Diskuse:Karel Havlíček Borovský

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 2 lety od uživatele Jvs v tématu „Pseudonym Havel?

Zdroje k úpravě článku[editovat zdroj]

Myslím, že by Havlíček zasloužil rozšíření. wiki-vr 07:14, 1. 8. 2006 (UTC)

Pravdivý příběh Karla Havlíčka[editovat zdroj]

Respekt 30/06 – Téma

@wiki-vr Dík za upozornění na zdroj. Naprosto souhlasím, že K. H. B. byl výjimečná osobnost a zaslouží stránku co nejkvalitnější. Článek z Respektu taky vypadá na první pohled, že si nevymýšlí. Jen si nejsem jistý, co přináší tak objevného, co by nebylo i v jiných zdrojích. A co tedy principiálně chybí v článku Wiki? (Možná informace o kutnohorském procesu je příliš stručná? Nebo zmínka o osudech Zdeňky Havlíčkové - "dcery národa"? Ta sice má samostatný článek, ale je to spíš taková beletrie, než encyklopedické heslo.) Zdraví --Svenkaj (diskuse) 1. 4. 2017, 09:03 (CEST)Odpovědět

Mám dojem, že z ukázky vypadlo slovíčko kvůli, které nejen, že sedí rýmově, ale i významově, ale nemám teď přístup do knihovny, můžete na to někdo mrknout, případně zeditovat? takhle by to mělo podle mne být (interpunkcí si nejsem jistá):

Jehly, špičky, sochory a kůly, stesal, skoval, zostřil, sebral kvůli vojně s hloupostí a zlobou místo šavel, Borovský Havel

Díky, --Fi 14:02, 22. 2. 2008 (UTC)

Božena Němcová a trnová koruna[editovat zdroj]

Tuto informaci by bylo záhodno nějak doložit, podle výkladu většiny současných historiků Božena Němcová nikdy trnovou korunu na rakev KHB nepoložila a je to jen všeobecně vžitý mýtus

Podle střízlivějších pramenů to byl vavřínový věneček propletený trnitou větvičkou. Každopádně to byl jen začátek, horší byl staletý mučednický nános, který Čechové na Havlíčka navršili následně. Podařilo se jim tak z Havlíčka udělat pro mladé standardně nezajímavého národního buditele. Deanaspis 12. 11. 2011, 19:16 (UTC)
S tím veneckem to tak sice asi bude, ale proc "standardne nezajímavého národního buditele"? Maturoval jsem v r. 1973, tj. v dobe snad nejintenzivnejsí "normalizace", Havlícek nám byl lícen ve stejne pozitivním svetle jako generacím pred námi a - s poznamenáním, ze jsem byl hodne daleko od toho, abych byl snad nejaký "vzorný sprt" - presto byl pro me jednou z nejzajímavejsích osobností té doby - a mezi ceskými urcite tou nejzajímavejsí - o kterých jsme se tenkrát ucili. Byl jediný, u kterého jsem si k maturite sám vybral citát a to kvúli myslence, ne snad kvúli nejakým v nem obsazeným vyteckovaným výrazúm. Je sice pravda, ze o okolnostech jeho pobytu v Brixenu se neríkalo prakticky víc, nez ze tam trpel a podlomilo se mu zdraví, ale kvúli tomu se snad ted nemusí zas vsechno obracet naruby. Napr. ta pejorativne ladená poznámka, ze obýval druhý nejdrazsí dúm ve meste, budí dojem, jakoby co se nedá prepocítat na peníze, nemelo zádnou hodnotu. Nehlede na to, pokud vím, tak ten dúm neobýval sám (jak by se z téhle formulace mohlo zdát), ale byl tam v nájmu u rodiny majitelú, která v nem rovnez bydlela; jiste to nebyla zádná pastouska, ale pochybuji, ze tam mel vetsí luxus, nez jaký byl po téhle stránce jeho standard doma. A ze zemrel na obycejné nachlazení? To myslím ani tenkrát v 35 letech normální nebylo, kdyz za tím nestálo jeste neco dalsího. A jestli prece, proc ta celá predchozí stat, která téhle jako nepopiratelný fakt postulované tezi diametrálne odporuje, jeste není z clánku odstranená? A proc najednou máme verit, ze jsme celou dobu slyseli jenom lzi, báje a povesti a jedine pan Jirí Morava má být ten absolutní apostol pravdy? Ríká se sice, není sprochu, aby na nem nebylo pravdy trochu, ale také Marie von Ebner-Eschenbach ríká "To nejstrasnejsí na kazdé lzi je ten pytlícek pravdy, který obsahuje." Pokud bych se snad takhle - ze v tom není víc nez ten "strasný pytlícek pravdy" - mel stavet k tomu, co se u nás tradicne ucilo, nemohl bych mít jediný dúvod k jinému prístupu ani u Jirího Moravy; tím spís, ze jelikoz i já jsem v dobe normalizace vyemigroval na západ, je mi dobre známá zatrpklost mnohých ceskoslovenských emigrantú vúci jejich púvodní vlasti, která az prílis casto motivovala i tam písící a publikující autory, kterí meli potrebu negovat úplne vsechno, u ceho bylo lze vybudovat nejakou souvislost s tehdejsím zdejsím rezimem (o tom, jaký obsah prodávaného díla bude nejspís trhák, který pújde dobre na odbyt, nemluve). -- 8ohmSpeaker 11. 2. 2012, 01:57 (UTC)

