Diskuse:Gravitační přivaděč Smíchov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Zpochybňuji neutralitu tohoto článku, neboť doložené zdroje jsou přímo či nepřímo závislé na zájmech developera. Článek má celkově tendenční znění snižující význam tohoto vodního díla. V diskuzích na zpravodajských serverech je používán jako objektivní důvod pro zrušení stavební uzávěry. 82.209.50.99 14. 1. 2019, 13:20 (CET)[odpovědět]

předmětem článku je vodní zdroj, nikoliv články v novinách. Ty jsou nakonec zníněny pro úplnost. Citace jsou přímo z kolaudačního rozhodnutí, stavebního povolení a projektu díla, vše veřejně dostupné na stránkách majitele díka. Asi by chtělo uvést nějaké argumenty a zdroje, když s něčím nesouhlasíte . Pavlína (diskuse) 14. 1. 2019, 13:36 (CET)[odpovědět]
Zdroje závislé na zájmech? To je co? Do encyklopedie patří ověřitelná encyklopedická fakta, bez ohledu na to, jestli mohou něčímu zájmu nahrávat nebo škodit. Do toho, k čemu ty informace kdo používá nebo nepoužívá, nám nic není. Pokud máte pocit, že nějaká důležitá fakta nebo zdroje chybí, doplňte je. --ŠJů (diskuse) 15. 1. 2019, 21:27 (CET)[odpovědět]

Ale ten jazyk je příšerný: „došlo k potřebě vybudování“, „došlo ke snížení povolení odběru“. --ŠJů (diskuse) 15. 1. 2019, 22:09 (CET)[odpovědět]

A také dle Wikipedie:Věrohodné zdroje se mají preferovat sekundární zdroje. Nyní převažují primární. --Jvs 16. 1. 2019, 12:05 (CET)[odpovědět]

souhlasím, ale těch sekundárních o díle je málo, tak buď to lze popsat bez zdroje úplně anebo vzít infromace přímo z technické zprávy/projektové dokumentace, stavebního povolení, kolaudace, tj. z informací které jsou v tomto případě volně dostupné. Čistě logicky by ty sekundární infromace stejně vycházeli z nich. Sandra (diskuse) 16. 1. 2019, 12:17 (CET)[odpovědět]
Články ve Wikipedii smějí užívat primárních zdrojů, pokud byly publikovány důvěryhodným vydavatelem, například soudní zápisy publikované soudním stenografem nebo redigované kolekce historických dokumentů. V článku se cituje ze stavebního povolení, kolaudace a vodoprávního rozhodnutí, tj. oficiálních dokumentů z magistrátu HMP. Sandra (diskuse) 17. 1. 2019, 22:01 (CET)[odpovědět]
Základní problém s primárními zdroji je v tom, že svádějí k nežádoucími vlastnímu výzkumu. Proto šablonu {{Věrohodné zdroje}} vrátím. --Jvs 18. 1. 2019, 10:47 (CET)[odpovědět]
chybí konkrétní příklad vlastního výzkumu. V případě povolení k užívání a stavby (stavební povolení a kolaudace) jde o sekundární informace nebot vycházejí ze stanovisek dotčených orgánů, projektové dokumentace a prochází správním řízením. --147.231.42.24 18. 1. 2019, 12:53 (CET)[odpovědět]

Pavlína/Sandra/Sladovnik (nevím bohužel, jak se bude jmenovat příště) považuje za nestranný nezávislý zdroj webové stránky společnosti, která je přímo propojena s investorem. Pokud takový zdroj je pro Wikipedii OK, pak už dále mlčím. 82.209.50.99 17. 1. 2019, 16:16 (CET)[odpovědět]

Majitel pozemku, na který se dílo nachází, zveřejnil veškerou dokumentaci díla na svých stránkách, jinde tyto dokuemnty nejsou zatím vzhledem k jejich stáří (1981, 1994). Pokud jde o nezávislé původní zdroje bez zásahu další strany, nevidím v tom žádný problém. Můžete o stejné dokuemnty požádat město na zákaldě zákon o svobodném přístupu k informací ale dostali byste stejné dokumenty (správní akty města a projektová dokumentace). Samotná vyjádření majtelů nebo jiných osob anebo navazují korespondence s městem, dopravním podnikem atp. zde nejsou užita ani citována. Sandra (diskuse) 17. 1. 2019, 16:36 (CET)[odpovědět]
Ale jak můžete vědět, že majitel zveřejnil veškerou dokumentaci a ne jen ty části, které se mu hodí? Ale bez ohledu na to platí Wikipedie:Žádný vlastní výzkum. --Jvs 18. 1. 2019, 10:51 (CET)[odpovědět]
Je přeci úplně jedno, co zveřejnil. Obě zásadní rozhodnutí jsou volně dostupná. Na wiki by měl dokazovat svoje tvrzení paranoik, nikoliv aby se paranoikovi něco vyvracovalo (že neexistuje tajná zpráva atp.) . Pokud je podle váš nějaká informace chybná nebo závádějící, tak ji se s odkazem na zdroj doplnte.--147.231.42.24 18. 1. 2019, 12:58 (CET)[odpovědět]

