Diskuse:Hřbitov

Necropolis v Turecku[editovat zdroj]

Chci se optat - v Turecku se nachází Pamukkale, kde jsou pozůstatky "Necropolis". Měl jsem celou dobu za to, že tento termín je označení právě pro toto místo, resp. je to jméno. Na zde wiki však vysvětluje Nekropoli jako obecný název pro hřbitov. Opravdu tomu tak je? Už jenom překlad slova Necropolis se mi zdá, jako překládat název místa. --El Carlos 11. 10. 2008, 22:28 (UTC)

Šablona upravit část[editovat zdroj]

Ten text je neencyklopedický, ale nenašel jsem lepší šablonu, kterou tam dát a označovat celkově zpochybněno se mi nechtělo. --El Carlos 11. 11. 2009, 21:57 (UTC)

Přesunuji sem problematický text z článku, je potřeba upravit jej a především najít zdroj. --Jvs 2. 1. 2010, 10:14 (UTC)

Krchov a hřbitov nejsou totéž: Zadáte-li si do vyhledávače německý ekvivalent českého slova hřbitov, ukáže se nejméně šest výrazů. Jejich zpětný překlad do češtiny je zajímavý:

Die Vergrabungsstelle pohřebiště
Der Totenacker mrtvé pole
Der Gotesacker svaté (boží) pole
Der Leichenacker mrtvolné pole
Der Kirchhof hřbitov
Der Friedhof hřbitov, ale také pohřebiště odpadů

Na mapách německy hovořících zemí ale ten poslední význam slova neznám. Tam je to vždy označení hřbitova. Předpokládám, že na rozdíl od Leichenacker, politicky korektní. Tomu lidovému německému výrazu asi nejlépe odpovídá v lidové češtině "krchov". Pouze zdánlivě zastaralé a poněkud neuctivé označení místa posledního odpočinku. Je to škoda, protože právě dělení těchto míst na krchovy a hřbitovy, Friedhofy a Kirchhofy, případně jiné dvojice slovního označení na území bývalé rakouské monarchie má své hluboké opodstatnění. Stejně jako v dnešní době, i císař Svaté říše římské Josef II., osvícenský panovník z rodu habsbursko-lotrinského, usiloval o dobro svých poddaných, ať se jim to líbí nebo ne. Jeho dalekosáhlé reformy nevynechaly ani zdravotnictví. Ve snaze ušetřit dřevo, zakázal pohřbívat v rakvích, ale v rubáši. Ve snaze zabránit šíření moru a jiných epidemií musel být nebožtík, posypaný vápnem, pohřben druhý den. Aby se rozkládající tělo setkalo s co nejmenším počtem živých i po pohřbu, nařídil budovat nové hřbitovy za vsí či za městem, protože na hřbitov, ležící okolo kostela uprostřed obce, přicházeli denně věřící cestou do a z kostela. Tyto „kostelní“ hřbitovy – krchovy (Kirchhofy) - nařídil zrušit. Jako mnoho jiných jeho reforem, ani tato nebyla provedena důsledně, a tak máme nejen u nás, ale i jinde na území jeho říše dodnes dva typy živých pohřebišť: Hřbitovy ne starší 250 let a krchovy, které pamatují ještě nevolnictví a jsou mnohem starší.