistických úprav. Co takhle: Mršiny však kondor krocanovitý nejčastěji vyhledává po čichu – jako jediný dravec na světě. Mrtvá zvířata ze sebe uvolňují plyn ethylmerkaptan, jejž kondor krocanovitý dokáže detekovat díky části svého mozku sloužící k rozpoznávání pachů, kterou má extrémně vyvinutou ve srovnání s ostatními dravci. Dokáže odhalit i uhynulé zvíře skryté pod zeminou a obvykle se z mrchožroutů dostane k potravě první.
    • KomentářKomentář Po začtení se do encyklopedie Svět zvířat IV - Práci 1 (Karel Šťastný/Vladimír Bejček/Karel Hudec) jsem objevil zásadní chybu. Výborným čichem disponují všechny tři druhy rodu Cathartes – tj. vedle kondora krocanovitého (Cathartes aura) i kondor menší (Cathartes burrovianus) a kondor větší (Cathartes melambrotus). V článku en:Lesser yellow-headed vulture (=kondor menší) je psáno mimochodém totéž, co je uvedeno tady, včetně rozvinuté oblasti mozku vnímající čichové podněty, nízkého letu při hledání potravy a ethylmerkaptanu.
  • Kondoři žijící v blízkosti farem se živí uhynulými hospodářskými zvířaty, dle studií v Jižní Karolíně v nezemědělských oblastí požírají zdechliny divokých zvířat. – A co jiného by měli v nezemědělských oblastech žrát?
  • Na Falklandech se živí kondoři krocanovití obvykle ovcemi. – Odkázat na článek Falklandy. Ty ovce – živé, mrtvé či oboje?
  • Alespoň jednou odkázat na (zatím neexistující) článek kondor menší, červený odkaz je lepší než nic.
  • Francouzský zdroj 36 (Oiseaux.net) uvádí, že přes silnou odolnost vůči toxinům nejsou schopni konzumovat zdechlinu v pokročilém stádiu rozkladu. Proto musí najít mrtvé zvíře co nejrychleji (po jeho smrti). To je celkem zajímavý fakt, který by stálo za to uvést. Také zmiňují, že při hledání zdechlin létají na rozdíl od konkurentů (kondor královský, kondor havranovitý) nízko nad korunami stromů a spoléhají právě na svůj rozvinutý čich.
Rozmnožování
  • Po inkubační době, jež trvá 30−40 dnů (průměrně 6 týdnů) – Rozpor, 6 týdnů = 42 dnů, tj. mimo uvedený interval.
  • o která se oba rodiče starají nepřetržitě prvních 5 dnů až do 10−11 týdnů – Tím je myšleno co? Prvních 5 dnů nepřetržitě a dál co?
  • Vzlétnosti dosahují ve dvou měsících života, délka letu přičemž závisí na postavení hnízda. – Cože? Za prvé – těžko budou létat, dokud se neopeří. Bez letek se prostě letět nedá. V předchozí větě se píše, že se opeřují po 70–80 dnech, což je rozhodně více než 2 měsíce. Za druhé – délka letu závisí na postavení hnízda? Tím je myšleno co? Délka prvního letu?
Migrace
  • Kondoři krocanovití ze severozápadních Spojených států amerických a jižní Kanady na podzim migrují podél Appalačských hor přes úžinu Juan de Fuca, Washington a Kalifornii dále přes Kolumbii až do nejjižnějších části Jižní Ameriky. – Tak západní populace podél Appalačských hor rozhodně nemigrují, to je totiž pohoří na východě USA. Odkaz Juan de Fuca potřebuje upravit – je to jméno španělského mořeplavce řeckého původu, po kterém je pojmenována třeba i tektonická deska, takže na holém jméně rozhodně nelze očekávat úžinu. Dál – jestli kondoři migují až do nejjižnějších části Jižní Ameriky, chtělo by to upřesnit. Patagonie?
    • VyřešenoVyřešenoNevyřešenoNevyřešeno Narovnáno, pohledem na mapku platí ty Appalače pro druhou skupinu. Již je upřesněno ve výskytu, kde se nejjižněji vyskytují a zde mi přijde zbytné to duplikovat. --OJJ, Diskuse 11. 5. 2016, 17:06 (CEST)Odpovědět
  • Mapa migračních cest by nebyla?
  • Podíval jsem se do udávaných zdrojů a:
    • Ve zdroji 23 (Neotropical Birds) o migraci někam do Patagonie nic není, pouze že areál rozšíření sahá až k Ohňové zemi.
    • Ve zdroji 59 (Naomi Millburn) není nic o Kolumbii, pouze o Britské Kolumbii, což je podstatný rozdíl. Zato je tam zmíněno, že kondoři z Britské Kolumbie byli vysledováni na zimoviště ve Venezuele. A je tam zmíněn i ten jih Jižní Ameriky jako nejzašší cíl.
    • Tu tištěnou encyklopedii (zdroj 60, Velký atlas živočichů… ) nemám k dispozici, nemohu komentovat.
    • Francouzský zdroj 36 (Oiseaux.net) říká, že letí přes Panamu (Panamskou šíji), ne že se tam nějak shromažďují. Drží se pevniny, nad moře se nepouštějí. Potřebují totiž vzestupné vzdušné proudy, které nad mořem nejsou (to ostatně zmiňujete dále v textu i Vy). Proto neletí kratší cestou přes Mexický záliv, ale musí právě přes Panamskou šíji.
