Diskuse:Kořen
Přidat téma
Houbová pleť[editovat zdroj]
Hledám vysvětlení, jak se může relativně pevně udržet strom (napříkl. olše) na plochém, souvislém kamenném podkladu (kamenné desce), konkrétně v řečišti. Určitou odpověď by možná dala přísavná přilnavost (vakuová adhesivita), spočívající na kořenech opředených, v článku zmíněnou houbovou pletí, která by v tomto případě mohla plnit funkci vakuového těsniva. Přestože jde zřejmě o přilnavost (adhesivitu) velké mocnosti, nedokáže jak jsem se v r. 1979 přesvědčil, vždy dostatečně čelit velkému a prudkému přívalu vody, působícího bočně na spodní část stromu. Že šlo v tomto případě o sesmeknutí kořenového systému olše z kamenného podloží (desky) a nikoli o vyvrácení větrnou smrští svědčí skutečnost, že strom následně bez problémů proplul kořeny napřed pod jedním z oblouků mostku vedoucího přes řeku. Jinak by tomu rozvětvená koruna stromu zabránila. Pokud je má domněnka správná, pak logicky čím jsou stromy objemnější, tím kladou větší odpor toku (bočnímu tlaku) rozbouřené vody. Pak to může být jen otázka poměru sil, zda strom na svém místě vydrží či nikoli. Uvítal bych názory na tento problém. --Klubera 2. 8. 2010, 07:52 (UTC)
- Bohužel, Wikipedie není poradna, zkuste se obrátit třeba na nějaký botanický ústav. Můj osobní názor je, že ty stromy musely mít nějaké své kořeny prorostlé ve spárách mezi kameny, jinak by tam asi nevyrostly, protože malý semenáček by to odplavilo hned. --Vojtech.dostal 2. 8. 2010, 09:00 (UTC)
Ajajajaj – ... „Wikipedie není poradna“ ... To jsem to dostal, od Vás pane Dostál. Ale co by podle Vás měla Wikipedie být, když ne také rádce. To byste chtěl její uživatele rozdělit na nedotknutelné pisatele a ostatní, kde ti druzí budou v němém úžasu zírat na výtvory těch prvních? Kromě toho, už můj devítileý pravnuk Daniel zná osvědčené pravidlo, že když neví která bije, prostě se nehlásí a skromně ponechá prostor zkušenějším a znalým věci. On ovšem navštěvuje zatím jen základní školu.
Diskusní stránka k danému článku, v tomto případě se týkající Vámi uváděného předmětu, který jste nazval „houbová pleť“, třebaže jste (možná jen zatím) jeho výlučným autorem, se totiž jeho zveřejněním na Wikipedii přestává být jen Vaší soukromou záležitostí. Ale to byste už mohl vědět. Apropos – jak jsem zjistil, přirodovědci užívají spíše název „houbové pletivo“ než zavádějící výraz „houbová pleť“.
Váš připojený osobní názor je už lepší. Týká se ovšem jen první fáze existence daného stromu. Mně se však jedná o strom již zmohutnělý, který se šťastně vyškobrtal z dětských nesnází, týkajících se zejména získání houbového pletiva na své kořeny, nutného pro přežití v problematickém přírodním prostředí. Naštěstí jsem již našel mnohé z toho co hledám. Nicméně Vám děkuji za prvotní podnět. --Klubera 5. 8. 2010, 18:30 (UTC)