Diskuse:Jean-Baptiste Lully

Článek byl 26. 5. 2017 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 9. 7. 2017 ukončena s výsledkem staženo.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Článek byl 3. 1. 2016 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 7. 6. 2016 ukončena s výsledkem staženo.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Článek týdne

Tento článek byl v 12. týdnu 2020 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Recenze v rámci WikiProjektu Kvalita

Poznámky Gampe

Díky za článek! zde pár poznámek k vylepšení:

• Ano Surintendantem – lépe: nadintendantem,

AnoJá bych tedy dal „superintendant“.--RPekař (diskuse) 24. 8. 2015, 14:18 (CEST)

Tak já jsem to upravil podle vás. --MKoala (diskuse) 25. 8. 2015, 20:06 (CEST)

• Ano Le Bourgeois gentilhomme – na to existuje článek – můžeš linkovat,
• Ano Tragédie en musique a Quinault: „prodáním“ – lépe „prodejem“,
• Ano „který převzal jejich post a stal se ředitelem“ – lépe „který převzal Perrinovu a Cambertovu pozici a stal se ředitelem“,
• Ano Odstavec: "Úspěch, kterého autoři s Atysem dosáhli chtěli zopakovat i následující rok, kdy měla premiéru Isis,[44] jejíž náklady byly o polovinu vyšší, než v případě Atyse (suma, vyplacená na premiéru Isis činila 151 780 livrů 60 sous).[45] Hudebně se jednalo o Lullyho nejlepší operu (získala přízvisko opera muzikantů), avšak u dvora zcela propadla díky skandálu, který její uvedení vyvolalo.[46] Libretista Quinault byl na dva roky vyloučen z Versailles, proto si musel Lully najít jiného spolupracovníka. V případě Psyché, která byla uvedena roku 1678, byl použit text z dřívější hry, kterou Lully uvedl s Molièrem v roce 1671; úpravu textu hry na libreto provedl Thomas Corneille.[47] Zcela nové libreto Lully potřeboval až o rok později (1679) v případě Bellérophona, které sepsal Thomas Corneille, spolu s Bernardem de Fontenelle. V roce 1680 se již mohl Phillippe Quinault ke dvoru vrátit poté, co veřejně „se slzami v očích“ požádal krále o odpuštění[48] a mohl tak opět spolupracovat s Lullym. Jejich nová opera Proserpine se stala vzorovou francouzskou tragédií en musique.[p 16][49] Sbor zde hraje klíčovou roli; ve více než polovině celkové délky opery je přítomen[50] a opera se vyznačuje bohatou orchestrací.[51]" mi nedává celkově moc smysl, prosím zamysli se nad formulacemi,
• Ano Smrt: „Na počest králova uzdravení…“ - možná by stálo za to uvést konkrétnější okolnosti.

Zdraví --Gampe (diskuse) 11. 8. 2015, 09:35 (CEST)

Ahoj Gampe, děkuji! Zmíněné jsem opravil, jen prosím koukni na zmíněnou pasáž; je to takto lepší? Nebo se ti to ještě příliš nezdá...? Díky! :-) Zdraví --MKoala (diskuse) 12. 8. 2015, 23:29 (CEST)

Marek Koudelka

Jen pár maličkostí, na víc teď nemám čas. Jsou to spíš věci technického charakteru.

• Ano rozšířil bych úvod (třeba o nějaké dílo), takhle se mi to zdá příliš krátké
• Ano neodkazoval bych na měsíce, osobně neodkazuji ani na roky, podle mě je to zbytečné (např. … dostal v únoru 1653 příležitost …)
• Ano cizojazyčné výrazy bych opatřil šablonou {{cizojazyčně}} (např. {{Cizojazyčně|fr|Compositeur de la Musique instrumentale de la chambre}})
• Ano stejně jako u francouzské opery by bylo dobré doplnit nezlomitelné mezery
• Ano u obrázků bude asi lepší vypustit přesnou velikost (např. 230px)

Článek jsem neprocházel příliš detailně, to bych, jak jsem již uvedl ve své diskusi, nechal spíš na kolegovi RPekařovi, který článek zcela jistě projde pečlivěji. --Marek Koudelka (diskuse) 14. 8. 2015, 19:00 (CEST)

Díky za recenzi, pokusil jsem se o nějaké rozšíření úvodu a splnění dalších bodů, snad se podařilo. Ty měsíce ještě dodělám, ev. i roky. :-) Zdraví --MKoala (diskuse) 15. 8. 2015, 03:02 (CEST)

Upraveny i odkazy na měsíce. --MKoala (diskuse) 18. 8. 2015, 16:43 (CEST)

Mates

Tak jsem se k tomu dostal.