  • Tady ještě odkaz na konkrétní studii mapující migraci kondorů krocanovitých – Environmental drivers of variability in the movement ecology of turkey vultures (Cathartes aura) in North and South America.
Predátoři a parazité
  • může se maximálně vyšplhat až k 45 letům – Za prvé doba dožití nepatří do sekce Predátoři a parazité, spíše někam do rozmnožování. A za druhé uvedený úsek by bylo vhodné přeformulovat, např. nejvyšší zaznamenaý věk (v zajetí?) je/byl 45 let. K tomu také viz sekce "Chov v zajetí" – Dlouhověkost.
  • Mezi přirozené nepřátele mimo člověka kondora krocanovitého patří – Člověk "kondor krocanovitý"? :-)
  • vyvrhne silné žaludeční šťávy – Tím silné je myšleno co? Silně zapáchající? Źíravé?
  • Na kondorovi pak parazitují například organismy Haematosiphon inodorus, Olfersia bisulcata a Chlamydophila psittaci. – Upřesnit. První je hmyz patřící mezi štěnice, druhé taky hmyz patřící tentokrát mezi mouchy a třetí je bakterie.
Ohrožení a chov v zajetí
  • Zhodnocen jako vzácný druh není ani v US Migratory Bird Act, US Federal List, State of Michigan List a Úmluvě o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin. – Ty americké dokumenty nutno upřesnit. To první je pravděpodobně totéž, co dále zmíněná en:Migratory Bird Treaty Act of 1918. Druhé netuším, ale takhle obecný název to rozhodně mít nebude. To platí i pro třetí dokument, ten tam navíc je úplně zbytečný (proč zrovna stát Michigan?).
  • na zvířata a lidi, dříve byli tito ptáci – Za lidi dát tečku, začít další větu.
  • různé pokusy na zahnání tohoto druhu (odklízení mršin, strašení ptáků pyrotechnikou) jsou obvykle neúčinné – to se podle kontextu zřejmě týká kondora havranovitého, mělo by to tedy být spíše v poznámce, pokud se to tedy nějak netýká i kondora krocanovitého (plašen stejnými metodami?)
  • Od ledna do července roku 1988 byl proveden výzkum kvůli úbytku kondorů kalifornských (Gymnogyps californianus), příbuzným kondorům krocanovitým, následkem otravy olovem, při kterém kondoři krocanovití orálně dostávali malé olověné broky a sledovaly se jejich fyziologické změny. – to by chtělo upravit: Od ledna do července roku 1988 byl na kondorech krocanovitých prováděn výzkum kvůli úbytku jejich příbuzných kondorů kalifornských (Gymnogyps californianus) následkem otrav olovem. Ptáci orálně dostávali malé olověné broky a sledovaly se jejich fyziologické změny.
  • mezi léty 1989 až 1992 tito ptáci způsobili v United States Army Air Forces tři letecká neštěstí spojená s dvěma úmrtími lidí a škodu za celkem 21 milionů dolarů. – Odkaz na letecké síly je chybný, rozklikněte. USAAF je něco jiného, než dnešní United States Air Force (USAF).
Chov v zajetí
  • v páru ve voliérách – doplnil bych ve venkovních voliérách
  • chov v Česku
    • Info o jedincích ze ZOO Havana je nepochybně velmi významné, ale podané poněkud chaoticky. Začal bych tím, že v roce 1964 bylo z Kuby dovezeno 12 jedinců, kteří byli po 4 rozděleni mezi pražskou, plzeňskou a ústeckou zoo (zdroj – [3]. Odchovy se zdařily v ZOO Praha (stejný zdroj), ZOO Plzeň (zdroj z článku – [4]) a ZOO Olomouc (další zdroj z článku – [5]), přičemž všude šlo zřejmě o umělé odchovy (viz zdroje – Praha a Plzeň určitě, přímo uvedeno ve zdrojích; Olomouc pravděpodobně také, ale ve zdroji to není explicitně uvedeno). Nyní uvést v čem spočívá problematičnost odchovů.
    • Dlouhověkost. Zmínit kondory z "kubánské zásilky" jako pravděpodobné rekordmany v dlouhověkosti. Samice uhynulá v roce 2009 byla nejméně 44 let stará (+zdroj). Pozor, rekord to ale není, protože její partner ze stejné zásilky tehdy ještě žil. Bohužel informace o jeho osudu lze dohledat jen stěží: z tohoto zdroje – [6] – by se snad dalo soudit, že zemřel v roce 2011 v ZOO Plzeň (že by ho tam přesunuli z Prahy po smrti družky?), tj, ve věku nejméně 46 let.
    • NevyřešenoNevyřešenoK tomu by chyběl zdroj.--OJJ, Diskuse 11. 5. 2016, 17:06 (CEST)Odpovědět
Zajímavosti
  • U toho uruguayského města to chce alespoň přibližný překlad názvu. Vychází mi z toho "rokle kondorů".
  • Kondoři krocanovití často kroužili nad místem, kde uniká pátrající po potravě a toto místo pak mohli opraváři detekovat. – potřebuje přeformulovat: 'Kondoři krocanovití pátrající po potravě často kroužili nad místem, kde plyn unikal, a toto místo pak mohli opraváři detekovat.

