Diskuse:Jodopsin

@Kacir: Nemělo by interwiki náhodou vést na en:Photopsin? --OJJ, Diskuse 23. 7. 2020, 17:30 (CEST)

Pokud existuje konkrétní iw linie článků pro jodopsin, pak ne. IMO bílkovinné fotopsiny se 100 % nepřekrývají s jodopsiny. Tady by to chtělo se přímo podívat do literatury. --Kacir 23. 7. 2020, 19:07 (CEST)

@Kacir: Ono to totiž sloučené původně bylo. Je jen otázka, jestli to oddělili z odborného důvodu, anebo jestli jde o další dichotomii Wikidat stylu en:Tyranosaurus a Tyrannosaurus rex (což dodnes není sloučené, v takovém případě tam doplňuju interwiki lokálně, páč domluvit se na Wikidatech je nemožné). Jestli se to odborně liší, pak by chtělo upravit i náš článek, co to uvádí synonymně. OJJ, Diskuse 23. 7. 2020, 19:25 (CEST)

Myslím, že dobře se tomu věnuje de iw; synonymní to IMO není ve smyslu ekvivalence, ale nemám u sebe literaturu.--Kacir 23. 7. 2020, 19:33 (CEST)

@OJJ: Takže jsem se na to v noci podíval a zajímavá je i samotná historie výzkumu zrakového pigmentu, která skončila nobelovkou. Náš úvod Jodopsiny (též fotopsiny) je převzatý ze staré anglické verze, která zmizela necelý měsíc po založení českého hesla v březnu 2012. Stačily tedy 3 týdny a nemuseli jsme to dnes řešit. Za těch 8 let se přitom odtud ta nepřesná informace rozšířila po netu.
Takže trocha historie: Klíčovou osobou se stal Američan George Wald, který na pobytu v Berlíně u nobelisty Warburga vznesl v roce 1933 hypotézu, že pigment rodopsin v tyčinkách (obdoba jodopsinu v čípcích) se váže s karotenoidem. Skutečně mu u sítnic v absorpčním spektru vyšla křivka shodná s vitamínem A, což byl převratný objev; do té doby nikdo nespojoval „Áčko“ se sítnicí. Ověřil to v Curychu u Karrera, který krátce předtím popsal strukturu vitamínu A. Po nástupu Hitlera (1933) se chystal zpět do USA, ale v Heidelbergu ještě stihnul v sítnicích žab objevit retinen, což byl karotenoid odlišný od vit. A (jeho mezistupeň). Vytvořil tak metabolický rodopsinový cyklus (platný u obratlovců), v němž je retinen v purpurovém rodopsinu navázán na bílkovinu opsin. Kvantum světla ho od opsinu odštípne, uvolní, čímž pigment změní barvu na žlutou. S následným úplným vybělením přechází retinen ve vitamín A. Tento chemický proces se pak otočí, což vede k jeho regeneraci.
Na Harvardu pak Wald v kuřecích sítnicích objevil zrakový pigment, který byl citlivý na červené světlo, který pojmenoval jodopsin (In: Photo-labile Pigments of the Chicken Retina, Nature 1937; 140: 545–546), což také odpovídá anglickému heslu Photopsin: „ Iodopsin, the cone pigment system in chicken retina, is a close analog of the visual purple rhodopsin…“. Následně objevil v Mořské laboratoři ve Woods Hole u sladokovodních ryb porfyropsin v tyčinkách, tmavý zrakový pigment absorbující větší vlnové délky a jeho bělením získal retinen 2 a vitamín A2 (1939); např. úhoři tvoří v sítnici z vitamínu A1 rodopsin a lososi pak z porfyropsinu vitamín A2.
V roce 1946 byla v Liverpoolu ověřena chemická struktura retinenu jako aldehydu vitamínu A, čímž byl přejmenován na retinal a vitamín A na retinol. Doktorandka Hubbardová u Walda v disertaci přišla s enzymatickou interkonverzí retinalu a retinolu (vzájemnou přeměnou) a Brown potvrdil, že prekurzorem všech zrakových pigmentů je 11-cis-izomer retinolu, specificky citlivý na světlo (1953). Následně objevili, že při vidění působí světlo (fotony) pouze izomeraci 11-cis-retinalu v all-trans-formu retinalu, která je regenerována izomerizací zpět. To je výborný příklad cis-trans izomerace u organismů. V roce 1965 Wald publikoval vynikající návrh vysvětlení, proč excitace rodopsinu jediným kvantem energie ve fotonu vede k masivnímu zesílení, které skončí podrážděním tyčinky a vedení nervového vzruchu do mozku. V návrhu uvedl, že excitovaný rodopsin spouští kaskádu enzymatických reakcí, obdobně jako je tomu u koagulačních faktorů při srážení krve. U primátů pak ve žluté skvrně s Brownem prokázal 3 typy čípků, s různou citlivostí na modrou, zelenou a červenou barvu, a to podle 3 zrakových pigmentů, které obsahují jejich bílkovinné složky opsiny, neboli fotopsiny. V roce 1967 to Waldovi vyneslo Nobelovu cenu s finským Švédem Ragnarem Granitem, jehož příspěvkem bylo vysvětlení významu útlumu v integračním působení sítnice i podílu na objevu 3 typů čípků dle různé citlivosti na barvy. Třetím oceněným byl Haldan Keffer Hartline, objevitel laterálního útlumu sítnice.
Tedy, jodopsin je zrakový pigment čípků skládající se z karotenoidní bílkovinné složky opsinu, jíž představuje vždy jeden ze tří typů fotopsinu, s kovalentně navázaným chromoforem retinalem. Obdobně rodopsin je zrakový pigment tyčinek, kde je místo fotopsinu bílkovinnou složkou skotopsin.--Kacir 24. 7. 2020, 12:20 (CEST) / drobné úpravy.--Kacir 24. 7. 2020, 16:04 (CEST)

@Kacir: Dobrý. :) Začínám mít vážné podezření, že Ti sabotuji večery, vzhledem k tomu, jak se do všeho pustíš podrobně. Přeptám se na IW a je z toho (poučný) výklad. :) Wald jako jméno si pamatuji, takto podrobně ale vůbec. Zajímavá záležitost, otázkou je, jak to hodit do článku. Horší, že jakýkoli článek otevřu, tak tam něco podobného vždy bude. OJJ, Diskuse 24. 7. 2020, 12:52 (CEST)

Alespoň jsem v hesle upravil základní informaci vztahu jodopsin–fotopsin.--Kacir 24. 7. 2020, 13:23 (CEST)