Pomník v Chicagu[editovat zdroj]

Myslím, že mezi fotografie pomníků Havlíčka by měl patřit zejména jeho pomník postavený ze sbírek krajanů v Chicagu u jezera Michigan v nadživotní velikosti. Podle mne je to jeho nejvýznamnější připomenutí. J.G. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 88.100.80.158 (diskusebloky) 7. 10. 2012, 13:05‎ (CE(S)T)

Brixenská dovolená Karla Havlíčka[editovat zdroj]

Uráží mne, jak se na mnoha místech (i zde, snad jsem to trochu zkorigoval) vykládá o tom, jak dobře se Havlíček v Brixenu měl a kolik že to peněz pobíral. Cítím za tím bolševickou závist, mnozí Češi emigrovali na Západ, aby se měli materiálně lépe. To je vše, co od života chtěli. Se skutečnými exulanty a vyhoštěnci tito lidé neměli nic společného. Podobné bludy jsem se dočetl i v nejnovější encyklopedii Dějiny Českých zemí, kterou nejen z toho důvodu považuji za postbolševický paskvil. Havlíček pobyt v Brixenu nenáviděl a byl tam nešťastný. Byl jedním z mála Čechů, které nebylo možné si koupit (i proto jej prodejná většina pomlouvala a pomlouvá). Proto by mu Brixen nevylepšila jakkoli vysoká renta. Navíc 500 zlatých nebyl žádný luxus, jak se na Wiki prostřednictvím jakéhosi zdroje snaží opět kdosi sugerovat. Kupříkladu Havlíčkova sestra Johanna zmiňuje, že Havlíček měl jako redaktor Pražských novin pouze 600 zlatých ročně: http://is.muni.cz/th/64421/ff_m/Diplomova_prace1.txt Má rada pro závistivé české nuly zní: raději si přečtěte Havlíčkovu korespondenci z Brixenu a přestaňte jej soudit podle vlastních primitivních kritérií. Havlíček byl borec, jakých jsme v této zemi měli vždy jen několik a podle toho, jak málo jsme se jim podobali, jsme se k nim i chovali.