--Vachovec1 (diskuse) 28. 4. 2016, 21:19 (CEST)Odpovědět

@Vachovec1: Děkuji za pěknou řádku připomínek. Ještě napíšu nějaký článek, obměním portály a jdu na to! OJJ, Diskuse 1. 5. 2016, 15:54 (CEST)Odpovědět
Taxonomie (2)

Tak názvosloví/nomenklaturu bychom měli vyřešené, ale vídím tam pořád ještě zmatky v taxonomii.

  • Taxonomické zařazení tohoto druhu je nejasné, dle některých patří do čeledi kondorovití, dle jiných zase do řádu dravci společně se supy, se kterými však není příbuzný a vzájemná podobnost s nimi je dána konvergentní fylogenezí. – to je z úvodu a nedává to příliš smysl. Mělo by to být spíše nějak takto:
    • Taxonomické zařazení tohoto druhu je sporné, čeleď kondorovitých (Cathartidae) je dle některých jedinou čeledí samostatného řádu kondoři (Cathartiformes), dle jiných zase patří do řádu dravci (Accipitriformes, dříve Falconiformes) společně se supy, se kterými však kondoři nejsou příbuzní a vzájemná podobnost je dána konvergentní fylogenezí.
  • Zařazení sedmi druhů kondorů do taxonomického systému bylo od počátku problematické.[11] Starosvětští supi a novosvětští kondoři jsou si podobní a mají i stejné místo v ekologii, avšak vyvinuli se z jiných předků na různých částech světa. Charles Sibley a Burt Monroe v roce 1990 uvedli, že se kondor krocanovitý řadí mezi brodivé (Ciconiiformes) a je blízký příbuzný čápům.[12] Po změnách v taxonomii dravců na počátku 21. století[pozn. 1] zařadily novější výzkumy kondora krocanovitého a supy do dvou samostatných čeledí v řádu dravci,[14] zatímco jiné do samostatného řádu kondoři (Cathartiformes).[15] South American Classification Committee kondora krocanovitého vyřadila z brodivých a označila jej jako incertae sedis.[16] V roce 2008 byla celá čeleď kondorovití Hackettem a kol. zařazena do řádu dravci. - sekce Taxonomie.
    • Věta Charles Sibley … vůbec nenavazuje na větu předchozí. Mělo by tam být uvedeno, že (kondoři) byli nejčastěji řazeni do řádu Falconiformes vedle ostatních dravců (myšleno před rokem 1990), buď jako samostatná čeleď nebo do jedné čeledi společně se supy. Pak teprve návázat tím překvapivým zařazením mezi brodivé. Dále zmínit změny v celém systému s nástupem genetické analýzy (poznámka 1). Pak SACC a incertae sedis, Hacketa a kol. a až na závěr zařazení do samostatného řádu (zdrojovat zdrojem z poznámky 1 + případně webem IUCN), jelikož zdroje k tomuto jsou časově nejpozdější.

