Diskuse:Hliník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Není tato formulace trochu divná?

"...na grafitové katodě vzniká kyslík, který zde hoří."

--Mojža 22:15, 29. 11. 2004 (UTC)

Pokud slovo hoří chápeme obecně jako vstupuje do exotermické oxidační reakce, tak je to v pořádku. Ale možná to znamená spíš slučuje se s kyslíkem za vzniku tepla, takže to v pořádku není. Najděme vhodnější vazbu. Co tam v tom kyslíku hoří?
-- Egg 22:29, 29. 11. 2004 (UTC)
OK, asi jsem se nevyjádřil dostatečně pregnantně i když mi to připadalo logické. Hoří samozřejmě ta grafitová elektroda (grafit = uhlík), vzniká CO2 a teplo, které udržuje tu taveninu ve stavu kapalném a další elektrolýzy schopném. Pokusím se to nějak v textu opravit, mohu-li? Nejlépe zítra, kdy bych rád přidal pár sloučenin aluminia.--Karel 22:47, 29. 11. 2004 (UTC)

BTW, neměla by tu být i zmínka o tom, že se odstěhoval do Humpolce? :-) To myslím vážně.
-- Egg 23:03, 29. 11. 2004 (UTC)

Já mám Cimrmana moc rád, ale pokud máme předstírat, že píšeme encyklopedii, pak bych u hesla hliník = prvek ten Humpolec raději vynechal (i když tam mám pár příbuzných)--Karel 23:10, 29. 11. 2004 (UTC)
Ne, to by mohlo být v článku Hlíník (fiktivní postava). Otázko je zda je vhodné encyklopedii, zvláště tu naši malou zatěžovat takovýmito články. --Michal Jurosz 23:14, 29. 11. 2004 (UTC)
Já bych to připsal k filmu Marečku, podejte mi pero (pokud se nemýlím), to by mělo stačit. Klidně tam může být, že to zlidovělo atd.

Co se týče odstavce Hliník jako vodič. Je sice pravda, že v některých aplikacích ho nahrazuje měď, ovšem je nepostradatelný pro odlévání klecí rotorů asynchronních motorů, dále se z něj dělá vinutí svařovacích transformátorů, vinutí břemenových elektromagnetů a také Al-Fe lana pro venkovní vedení elektrického proudu.

Nesoulad v elektrických veličinách[editovat zdroj]

Jelikož Měrný elektrický odpor = 1/Elektrická vodivost, neodpovídají číselné hodnoty obou parametrů. Je-li vodivost 37,7 MS·m-¹, pak je měrný odpor 26,5 nΩ.m (podle mých tabulek je to 27nΩ.m při 0°C, MS = Mega Siemens)

Nevím sice, odkud byla do infoboxu přidána tato data, ale je možné, že jsou ještě z doby, kdy byla za standardní teplotu brána pokojová teplota, tedy 25 °C, což by vysvětlovalo určité drobné rozdíly. To ovšem neobhajuje správnost těchto špatných dat, když bez uvedení teploty je standardní teplota 0 °C. Pokud Vás mohu poprosit, opravte prosím v infoboxu údaje podle Vašich tabulek a údaje také ozdrojujte. Ulehčíte tím práci velké spoustě uživatelů Wikipedie. Předem Vám děkuji --Ondřej Mangl (CheMistЯ) 4. 11. 2013, 21:49 (UTC)