To jste samozřejmě mohl doplnit, ale nynější stav článku je OK. To, že to byl podle Vás "borec" je OK, ale co je na tom k nepcohopení: císař ho nechtěl v Salcburku, tak ho dal do odlehlého Brixenu, kde mu dali dům a peníze, protože chtěli, aby je neotravoval.--Ján Kepler (diskuse) 13. 5. 2020, 07:38 (CEST)Odpovědět
.
Zjevně se někde vytratila signatura z 1. odstavce a její přímé doplnění podle historie systém hodnotí jako škodlivou, zakázanou činnost. Tak tedy jeho autorem je Deanaspis a pochází z 12. 11. 2011 -- 217.22.138.17 4. 11. 2021, 13:53 (CET)Odpovědět

Citáty[editovat zdroj]

Zdravím vespolek. Citáty jsou samozřejmě důležitým doplňkem článku o spisovateli a novináři. Pokud ale část "citáty" zabírá čtvrtinu článku a jednotlivé uvedené výroky se přitom nijak nevztahují ke konkrétním dílům či událostem, myslím, že je to přehnané. Prot tyto účely jsou přece Wikicitáty. Navrhuji tedy přesun citátů tam. --Gampe (diskuse) 30. 7. 2015, 05:33 (CEST)Odpovědět

Jsem Pro. Kubiik (diskuse) 30. 7. 2015, 23:50 (CEST)Odpovědět

Přesunuto. --Jvs 5. 8. 2015, 19:32 (CEST)Odpovědět

Datum vydání rukopisu Křest sv. Vladimíra[editovat zdroj]

Zdravím,
datum vytvoření díla na wiki stránce Křest svatého Vladimíra rozporuje s datem vytvoření v Karlu Havlíčku Borovském. Podle této stránky rukopis napsal už 7 let před odjezdem do Brixenu. Chci se jen optat, jestli to nějakým způsobem dezinterpretuji, nebo se jedná o chybu?
Děkuji za pomoc
LukyKuky (diskuse) 5. 2. 2020, 19:59 (CET)Odpovědět

Obávám se, že přesně to už nikdo nezjistí. Tohle o tom píše Vladimír Macura v knize Český sen (s. 107-108): „Tiskem se první úryvky z této básně objevily v roce 1861, celý text, jak jej známe dnes, o deset let později, v roce 1871 (tedy ještě později než Tyrolské elegie a Král Lávra). Ovšem ke čtenáři kratší či delší pasáže všech tří skladeb pronikaly již mnohem dříve, brzy po svém vzniku, ba ještě v průběhu autorovy práce nad textem, a už na počátku padesátých let kolovaly v Čechách v četných opisech. Havlíček byl přímo obviněn z rozesílání textu Křtu svatého Vladimíra a dokonce 29. 10. 1853 na podkrajském úřadu vyslýchán. Za zmínku stojí, že se hájil poukazem na pečlivé střežení své korespondence a báseň prohlásil za dílo staršího data; lze skutečně předpokládat, že některé její části mohly vzniknout už za autorova pobytu ve vězení na Hradčanech v červenci 1848 a že inspiraci k celé skladbě nalezl již za pobytu v Rusku – rozhodně ne až za svých rusistických studií v Brixenu.“--Hnetubud (diskuse) 6. 2. 2020, 17:10 (CET)Odpovědět
Jestli by měl článek někdy aspirovat někam výš, tj. na ty pseudomezníky DČ, tak by asi bylo dobré nějak zmínit všechny teorie. To ale teď není moc podstatné.--Ján Kepler (diskuse) 13. 5. 2020, 07:39 (CEST)Odpovědět

Pseudonym Havel?[editovat zdroj]

Možná, že nejsem dost zběhlý v matérii Karel Havlíček Borovský, ale nikdy jsem neslyšel o žádné jeho publikaci vydane pod tímhle jménem. Jediné místo, kde o jeho použití jím samým vím, je jeho známý epigram »Na sebe« (Jehly, špičky...), nejspíš protože mu to pasovalo do rýmu. Zrovna tak si ale v epigramu »Protichúdci« přisoudil zlatinizovanou formu Gallus Borovianus a taky sotva koho napadne to uvádět jako pseudonym (přestože by asi bylo pod tímhle jménem snazší ho popularizovat i v neslovanském zahraničí). -- 217.22.138.17 4. 11. 2021, 13:41 (CET)Odpovědět

Odstranil jsem toto tvrzení (vložil je v trochu jiné podobě kolega Vrba v roce 2004 – Speciální:PermaLink/22370). --Jvs 5. 11. 2021, 15:58 (CET)Odpovědět