--Vachovec1 (diskuse) 18. 6. 2016, 17:00 (CEST)Odpovědět

@Vachovec1: To už bychom snad také měli. Mimochodem, spíš do NNČ. OJJ, Diskuse 18. 6. 2016, 17:27 (CEST)Odpovědět

Prošel jsem u té taxonomie refy a článek jsem upravil. Poznámky:

  1. Hackett a kol. (2008) neřadí kondory (Cathartidae) konkrétně mezi dravce (Accipitriformes). Potvrzuje předchozí výzkumy, které mimo jiné řadí sokolovité po bok pěvců a papoušků. Kondoři jsou dáváni do blízkosti "okleštěných" dravců, ale stejně jako v pozdějších studiích jako samostatný klad.
  2. Vypustil jsem referenci SIBLEY, Charles Gald; AHLQUIST, Jon E. Phylogeny and Classification of Birds: A Study in Molecular Evolution. New Haven : Yale University Press, 1991. Nejde o zdroj dostupný online, ale o tištěnou knihu (mající mimochodem 976 stran). Jistě by to byl velmi kvalitní zdroj, ovšem bez nahlédnutí netuším, co se tam píše a co by se tím dalo zdrojovat. Mimochodem, jestliže ten samý Sibley o rok dříve klasifikoval kondora krocanovitého mezi brodivé, čekal bych, že tato kniha bude tvrdit to samé (přičemž ovšem touto referencí bylo refováno něco úplně jiného). K tomu doporučení: reference z cizích wiki do dobrého či nejlepšího článku přebírejte jen tehdy, pokud si osobně ověříte jejich obsah.

--Vachovec1 (diskuse) 18. 6. 2016, 22:52 (CEST)Odpovědět

Faigl.ladislav[editovat zdroj]

Díky za zajímavý článek. Drobné úpravy jsem prováděl rovnou. Mé připomínky:

Článek je extrémně a rušivě přezdrojovaný. Mnohdy jsou zdrojovány zbytečnosti, není třeba uvádět zdroj za každou větou, tím spíše několikrát během jedné věty, pokud neobsahuje zásadní informaci.