Ale přece jen si neodpustím komentář. Tato část: "Metro je od zahájení provozu chlazeno jinými zdroji. Šachta není trvale osazena čerpadly a přivaděč byl vyčerpán naposledy v roce 1992. Dílo nebylo vlastníkem i správcem ani udržováno ani opravováno." je doložena PDF souborem https://www.udi-byty.cz/filedata/000/001/047/original/46_Fotodokumentace%2520vrtu.pdf?v=1546606895000, v němž se nachází pouze osm fotek. Jak tyto fotky dokládají uvedený text, to fakt netuším. Nemluvě o umístění na webu UDI, viz výše. 82.209.50.99 17. 1. 2019, 16:20 (CET)[odpovědět]

odkazy doplním. Jsou to citace z pasportizace od Metroprojektu, který ji dělal pro Dopravní podnik.Sandra (diskuse) 17. 1. 2019, 16:36 (CET)[odpovědět]

Zpochybňuji jak neutralitu (z důvodů, které už nademnou uvedl další uživatel), tak i faktickou správnost tohoto článku. Mezi největší chyby patří nesprávné uvedení účelu vodního díla. To není určené k chlazení metra, ale k odběru vody pro orchranný systém metra (a tím pádem je jako takové určeno k využití v případě krize, nikoli soustavně). Voda je dodávaná do technického centra Radlická, které obsahuje čističku pro potřeby odmoření vody (v případě její kontaminace). Gravitační přivaděč samotný slouží jako zásobník vody, takže menší vydatnost vrtů nemá na nouzové užití vliv. Viz: https://www.udi-byty.cz/filedata/000/000/973/original/21_A_Pasportizace%2520GP%2520vody%2520pro%2520ZTC3_Metroprojekt_10_2017.pdf?v=1545139883000