• Ano Dva odkazy na přesměrování jsem napřímil, odkaz na tragedie en musique jsem nechal, nevím, zda není takto schválně.
• Co se týče Molièra, měl bych otázku. Je tam řečeno, že Psyché byla jeho nejúspěšnější hrou, ale znamenala konec přátelství a spolupráce, ví se proč?
• Ano Dauphin je označení nástupníka trůnu či prvorozeného syna? Asi bych dal odkaz na místní článek.
• "...Les peines et plaisirs de l'amour sice zaznamenaly značný úspěch, avšak Lullyho nátlak na krále a bezohledné chování jeho dvou partnerů mělo za následek, že se Perrin ocitl ve vězení pro dlužníky" – bezohledně se chovali Lully a Cambert k Perrinovi nebo jde o nějaké úplně jiné spolupracovníky?
• Ano Píšeme, že roku 1677 byl Quinault vyloučen z Versailles, pokud ale koukám správně, tak dvůr tehdy sídlil ještě v Louvre ne?
• Ano Jeho díla se stala inspirací pro další evropské skladatele – nelze to konkretizovat?
• Ten jeho podpis by možná stálo za to do poznámky znovu přeložit (třeba jen částečně).
• Ano Vím, že se to špatně nahrazuje, ale chce to projít a trochu zredukovat sousloví "V roce xxxx" Někdy je to i 3x v jednom odstavci hned za sebou.

To je asi vše, jsou to jen drobnosti. Moc hezký článek, vyčerpávající a čtivý. Díky za něj! --Mates (diskuse) 22. 8. 2015, 22:42 (CEST)

Děkuji za recenzi. :-) Ano, takto to bylo záměrně. :-) K tomu Molièrovi jsem to vůbec nemohl dohledat. Snad pokud se podaří panu kolegovi RPekařovi... (?) Perrinovy společníky jsem také nenašel upřesněné... Podpis nejsem schopen dát nějak dohromady, asi bych to asi opět nechal na výše zmíněném, pokud by se na to cítil... Zbytek jsem (snad) tak nějak dal dokupy! :-) --MKoala (diskuse) 24. 8. 2015, 00:27 (CEST)

RPekař

• Ano Rodné jméno bych dal i do úvodní věty.
• Ano „...mlynáře Lorenza di Maldo Lulliho a jeho manželky Kateřiny Del Sera“ – sjednotil bych to (buď Vavřinec a Kateřina, nebo Lorenzo a Catarina), a "del Sera" by nemělo být s malým "d" - zvláště když máme "di Maldo"?
• Ano „...díky tomu, že princezna Anna Marie neměla vlastní učitele, se Giovanni Battista dostal do kontaktu...“ – nerozumím souvislosti (ale ještě se podívám do své knížky a případně navrhnu nějaké upřesnění).
• Ano „Odtud se mohl dostat jen prodejem svých privilegií.“ – Tuto větu bych škrtl, jednak situaci dostatečně vysvětluje následující věta a jednak se mi nezdá obsahově úplně přesná, jednak byly i jiné možnosti, jak ho dostat z vězení (třeba královský příkaz), a jednak královské privilegium nejde jen tak prodat, právně to byla dosti složitá transakce.
• „...měl pod kontrolou veškeré tamní ativity, včetně milostných poměrů jejích členů“ – to je obtížně nějak ve zkratce napsat a chápu, co tím myslíte, ale jak je to napsáno, měl jsem dojem, že Lully provozoval Akademii jako veřejný dům. Milostné poměry přirozeně jen zakazoval, nikoli přikazoval, a i to jen dámám, aby mu neotěhotněly nebo se nevdaly. U pánských členů souboru se spíše potýkal s rozšířeným alkoholismem. V obojím případě se střídavým úspěchem.
• Ano „...pouze několik málo děl s duchovní tematikou“ – ta řada velkých a malých motetů, které jsou jeho hlavní díla mimo divadlo, mají ovšem duchovní tematiku. Nemusíte měnit toto tvrzení, které je v podstatě správné a které máte ostatně zdrojováno, ale alespoň ty motety bych někde v přiměřeném rozsahu zmínil, třeba v kapitole Dílo. Ostatně po dobu, kdy se jeho opery nehrály, to byly právě motety, které přežívaly.

Na ty otázky kolegy Matese k Molièrovi a k Perrinovým společníkům se ještě podívám a v textu upřesním.--RPekař (diskuse) 24. 8. 2015, 14:14 (CEST)

Ohledně učitelů hudby Anny Marie jsem celé tvrzení upravil dle zdroje, teď by to mělo dávat větší smysl (když tak se ale přes to podívejte, děkuji!). Zbytek připomínek jsem upravil. Co se milostných poměrů členů akademie týče, tak to jsem něvěděl jak zformulovat, tedy bych to raději (stejně jako překlad podpisu Lullyho, který vzpomínal kolega Mates) nechal s dovolením na vás. :-) S motety máte pravdu, dvě jsem na wiki zpracovával, tak ta jsem tam zmínil, plus obecně o nich. Nevím, jak je možné, že mě vypadla při psaní... Te Deum, nebo Dies Irae jsou jednoznačně duchovní tematika... Velké díky za recenzi a pomoc! --MKoala (diskuse) 25. 8. 2015, 20:06 (CEST)

Rád by som podotkol, že Ľudovít XIV. trpel perianálnou fistulou, čo je ďaleko horšie ako vami zmieňovaný Sinus pilonidalis. Fistula nie je podkožná záležitosť a jej zdroj je v cyste vo vnútri konečníka, čím si hnis prerazí cestičku a vyústi väčšinou pri análnom zvierači. Nenadarmo Charles-Francois Félix de Tassy, ktorý kráľa operoval, skonštruoval aj vlastné nástroje (kosákovito zahnutý skalpel a rozťahovač análneho otvoru). Poprosím v dobrej vôli o úpravu. --88.80.226.131 2. 11. 2017, 00:29 (CET)Mgr. Karol Gazdík