  • KomentářKomentář Když je jedna věta kompilací tří zdrojů, tak to jinak nepůjde. V každém je část a dohromady to dává větu. OJJ, Diskuse 17. 5. 2016, 05:28 (CEST)Odpovědět
    • Opakuji: není třeba zdrojovat naprosto každou informaci. Zdrojování v článku je rušivé a v řadě případů jsou zdrojovány zbytečnosti. --Faigl.ladislav (diskuse) 17. 5. 2016, 18:36 (CEST)Odpovědět
      • @Faigl.ladislav: Prosím, napiště přesně, jaké refy vypustit. Já jsem tímto stýem napsal již 3 články dobré a 1 nejlepší. OJJ, Diskuse 17. 5. 2016, 18:42 (CEST)Odpovědět
        • Část zmiňovaných článků jsem viděl již dříve, část dnes, a žádný z nich není tak přezdrojovaný. Večer napíšu. --Faigl.ladislav (diskuse) 17. 5. 2016, 18:46 (CEST)Odpovědět
        • @OJJ: Smím se zeptat, proč si tady pořád honíš triko? Kolega napsal 7 nejlepších a 36 dobrých článků, vidíš někde, že by se tím oháněl? Text jde v tomhle stavu velmi špatně číst, jestli to kvůli profesionální slepotě nevidíš, tak bys s tím měl něco udělat. --Jan KovářBK (diskuse) 17. 5. 2016, 18:47 (CEST)Odpovědět
          • @Jan Kovář BK: To nahoře jsem snad ani neviděl... Nesnažím se tu vyvyšovat, nýbrž napsat, že jsem se ve všech těchto článcích snažil zdrojovat každou drobnost. Samotné NČ/DČ píšu k tomu, abych alespoň k něčemu pro Wikipedii byl a zanechal zde nějakou stopu. Když je v jednom zdroji zmínka o jedné zemi, ve druhém o jiné, tak hold musím oba zdroje složit dohromady. OJJ, Diskuse 17. 5. 2016, 18:58 (CEST)Odpovědět
          • @Jan Kovář BK: + ne, nechápu co vadí na miničíslech, nechápu, k čemu slepí potřebují alt, když třeba ani neví, jak vypadá pták... Ale co jsem já proti komunitě. OJJ, Diskuse 17. 5. 2016, 19:10 (CEST)Odpovědět
            • Pár komentářů: výše uvedená poznámka Jana Kováře není osobní útok. Když jsem si poprvé přečetl, co jste napsal, měl jsem rovněž pocit, že si chcete cosi dokazovat. Až pak mě napadlo, že jde patrně pouze o dvousmyslnou větu. Proto jsem ostatně reagoval tak, jak jsem reagoval. Tj. porovnáním přemíry referencí v tomto a dalších Vašich článcích. A jak už jsem psal, na rozdíl od nich, je tento článek těžce přezdrojovaný. Níže uvádím přehled vět, kde by mohlo/mělo dojít k redukci. Je možné, že by se našly i další, ale tyto jsou nejvíc do očí bijící:
              • Zvykli si i na přítomnost lidí,[16] mnohdy se vyskytují i ve městech, vesnicích a na farmách.[23] – stačí zdroj až na konci věty
              • Lze ho najít v celé Americe mimo jejího severu,[24] kde se dá spatřit pouze výjimečně.[25] – dtto
              • Rozpětí křídel u tohoto druhu dosahuje obvykle 170–178 cm,[29] může však dosáhnout i 2 m.[22] – dtto
              • U tohoto ptáka není znám výrazný pohlavní dimorfismus,[16] zbarvení zůstává po celý rok u samců i samic stejné,[30] samice mohou být trochu větší než samci.[31] – dtto
              • Ocas je dlouhý.[32] – netřeba zdrojovat
              • Peří má u samců i samic po celém tělo mimo hlavy černohnědé zbarvení,[22] letky vypadají zespoda stříbřitě.[33] Hlava není opeřená až na někdy se vyskytující černé štětiny[17] a zbarvená od růžové až po jasně rudou.[16] Mladí ptáci mají kůži na hlavě šedivou a pokrytou krátkým jemným prachovým peřím.[17] – není třeba zdrojovat každou větu
              • Dle pitvy průdušnice kondorovi krocanovitému chybí syrinx, díky čemuž nemůže zpívat, ale pouze syčí,[35] především při vyhrožování ostatním,[32] například u bitky o mrtvé tělo.[36] – stačí zdroj až na konci věty
              • Své území si před ostatními nebrání,[44] je společenským druhem.[9] – dtto
              • Tomuto postavení se přezdívá „smuteční shromáždění”, neboť připomíná truchlící lidi.[6] Druh je denní,[17] ráno obvykle vstává mírně podchlazený, protože přes noc svou tělesnou teplotu sníží až o 6 °C.[46] – refy 6 a 17 lze vypustit
              • Občasně požírá též malé živočichy, například hmyz a drobné ptáky,[16] ve vyschlých jezerech loví ještě živé ryby.[48] – stačí zdroj až na konci věty
              • Při pátrání po potravě létá nízko,[22] svým ostrým zrakem však dovede zpozorovat mrtvá zvířata i ve velké výšce.[4] – ref 22 vypustit
              • který mají dobře vyvinutý a umožní jim odhalit uhynulé zvíře i skryté pod zeminou,[17] díky čemuž se obvykle dostanou k potravě první.[17][51] – první ref lze vypustit