dle stavebního povolení i kolaudačního rozhodnutí, které je na wiki volně dostupné jde účelem vodního zdroje zásobení technologie metra. Je to nakonec uvedené i v povolení s nákladání s vodami. (účel je uveden na straně 10 stavebního povolení). Sandra (diskuse) 24. 2. 2019, 21:03 (CET)[odpovědět]
dle závěru pasportizace (volně dostupné na odkazu) jde o dílo s mimořádným významem, využité pro nouzové zásobování obyvatel Prahy pitnou vodou. --SzPrott (diskuse) 25. 2. 2019, 01:16 (CET)[odpovědět]
pasportizace je citována pro účelu stavu díla, nicméně účel díla je dán stavebním povolením a využití na pitnou vodu je zcela vyloučené, chybí stavební povolení, resp. změna stavby, souhlas vodoprávky, ochranná pásma , napojení na rozvod atp. Pasportizace je soukromé dílko, tam si může kdo chce napsat co, chce. o využití rozhoduje úřední postup, tj. stavební povolení, resp. kolaudace. Držte se faktů a ne pohádek. Sandra (diskuse) 25. 2. 2019, 07:41 (CET)[odpovědět]
Držím se jak faktů zmíněných odborníkem v závěru oficiální pasportizace (využití) tak i konkrétních údajů (osazení čerpadly, stav, atd.). Pokud s nimi nesouhlasíte, můžete se obrátit na autora dokumentu. --SzPrott (diskuse) 25. 2. 2019, 15:17 (CET)[odpovědět]
Oddělujte fakta od tvrzení soukromé osoby. Tvrdil jste, že podle toho odborníka je účelem přivaděče zásobování pitnou vodou a že je to zde špatně a jednostranně, přitom úřední dokumenty říkají něco jiného. Není naštěstí smyslem wikipedie zkoumat něčí odbornost nebo dělat soukromý výzkum, takže klidně zůstaňte u toho, že jde o nestranného odborníka :-), ale berte v potaz, že účelem je psát to, co je možné doložit prameny.Sandra (diskuse) 25. 2. 2019, 16:33 (CET)[odpovědět]
V okamžiku, kdy byla tato soukromá osoba (jak už bylo zmíněno, jedná se o znalce v oboru) pověřena Metroprojektem a výsledek takového zjištění byl zveřejněn jako relevantní zdroj (který, opět připomínám, jste i sama dříve použila) se jedná o pádný zdroj pro článek. Uvědomte si prosím, že Wikipedie neurčuje, kdo má a nemá pravdu či kdo je a není odborník. Jde o seznam faktů - a tím to oficiální tvrzení v oficiálním dokumentu, ať už stranné či nestranné, je. --SzPrott (diskuse) 26. 2. 2019, 19:06 (CET)[odpovědět]
Bylo citováno z pasportizace od společnosti Ekosystém. Pokud by se tento zdroj ukázal v rozporu s jiným zdroje, bylo by předmětem nějakého zkoumání zdrojů. Vy citujete z vyjádření p. Jakoubka, a samotná citace je v mnoha ohledech rozporná s jinými zdroji. (SP,KR atp.)Sandra (diskuse) 27. 2. 2019, 09:26 (CET)[odpovědět]
pokud chcete psát o technickém centru Radotín, tak založte nový článek, ale dávejte tam odkazy na zdroje, nikoliv vlastní domněnky. Technické centrum není součástí gravitačního přivadeče a jeho účel je širší Sandra (diskuse) 25. 2. 2019, 07:48 (CET).[odpovědět]
Technické centrum Radlice uvádím jen ve spojitosti s funkcí přivaděče (jelikož jeho účel spočívá v dodávce vody do tohoto centra). --SzPrott (diskuse) 25. 2. 2019, 15:17 (CET)[odpovědět]
ZTC 3 má daleko širší rozsah činnosti a případná čerpadla nejsou součástí GP, ale technického centra, tak tam to patří. Jinak podle vyjádření odboru ochrany prostředí HMP č. S-MHMP 272968/2019 jím nebyla nikdy provedena čerpací zkouška provedena ani jim není známá studie proveditelnosti zásobování pitnou vodou, tj. neexistuje ani prováděcí projekt ani povolení. Můžete se tedy ptát, jak někdo může označovat takové dílo perlou, ale na ani tato diskuse na wiki nepatří, to nechme bulváru. Sandra (diskuse) 25. 2. 2019, 16:33 (CET)[odpovědět]
V článku je chybně uvedeno, že dílo není osazeno čerpadly. Taktéž je uvedeno, že vzhledem k nekvalitě vody nemůže být použita jako zdroj pitné vody. Z toho důvodu zmiňuji, že podle relevantního zdroje (sama z něj čerpáte, viz. Vaše odpověď předchozímu uživateli) je voda filtrována a čerpadla jsou osazena. Nevidím na tom nic bulvárního. --SzPrott (diskuse) 26. 2. 2019, 01:59 (CET)[odpovědět]
Připomínka bulvarizace se vztahovala k popisu díla jako mimořádného. Za prvé to sem nepatří, nepíšeme zde, jak je cukr super a čaj perfektní a nepíše se to ani u daleko mohutnějšího nákladnějšího přivadeče ze Želiva, Káraného nebo o tunelu Blanka (narozdíl např. od prokazatelného výkonu) , jde o pouhou díru ve skále :-), kterou zde stačí nestranně faktograficky popsat. Samotné dílo nemá čerpadla, protože jsou obě složky (jímací vrty i přivadeč) gravitační, viz název díla a stavební povolení). Vy máte na mysli čerpadla v technickém centru Technické centrum TC 3 Radlická, to patří do TC, kde je to uvedeno., jde o jinou stavbu a tato technologie nebyla povolována a kolaudována společně s přivadečem, ale s ZTC. Sandra (diskuse) 27. 2. 2019, 09:23 (CET)[odpovědět]
Zmínka o "mimořádné důležitosti" je součástí citace, nikoli mým stanoviskem. Z principu se citovaný text neupravuje. Přivaděč je gravitační, což znamená, že voda samospádem přitéká k centru. Samozřejmě to ale neznamená, že teče volným spádem až do centra. :) Na přivadeč navazuje štola, která končí čerpadly (přivadeč samotný slouží zároveň jako nádrž - proto také nebyl odčerpán). Zmínka o filtrační stanici je zcela relevantní vzhledem k tomu, že článek zmiňuje v několika větách kvalitu vody. Ta konec konců není relevantní, jelikož nikdo nikdy nebude pít vodu přímo z přivaděče. Není to totiž ozdravná studna, ale součást OSM pro použití v případě krize. --SzPrott (diskuse) 7. 3. 2019, 02:10 (CET)[odpovědět]

@Sladovnik: Zdravím, ad revert, podívejte se na přílohu onoho dokumentu, nazvanou "ODBORNÉ VYJÁDŘENÍ ZNALCE". Pod tímto vyjádřením je podepsán Ing. Martin Jakoubek, soudní znalec. Druhý údaj zdrojovaný tímto Vámi rozporovaným dokumentem je příkon čerpadel. Tam nevidím problém.