              • Ve třech částech severního Mexika byly prováděny studie na třech populacích kondorů v různých oblastech.[52] V oblastech osídlených lidmi kondoři krocanovití pojídali obvykle malé mršiny, kdežto v pouštích a na horách převážně zdechliny kopytníků.[52] Tento rozdíl ve skladbě potravy je patrně způsoben absencí konkurenčních kondorů havranovitých, jenž se v těchto oblastech nevyskytují.[52] – ponechat až poslední ref
              • Rozmnožování nastává jednou za rok[16] a jeho doba záleží na zeměpisné šířce.[57] – stačí zdroj až na konci věty
              • Doba kladení vajec v Jižní Americe není známá,[58] ale v Chile byla zaznamenána v období od srpna do ledna.[17] – dtto
              • Páry, které se již spářily, tráví obvykle většinu času společně[16] posedáváním u hnízdiště a vzdušnými námluvami, při kterých pár koordinovaně létá a jeden jedinec napodobuje přesně pohyby druhého.[42] – dtto
              • Druh je monogamní,[42] dle některých studií spolu samec a samice zůstávají až do smrti jednoho z nich.[42] – dtto
              • Kondor krocanovitý si nestaví hnízdo, vejce velká 62−83 mm × 43−50 mm[2] klade do opuštěných nor po savcích, jeskyň nebo nepoužívaných budov.[42] – dtto
              • Průměrně[16] dvě skvrnitá vejce,[22] zbarvená hnědými až levandulovými skvrnami,[16] samice neumisťuje na podestýlku,[16] místo toho je ukryje do štěrbin v hnízdě[16] a zamaskuje větvemi keřů.[22] – dtto
              • Sedí na nich sama.[25] – ref netřeba
              • o která se oba rodiče starají nepřetržitě prvních 5 dnů[27] až do 10−11 týdnů.[22]. – jeden ref na konci věty
              • Kondoři krocanovití žijící v Jižní Americe, Střední Americe a Mexiku jsou stálí.[60] Ve zbytku Severní Ameriky hejna žijí a vychovávají mladé jenom v teplých obdobích, na podzim migrují jižněji.[60] – první ref vypustit
              • Kondoři krocanovití ze severozápadních Spojených států amerických a jižní Kanady na podzim migrují přes úžinu Juan de Fuca, Washington a Kalifornii dále přes Britskou Kolumbii[60] až do nejjižnějších části Jižní Ameriky.[23] – zdroj až na konec věty
              • Za jeden den migrace obvykle urazí vzdálenost až 320 km,[45] brzy ráno, v noci[9] nebo navečer jsou však v klidu.[42] – dtto
              • V tuto dobu se totiž stoupavé proudy, díky kterým se mohou kondoři bez větší námahy vznášet, teprve vytvářejí.[60] Kvůli absenci stoupavých proudů se také vyhýbají otevřené vodě, nad kterou stoupavé proudy také obtížně vznikají.[60] – první ref vypustit
              • Dříve byli tito ptáci stříleni farmáři a zemědělci kvůli mylné obavě ze šíření chorob na hospodářská zvířata,[42] především anthraxu a prasečího moru.[67] – stačí zdroj až na konci věty
              • Éru insekticidu DDT v letech 1940−1970 populace přežily stabilní, avšak kvůli kontaminaci došlo v několika oblastech ke snížení reprodukce,[42] protože insekticid ničí odolnost skořápky vajec.[9] – dtto
              • Kondoři krocanovití jsou obvykle chování v páru ve venkovních voliérách, na zimu se přemisťují do zateplených zimovišť.[72] V těch musí teplota dosahovat minimálně 16 až 18 °C, přestože snášejí chlad lépe než jejich příbuzní.[72] Nesmějí také dostávat zmrzlou potravu, po jejím pozření mohou hrozit zažívací potíže.[72] – první dva refy vypustit
            • V otázce co zdrojovat, je návodné doporučení WP:REF--Faigl.ladislav (diskuse) 17. 5. 2016, 22:05 (CEST)Odpovědět
              • @Faigl.ladislav: Když takhle píše už několikrát, tak to jako osobní útok beru. Mám ale ještě poslední otázku: opravdu, co když je věta ze dvou zdrojů? Jako u potravy. V jednom jsou ptáci, ve druhém ryby. Ani v jednom nejsou totožné informace, stejně tak vejce (zdroj 42 pokles, zdroj 9 co insekticid ničí). Je tedy v tomto případě rozumnější dát reference až na konec věty? Jinak bych rád napsal, že nepodceňuji Vaši práci. Mým cílem není se tu vychloubat, nýbrž přivést "normální zvířata" mezi DČ a NČ. Pak dám na recenzi Majnu a Nebelunga; pokud by i s nimi byl v refech problém, tak napište k nim do diskuse mimorecenzně. Děkuji a poprosil bych Jana Kováře, aby si propříště nechal podobné komentáře. OJJ, Diskuse 18. 5. 2016, 06:03 (CEST)Odpovědět
                • Rovněž se přimlouvám za silnou redukci referencí - takto se nezdrojuje ani v odborném tisku. U popisu podle mého mínění stačí shrnout zdroje na konci odstavce a věty zdrojovat jen pokud obsahují neočekávané či kontroverzní informace. Jiná věc je reakce kol. Jan Kovář. Už jsem se s arogancí ve wikiprojektu kvalita setkal a přiznám se že mne to odradilo od spoluúčasti. Vojtěch Zavadil (diskuse) 19. 5. 2016, 19:19 (CEST)Odpovědět

Rovněž tak wikiodkazy jsou mnohdy nadbytečné a odkazovány jsou i věci typu ročních období apod. Jindy se wikiodkazy opakují. Odkazuje se v úvodu a poté v místě prvního výskytu, následně již nikoliv. Toto všechno a výše uvedené bude třeba napravit. Článek má však dobře nakročeno k tomu státi se DČ. --Faigl.ladislav slovačiny 16. 5. 2016, 22:29 (CEST)Odpovědět

Whitesachem[editovat zdroj]

Bude to trochu na přeskáčku, nějak nemám sílu na systematické sepsání.

  • 1) Mršiny však nejčastěji kondoři krocanovití vyhledávají po čichu[6] (mrtvá zvířata ze sebe vydávají plyn ethylmerkaptan, jenž tento pták dovede zachytit díky části jeho mozku sloužící k rozpoznávání pachů, která je extrémně vyvinutá ve srovnání s ostatními zvířaty[51]), který mají dobře vyvinutý a umožní jim odhalit uhynulé zvíře i skryté pod zeminou,[17] díky čemuž se obvykle dostanou k potravě první. To je velmi nepravděpodobné, (čerstvě) mrtvá zvířata nebývají v přírodě skryta pod zeminou. Ostatně zdroj nic takového neříká - ten mluví o vegetaci (The turkey vulture feeds almost exclusively on carrion and, unlike most birds, has a highly developed sense of smell, which it uses to locate carcasses, even under a cover of vegetation. ), míněno asi pod větvemi, stromy, keři, trávou atd. --Whitesachem (diskuse) 18. 5. 2016, 22:46 (CEST)Odpovědět
  • 2) Myslím si, podobně jako kolegové, že článek je přerefován, přijde mi to, jako by se měl zúčastnit MS v referencích. Neznám žádné články v odborných časopisech, které by vypadaly takto. Už jsme o tom jednou diskutovali. Je to pak změť čísílek za každým čtvrtým slovem narušující souvislý text. Příkladem budiž tato věta: Průměrně[16] dvě skvrnitá vejce,[22] zbarvená hnědými až levandulovými skvrnami,[16] samice neumisťuje na podestýlku,[16] místo toho je ukryje do štěrbin v hnízdě[16] a zamaskuje větvemi keřů.[22] --Whitesachem (diskuse) 19. 5. 2016, 07:22 (CEST)Odpovědět
  • 3) Většinu predátorů však od útoku na kondora krocanovitého odradí jeho hnilobný zápach,[16] v případě nebezpečí na narušitele navíc kondor krocanovitý vyvrhne žaludeční šťávy.[32] Podle zdroje 16 (Although turkey vultures have few natural predators, they are known for their defense mechanism of regurgitating semi-digested meat--which deters most predators due to its putrid smell) nesmrdí sám kondor, ale hnilobný zápach produkují zbytky natrávené potravy, které vyvrhuje. --Whitesachem (diskuse) 19. 5. 2016, 15:54 (CEST)Odpovědět
  • 4) Ocas je dlouhý.[32] To je dosti vágní informace... Zdroj udává, relativně dlouhý - tj. v porovnání třeba s kondorem havranovitým.--Whitesachem (diskuse) 19. 5. 2016, 16:28 (CEST)Odpovědět

HotovoHotovo Hotovo. Všechno. OJJ, Diskuse 20. 5. 2016, 17:03 (CEST)Odpovědět

Nonsens v úvodním odstavci[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 7 lety7 komentářů2 lidé v diskusi