Dovolím si Vás na tomto místě upozornit na závazné pravidlo tří revertů, které jste právě porušil, viz tyto čtyři reverty [1] [2] [3] [4]. Na totožné pravidlo preventivně upozorňuji i SzProtta. S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 25. 2. 2019, 19:56 (CET)[odpovědět]

nejde o soudní znalecký posudek, ale o vyjádření autorizovaného inženýra pro jednu ze stran mediálního sporu. To už tady pak můžeme citovat i druhou stranu a její zprávy, což asi není smyslem. Čerpadla nejsou součástí přivaděče, ale technologického centra, které má už jiné heslo .Sandra (diskuse) 25. 2. 2019, 20:00 (CET)[odpovědět]
To ale IMHO přesně smyslem je a zcela to odpovídá WP:NPOV. Wikipedie nemá určovat "jedinou pravdu", ale přednášet více různých pohledů na totéž a nechat čtenáře, aby si vybral ten svůj. Mohla byste prosím na článek o centru odkázat? V článku odkaz najít nemůžu. Díky! --Martin Urbanec (diskuse) 25. 2. 2019, 20:12 (CET)[odpovědět]
Wikipedie není forem názorů. Pokud někdo uvede dvě tvrzení, které se vylučují, necitoval bych žádný a postavení znalce na to nic nemění. Takový zdroj je minimálně nespolehlivý, a to nehledě na rozpor s jinými zdroji. --147.231.42.24 4. 3. 2019, 12:04 (CET)[odpovědět]
[5]https://cs.wikipedia.org/wiki/Technické_centrum_TC_3_Radlická Pokud existuje rozpor mezi tvrzeními o faktech, pak je Váš přístup nesmyslný a musel by se citovat každý výšpelch, wiki by se měla přiklonit k věrohodnějšímu zdroji, jinak z toho bude bulvár. Bud je Želivka vodní zdroj pro pitnou vodu nebo není, těžko to může být "dvojí pravda" a sloužit k danému účelu podle typu čtenáře . Sandra (diskuse) 25. 2. 2019, 20:26 (CET)[odpovědět]
Pasportizace je dokument vytvořený na objednávku Metroprojektu. Závěr, který bezezměny cituji, byl vypracován Ing. Martinem Jakoubkem (soudní znalec v oboru projektování a stavebnictví, mimojiné i vodních staveb). Nechápejte mě špatně, rozhodně se nejedná o situaci dvojí pravdy - nezpochybňuji, k čemu bylo vydáno kolaudační rozhodnutí v roce 1995. Cituji jen stanovisko povolané osoby, která měla možnost oficiálně posoudit funkci přivaděče v roce 2017. Nevyjadřuji se k tomu, jaká ze stran má pravdu. Prosil bych Vás tedy o to, jestli bychom se mohli v rámci nestrannosti dohodnout na vložení této informace do článku bez dalších revertů. Děkuji --SzPrott (diskuse) 26. 2. 2019, 00:27 (CET)[odpovědět]
Pasportizace se dělá pro popis stavu díla, niloliv ohledně jeho možného budoucího využití. K tomu je potřeba projekt, řízení, stavební povolení atd. Neděljme z wikipedia forum nátlakových skupin a pišme sem jen fakta. Tzv. znalecké posudky jedné ze stran, které jsou navíc v rozporu s realitou, nejsou vhodným zdrojem k citacím. Citujem stav díla atp., nikoliv velkohubá tvrzení. Je to stejné jako kdyby se u téma acylpirin psalo, jak je to skvělý. Sandra (diskuse) 26. 2. 2019, 08:31 (CET)[odpovědět]
S tím nesouhlasím. Pouze věcně cituji ten samý zdroj, který sama využíváte ve zbytku článku. Nehodnotím, která ze stran má pravdu a takové hodnocení ani rozhodně nepatří na Wikipedii. Čtenářovi jsou předloženy fakta (tzn. fakt, že někdo něco řekl v oficiálním materiálu) a je na něm, aby si udělal vlastní názor. Prosím, abyste v rámci zachování nezaujatosti článku přestala mazat cokoli, co odporuje Vašemu úhlu pohledu. --SzPrott (diskuse) 26. 2. 2019, 15:05 (CET)[odpovědět]
Tvrzení není faktum. Sandra (diskuse) 26. 2. 2019, 15:22 (CET)[odpovědět]
@Sladovnik: Ad Tzv. znalecké posudky jedné ze stran, které jsou navíc v rozporu s realitou, nejsou vhodným zdrojem k citacím) Mohu požádat o vysvětlení? Podle čeho soudíte, že je znalecký posudek „v rozporu s realitou“? Wikipedisté nemají sami určovat, jaká je realita, mají se řídit podle (věrohodných) zdrojů. Dle mého názoru je vyjádření soudního znalce z relevantního oboru (což inženýr Jakoubek je) věrohodným zdrojem, a to i v okamžiku, kdy je přiloženo k dokumentu z principu závislému. Pokud si to nemyslíte, předložte pro to prosím argumenty. --Martin Urbanec (diskuse) 26. 2. 2019, 17:59 (CET)[odpovědět]