Tato věta je nesmysl: „Dle některých je čeleď kondorovitých (Cathartidae) jedinou čeledí samostatného řádu kondoři (Cathartiformes), dle jiných zase patří kondoři do řádu dravci (Accipitriformes, dříve Falconiformes) vedle supů, se kterými však kondoři nejsou příbuzní a vzájemná podobnost je dána konvergentní fylogenezí.“ – buď patří k dravcům anebo nepatří, ale ne „podle jedněch tam nepatří, podle druhých jo, ale je to konvergence takže vlastně ne“. (Nehledě na to, že jednou se jim říká kondorovití a podruhé kondoři, což je matoucí.) Otázka je taky, jestli tahle obecná věc o všech kondorech patří do úvodního odstavce článku o konkrétním druhu.--Ben Skála (diskuse) 22. 6. 2016, 19:05 (CEST)Odpovědět

I v taxonomii je psáno, že kam patří je nejasné (a to je taky zajímavé). Dle některých je to tak, dle jiných jinak. Jednoznačně se to říct nedá, nesmysly to nejsou. Stejné řazení má i en a fr, NČ + DČ. OJJ, Diskuse 23. 6. 2016, 05:02 (CEST)Odpovědět
Ještě jsem trochu upravil. Ono je to tak, že dříve byli kondoři a supi řazeni mezi dravce, pak teprve po DNA analýzách řazení dopadlo tak, jak ho známe. Jestli je tolik taxonomie třeba nevím, ale 10 lidí si myslí, že ano, včetně dvou Wikipedistů-biologů. OJJ, Diskuse 23. 6. 2016, 05:24 (CEST)Odpovědět
Promiňte, ale patrně jste nepochopil, o co jde v mé poznámce. Pokud přijmeme skutečnost, že organismy se řadí do taxonomických jednotek podle příbuznosti, je ta věta prostě nesmysl, protože nemůžete říct, že příbuzní jsou a zároveň že nejsou a jde jen o konvergenci.--Ben Skála (diskuse) 23. 6. 2016, 11:17 (CEST)Odpovědět
Domnívám se, že za dob Linného to dělali právě na základě vnější podobnosti. Jinak jsem mírně reformuloval. OJJ, Diskuse 23. 6. 2016, 11:21 (CEST)Odpovědět
Tak samozřejmě, protože Linné žil sto let před Darwinem. Jo, vlastně je možné ještě říct, že patří sice do řádu dravců, ale nejsou blízce příbuzní se supy, tj. „s jinými dravci jsou si příbuznější než se supy“, a teprve pak dohromady s těmi jinými dravci jsou příbuzní supům v rámci toho řádu dravců. Ale to v tom odstavci taky není.--Ben Skála (diskuse) 23. 6. 2016, 11:23 (CEST)Odpovědět
Takže. Na en a fr to tak mají. To nic neznamená, ale... Já jsem nenapsal, že příbuzní jsou a zase nejsou. Napsal jsem, že dle některých patří do řádu kondoři a dle jiných do řádu dravci společně se supy na základě vnější podobnosti, se kterými však nejsou příbuzní a současné zařazení prokázala až analýza DNA. Obě varianty jsou přípustné. A aby nedošlo k WP:VSVS jsem to taky podložil. Mmch, dle dalších patří zase mezi brodivé, což je ještě větší volovina, jak by řekl můj oblíbenec. Pokusím se přeformulovat, aby článek nebyl z NČ vyřazen, ale nevím, co je na tom špatně. Zní to logicky.OJJ, Diskuse 23. 6. 2016, 12:05 (CEST)Odpovědět

Ochrana v USA[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 4 lety2 komentáře2 lidé v diskusi

@OJJ: odkud je těch US$ 100 000 / 200 000 pokuty? Zdroj (který je stejný v naší i anglické verzi) uvádí trest odnětí svobody až na 1 rok, to sedí, ale maximální pokuta, která je tam explicitně uvedená, je US$ 15000 (viz § 707). --Vachovec1 (diskuse) 27. 6. 2019, 16:02 (CEST)Odpovědět

@Vachovec1: Ahoj, vycházel jsem z verze na enwiki, je to celkem nová aktualizace >>>. Pravda, moc pečlivě jsem to nekontroloval. Dodívám se na Monka a mrknu se. OJJ, Diskuse 27. 6. 2019, 16:15 (CEST)Odpovědět
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diskuse:Kondor_krocanovitý&oldid=18850339“