Původně se při přípravě tohoto hesla vycházelo z tvrzení toho znalce v LN, ale po nashromáždění více zdrojů se ukázalo, že věrohodnější zdroje říkají něco jiného, viz. dále. Konkrétně a) Nejde o žádný znalecký posudek. Pasportizaci dělal někdo jiný (Ekosystém) pro jednu ze stran sporu (Metrostav, resp. DPP) a o užití pro pitnou vodu se zde nic nepíše. Součástí složky pro úřad pak bylo i cca 2 stránkové vyjádření pana Jakoubka, ze kterého se chce citovat. Nicméně stavební úřad řízení o pasportizaci přerušil pro nedostatky v řízení, takže vyjádření neprošlo recenzí ani autorizací. b) citované prohlášení p. Jakoubka o dnešním užití pro pitnou vodu je v rozporu s fakty (koladuace a stavební povolení, kde je výslovně uvádí technické užití) a s jeho vlastními tvrzeními ve vyjádření znalce ze dne 4.6.2016, str.1 "obecně doporučuji zvážit provedené odběrových vzorků pro možnost externího osběru vody i mimo systém metra, např. jako zálohu pro náhradní zásobování obyvatel metra" tj. reálně jen navrhuje další průzkum pro možné využití jako zdroj pitné vody , mimo to podle stavebního povolení, kolaudačního rozhodnutí a platného povolení s nákládní s vodami lze vodu užít jen pro technické účely chlazení metra, v citovaném článku LN tvrdil, že je dílo tajné (není, SP, projekt i kolaudace jsou volně dostupné a při řízení dokonce někteří majitelé sousedních pozemků nedali souhlas s umístěním vrtů), že z toho důvodu nená zapsáno v katastru nemovitostí (důvodem nezápisu je ale to, že se podzemní stavby do katastru nezapisují, stejně jako např. metro, pokud nevyčuhují nad zem - zakresluje se vždy průmět stavby do povrchu s vyjimkou věcných břemen) dále tvrdil, že není na žádných mapách z důvodu utajení (realita he taková, že je od počátku v geoportále na HMP, kde je zakreslen přivadeč i ochrané pásmo metra atp.). c) tvrzení o mimořádnosti stavby nepatří do wiki (zcela jistě je přiuvadeč ze Želovky 40x delší, jeho kapcita 1000x větší, tunel blanka je 100x objemenější atp.) To nechme na knihu rekordů. Podobně se zde necitují tvrzení developera o nesmyslnosti a nevyužitelnosti díla nebo města o vlastnictví, protože nejsou nezávislě ověřitelná jinými zdroji. Stejně se sem nedala informace o tajemných vlastnících develoopera z LN, prřestože je dohladetelné z OR , že vlastníkem CWI je Josef Březina, Karel Kopp a Hana Klukáčková (IČ 03841626 a IČ 28250311 a veřejně dostupný výpis z house of comppanies UK). Stálo mě to celkem dost energie se tím balastem prohrabat kvůli jednomu článku v LN s nějak ty zdroje vytřídit a když se zde objeví jedoúčelový nick, 8x protlačující jednu jedinou neověřenou bulvární informaci, snažím se svá tvrzení zargumentovat a nezanést ten blábolivý balast i sem. Sandra (diskuse) 27. 2. 2019, 09:06 (CET)[odpovědět]
Pochopte prosím, že není na Vás, abyste určovala, která strana má nebo nemá pravdu. Mnou citovaný zdroj je validní, takže nevidím důvod, proč byste měla tuto informaci stále mazat. Označovat tuto informaci za "bulvární" a "neověřenou" je neopodstatněné. Mažete jakoukoli editaci, která odporuje Vaší narativě (přivaděč je nefunkční) - stejně jako jste mi smazala i informaci o čerpadlech a filtrování vody, která je převzata ze zbytku pasportizace a nemá s panem Ing. Jakoubkem nic společného.
Překvapuje mě, že jste během svého energeticky náročného prohledávání faktů nenarazila na zmínku o tom, jak vlastně fungují podobné stavby u ostatních technických center. Viz. například:
https://www.metroweb.cz/metro/osm.htm
Většina z nich má přivaděč vody, jelikož je (prokazatelně) jejich cílem právě přivádění vody, vzduchu a elektřiny do Ochranného Systému Metra. Tudíž nechápu, proč ověřenou informaci o podobném zařízení, které plní stejný účel u TC-4, považujete za tak moc neuvěřitelnou.


Mimochodem, netuším, co to má s věcí společného, ale ano - vytvořil jsem si můj profil jen kvůli této editaci. O problematiku se zajímám a přišlo mi, že tento článek potřeboval dané informace doplnit.--SzPrott (diskuse) 27. 2. 2019, 16:23 (CET)[odpovědět]
Předmětem sporu není dodávka vody, ale to, zda se jí využívá jako vody pitno pro obyvatelstvo nebo jako vody užitkové. Všechna tři oficiální rozhodnutí (kolaudační rozhodnutí, stavební povolení a povolení k odběru vod) mluví explicitně o vodě užitkové, a ve dvou případech to blíže specifikují pro účel chlazení technologie metra. Mimochodem Váš zmiňovaný neoficiální web nepotvrzuje ani tu vodu, neb píše, že TC3 trasa B pravobřežní část - dodávka el. energie, vzduchu. Takže pokud jde o věrohodnotst zdrojů, je to celkem jednoznačné. To, že se jsou v centru TC3 čerpadla, je uvedeno u TC3, nebot je to součástí technoligického centra, kde vede díra ke gravitačnímu přivadeči. TC4 s tím nemá nic společného a nebylo ani dokončeno, stavba byla zastavena a jedná se o jeho odstranění, ačkoliv Váš citovaný zdroj tvrdí, že se stále buduj. Jistě také validní zdroj. Sandra (diskuse) 28. 2. 2019, 08:27 (CET)[odpovědět]
Mám pocit, že se tu točíme v kruhu. Jediné, co Vám na to mohu říct je, že závěr znalce z oboru v oficiálním dokumentu je dostatečně validní zdroj pro Wikipedii na to, aby mohl být citován. Vy mi na to zcela jistě zase napíšete, že není a takhle se budeme moci bavit do nekonečna. Bylo by pěkné, kdyby si uživatel mohl ze samotného článku ve wikipedii udělat vlastní názor, ale to se Vám nejspíš nehodí do krámu. :) Poprosím, aby to tedy nějak vyřešila třetí strana. Věřím, že nezávislý pozorovatel si po přečtení diskuze udělá názor zcela jistě sám. --SzPrott (diskuse) 1. 3. 2019, 01:38 (CET)[odpovědět]
Pokud je tento zdroj v rozporu s jinými zdroji, které prošly recenzním řízením (stavebním povolení a kolaudačním rozhodnutí), názorem správním orgánů, a dokonce i s jeho vlastními výroky k pasportizaci, pak prostě takový názor neobstojí. Nestačí říci, je to znalec a tím je ten zdroj spolehlivý, to negeneruje neomylnost nebo absenci zájmu na věci. Navíc zde nejde o znalecký posudek, jen o odborné vyjádření k dokumentu pro pasportizaci a to pro jednu stranu sporu. Podle Vaší jednoduché úvahy o automatické validitě zdroje od znalce by se sem mělo napsat např. Podle znalce XY se přivadeč používá pro pitnou vodu pro obyvatelstvo, podle povolení, projektu, povolení k odběru vody a kolaudace jen pro užitkovou a podle vyjádření toho stejného znalce XY je třeba dopraacovat pasportizaci, zda je možné využít přivadeč také jako zdroj pitné vody pro obyvatelstvo. To je prostě nesmysl. Sandra (diskuse) 1. 3. 2019, 08:52 (CET)[odpovědět]
Ty názory se nevylučuji. No a i kdyby ano, je naprosto možné vepsat do wikipedie oba dva. Jak už tu zmínili i další - Wikipedie neurčuje, co je a není pravda. Předkládá jen informace (a citát, který se snažím přidat, bezesporu takovou relevantní informací je). --SzPrott (diskuse) 3. 3. 2019, 22:11 (CET)[odpovědět]
Ty názory se vylučují. Buď jde o zdroj pitné vody nebo nejde. Bud tvrdím, že se musí udělat průzkum pro možnost užití zdroje jako zdroje pitné vody anebo tvrdím, že se tak zdroj užívá. Nejde obojí současně a množství zdrojů to neřeší. Sandra (diskuse) 4. 3. 2019, 08:47 (CET)[odpovědět]
Přivaděč byl podle kolaudačního rozhodnutí kolaudován tak, jak byl. To nic nemění na tom, že tak nikdy neměl být využívaný (viz. přivaděče vody v TC1 a nedostavěném TC4). Jak je napsané ve výše odkazovaném článku, účel TC je přivádění médií do metra (vzduch, voda, elektřina) Podobně, jako studny na pitnou vodu v krytech (Folimanka, Parukářka, atd.), tak přivaděč z nějakého účelu není kolaudován k tomuto využití, přestože by se v případě krize k tomuto účelu používal. --SzPrott (diskuse) 4. 3. 2019, 22:08 (CET)[odpovědět]

Pro referenci přidávám snímek textu z pasportizace, na který odkazuji v části, kterou mi autorka článku neustále maže.

--SzPrott (diskuse) 7. 3. 2019, 12:12 (CET)[odpovědět]

Žádám uživatele Sladovnik, aby buďto dokázal, že mnou vložené informace a citát jsou nepodložené (jak již několikrát zmíňil, přestože nikdy patřičně nezdůvodnil proč), nebo je přestal neustále mazat. Taktéž doporučuji, aby si přečetl, co vlastně znamená "vandalství", když ho neustále zmiňuje. Věřím, že všichni můžeme využít náš čas lépe, než tu donekonečna revertovat článek. Z mé strany jsem podklad pro mnou přidané citace již nasdílel zde do diskuze. --SzPrott (diskuse) 9. 3. 2019, 03:02 (CET)[odpovědět]

zdůvodnění je výše uvedeno a to opakovaně. Rozpor mezi infromací z oficiálního zdroje (stavební a vodohospodářský úřad) a Vašim neoficiálním zdrojem zavislým na jedné sraně sporu jste nijak nepřeklenul, navíc i ten znalec tvrdí ve dvou vyjádřeních vylučující věci (v jiném vyjádření tvrdí, že je dobré zkoumat dílo jako potencionál zdroj pitné vody) a poroto bych dal přednost třem oficiálnímu zdrojů, z kolaudace, stavebního povolení a povolení k odběru vod, které prošly recenzí (řízením). Sandra (diskuse) 12. 3. 2019, 13:22 (CET)[odpovědět]
Cílem wikipedie není něčemu dávat přednost nebo spekulovat nad tím, co je a není pravda a jaký zdroj je důvěryhodnější. Oba dva zdroje (jak Váš, tak i můj) jsou validní a tak tu mají být zmíněny obě dvě informace. Je na čtenáři, aby si sám pro sebe dal dohromady fakta.
Mimochodem, znalec tvrdí stále to samé - jedná se o potencionální vodní zdroj pro vodovodní síť, který je v normálním režimu připojený pouze k technickému centru pro potřeby metra. Stejně, jako například studny v krytech civilní obrany, i přivaděč není k tomuto účelu kolaudován. --SzPrott (diskuse) 12. 3. 2019, 13:41 (CET)[odpovědět]

Uzamčení[editovat zdroj]

Vzhledem k pokračující revertační válce jsem článek na týden zamkl. Dohodněte se prosím v diskusi. Všem diskutujícím bych rovněž chtěl připomenout pravidla WP:Žádné osobní útoky a WP:Předpokládejte dobrou vůli. Pravidla platí i pro shrnutí. S pozdravem --Mates (diskuse) 26. 2. 2019, 17:53 (CET)[odpovědět]

@Sladovnik, SzPrott: Opětovně vás oba žádám, abyste ustali s revertační válkou. Dohodněte se na kompromisním textu zde v diskusi. Jinak bude nutné článek opětovně zamknout. --Mates (diskuse) 11. 3. 2019, 14:24 (CET)[odpovědět]

Moc rád bych se se Sladovnikem dohodl na kompromisu, ale nevypadá to, že by se mi to mohlo jakkoli podařit. Sladovnik uznává jedině svoji verzi textu a cokoli jiného, co by bylo v rozporu s touto verzí, maže. V posledním revertu se už ani nesnažila udat důvod smazání. Na otázky po odůvodnění, proč to dělá, neodpovídá (jak mě, tak i Martinu Urbancovi, viz. diskuze). Stejnětak ignoruje i jakékoli snahy o kompromis. --SzPrott (diskuse) 13. 3. 2019, 02:32 (CET)[odpovědět]

Jelikož reverty pokračují, zamkl jsem článek znovu, tentokrát na měsíc. --Vachovec1 (diskuse) 14. 3. 2019, 22:03 (CET)[odpovědět]

Děkuji, snad se do té doby podaří najít společné východisko. Rozhodně jsem otevřen diskuzi s původním autorem stránky. --SzPrott (diskuse) 15. 3. 2019, 16:55 (CET)[odpovědět]
Tak bych si dovolil pro potvrzení mnou napsaných faktů (a účelových bludů paní/slečny Sladovnik) sdílet toto video: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/219562248410007-voda-nad-zlato/ Myslím si, že už není důvod vést spor o podobu stránky. --2A00:1028:8382:A1E:2C71:A528:393F:E653 26. 4. 2019, 02:00 (CEST)[odpovědět]
Doprvní podnik toto tvrdí od začátku, nic nového, ale druhá strana (majitel pozemku) to odmítá a tvrdí, že DP se o dílo nestaral o 30 let a teď se snaží zakrýt svoji nečinnost. A k dispozici jsou dokumenty jen ze strany majitele, který zveřejnil všehcna povolení je GP, o kterých dopravní podnik v lidovkách původně tvrdil, že jsou tajné. A ono - nebyly nikdy tajné, viz. dokumenty zde, poto je nutné být k podobným tvrzením DP rezervovaný. Pokud tedy máte stavební povolení na TC-3 dopravního podníku, kde je uvedeno oprávnění k odběru pitné vody a i takový účel díla, pak to sem dopľňte. V dokumentu je pouze zuvedeno, že DP má kolaudační rozhodnutí k ZT-3, nikoliv že by ho zveřejnilo. Navíc pokud chcete rekolaudovat vodní zdroj, musíte rrekolaudovat tento zdroj a nikoliv jen odběrové místo. Ze studny neuděláte zdroj pitné vody tím, že zkolaudujete úpravnu :-). Každý vodní zdroj pitné vody má ochranné pásmo "pramene" a ochrané pásmo "vodního díla" a tento privadeř nic takového nemá. Sandra (diskuse) 2. 5. 2019, 14:56 (CEST)[odpovědět]

Opětovný vandalismus[editovat zdroj]

Opět se zde snaží ze zdroje, který byl zkolaudován jako zdroj užitkové vody dělat zdroj vody pitné. Prosím respektujte veřejně dostupné dokumenty, tj. kolaudační rozhodnutí, stavební povoneí a povolení k odběru užitkové vody pro technologické centrum. Pokud by jste z toho chtělit dělat vodu pitnou, prosím doložte povolení, změnu stavby, ochranné pásmo atp. Protože se jedná o spor tvrzení obou stram (majitele pozemků, vrtů a přivadeče na jedné straně a dopravního podniku na straně druhé), je třeba na místě opatrnost a je nutné tvrzení ověřit a ne přebírat jednostranná tvrzení. Sandra (diskuse) 2. 5. 2019, 14:43 (CEST)[odpovědět]

Viz. předchozí diskuze a mnou předložený odkaz na oficiální dokument. Cílem wikipedie není opatrnost, ale předkládání veškterých doložitelných fakt připadným čtenářům - a pod to spadají i pohledy obou stran. Po několikáte prosím, aby Sladovník přestala mazat cokoli, co neodpovídá narativě investora o nefunkčním přívaděči technické vody, který je možné bez problémů poškodit/zničit výstavbou nad ním. --ZsPrott (diskuse) 9. 5. 2019, 17:22 (CEST)[odpovědět]

NPOV : použití jímacích vrtů jako zdroje pitné vody není prokázané nezávislými zdroji, veškerá dostupná povolení jsou pouze na vodu technologickou[editovat zdroj]

Souhlasím s Pavlína, že veškerá povolení svědčí tvrzení, že jde o zdroj užitkové , nikoliv pitné vody. Obávám se, že autor SzPrott a jeho další variace se sem snaží vtlačit jen subjektivní tvrzení jedné strany sporu.--90.177.2.237 9. 5. 2019, 10:37 (CEST)[odpovědět]

Těší mě, pane/paní 90.177.2.237 (Sandro / Saldovnik?). Opravdu se sem nesnažím nic vtlačit (změnil jsem si nick z toho důvodu, že jsem bohužel zapomněl heslo). Nebudu diskuzi dále znepřehledňovat a proto si pro zdůvodnění, proč stránku edituji, přečtěte předchozí diskuzi. --ZsPrott (diskuse) 9. 5. 2019, 17:12 (CEST)[odpovědět]