Diskuse:Etiopie

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 8 lety od uživatele Mozzan v tématu „Roložení obrázků + další plány

Stručná recenze[editovat zdroj]

Článek je velmi dobrý. Hodnotím pozitivně jak stylistiku tak i zdroje. Přináší vyčerpávající informace o zemi a kontinentu, které často nejsou zrovna v centru zájmu, a to jak na české wikipedii tak i v českých médiích a podobně. Nebudu se pasovat do role znalce afrických nebo etiopských reálii a dějin, takže budu mít jen pár formálních poznámek k terminologii a nejasnostem.

  • AnoAno V porovnání s anglickou verzí se v tvém textu objevují slova jako "málo modernizovaný", "nevyvinutý" (uderdeveloped) nebo "zaostalý" (backward) v případě zemědelství.Tato slova mají ideologickou zakotvenost v modernizační teorii a v teorii rozvoje a právě v postkoloniálním prostředí jsou dost POV. Zaostalý a nebo nevyvinutý se musí vždy vztahovat k někomu a podle nějakých kritérii, které jsou zde zamlčeny. Správné by bylo říci: "Zemědělství Etiopie je ve srovnání se Západní Evropou zaostalé." Osobně bych se podobných hodnocení vyvarovala, i když jsou v českém prostředí (mediálním i akademickém) stále užívány nereflektovaně.
Práce, ze kterých jsem čerpal, většinou porovnávaly míru vývoje (lépe v angličtině development) a porovnávaly vždycky ekonomiku méně vyvinutých států s těmi vyvinutými, z tohoto důvodu jsem tato porovnávání ponechal (bral jsem to jako běžný úzus); některé ty dokumenty se zmiňují i o tom, že např. v sociální sféře a zdravotnictví je Etiopie zaostalá i vůči mnoha africkým zemím, takže jsem to bral vyloženě obecně; nicméně, kde se to týkalo poměru k západní Evropě jsem již formulaci opravil :o) --Mozzan 4. 8. 2011, 14:38 (UTC)
On to je úzus nebo vzorec myšlení ale není nevinný. Právě v případě zemí, které byly kolonizovány, tj. dostaly se do globální ekonomiky pomocí kolonizace, jsou pojmy jako development, ale hlavně advanced, backward, underdeveloped často (oprávněně) viděny jako nástroje neokolonialismu. Když se nad tím zamyslíš, tak na jedné straně vytváříš určitou reprezentaci Etiopie pomocí podobných hodnotově zabarvených pojmů (když zaostalý, potom to znamená, že existuje vyspělý a ten je nutně lepší), na druhé hierarchizuješ a říkáš, že je to zaostalá, chudá atp. země, což má negativní konotaci. Tím nechci říct, že by se v článku nemělo psát o problémech Etiopie, ale spíš bych se držela faktů. V tom se mi zdála engwiki inspirativní, protože se těm slovům vyhýbá. V českém prostředí jsou, jak jsem řekla, nereflektovány, což bych osobně (ale neber si to na sebe - sama se chytnu, že je používám) viděla tak trochu jako českou omezenost. Ale nebazíruju na tom. Všechno má svůj čas. --Verosusa 4. 8. 2011, 18:25 (UTC)
Pro mě prostě etiopské zemědělství bylo zaostalé, nejen proto, že se přímo takhle o tom zmiňují jednotlivé publikace (které právě monitorují vývoj v Etiopii v porovnání se západním světem), ale proto, že není schopné uživit svou vlastní populaci vzhledem k neefektivnímu systému, nedostatku přístupu k vodě, závislosti na podnebí apod., a to do takové míry, že hrozí hladomory. Z tohohle ohledu mi předtím přišlo přijatelné tam zanechat tu zmínku o „zaostalém“ zemědělství (a taky proto, že podle archeologických nálezů bylo dříve obděláváno rozsáhlejší množství půdy, to jsem tam pravda nezmiňoval, protože mi to nepřišlo jako zase tka věrohodná informace). Nicméně uznávám, že tenhle pohled může působit trochu zaujatě a minimálně z faktografického hlediska je to přesnější. Kdybys našla ještě něco v podobném stylu, tak klidně napiš, opravil jsem to vyloženě tam, kde mi to přišlo nejkřiklavější ;) --Mozzan 4. 8. 2011, 19:30 (UTC)
Myslím, že pokud tam bude jasně řečeno, že se jedná o srovnání se západním světem (jako kritériem), je to férové vyjádření. Fakt nejsem specialista na Afriku, ale mám dojem, že existuje docela dost prací, které ukázaly na to, že Afrika neměla problémy o kterých mluvíš (např. hladomory) v takové míře jako po kolonizaci. Myslím, že s tím začal Walter Rodney v roce 1972. V tomhle kontextu je ta informace o obdělávání půdy zajímavá pokud se dá něčím podložit.--Verosusa 5. 8. 2011, 09:00 (UTC)
To s tou půdou je tuším v Mojdlovi, takže nemůžu si být 100% jistý, zda je to pravda. Nic proti němu, ale afrikanista to tuším není. Tyhle podrobnosti vývoje kolonialismu a jeho vlivu na Etiopii bych vážně nechal do specializovanějšího článku, např. Dějiny Etiopie nebo Ekonomie Etiopie. ;) Zmíněno to tam několikrát je, takže čtenář si toho určitě všimne. --Mozzan 5. 8. 2011, 09:54 (UTC)
Ok. To byla spíš poznámka na okraj. Není třeba to zapracovávat do obecného přehledu. V tom máš pravdu.--Verosusa 5. 8. 2011, 10:44 (UTC)
  • AnoAno Do vět,které charakterizují současnou politickou situaci a poměry v zemi a čerpají ze zpráv různých agentur nebo organizací a NGO bych doplnila vždy "podle zprávy Amnesty International" atp. Čtenář to nemusí hned hledat v citačním aparátu a je to transparentnější.
Částečně opraveno, ještě to projdu jednou. --Mozzan 4. 8. 2011, 19:30 (UTC)
V zásadě řekl bych hotovo. V části o ženách jsem to vynechal, protože se tam odkazy na organizace kříží a text by tak byl příliš zahlcen. --Mozzan 5. 8. 2011, 11:07 (UTC)
  • AnoAno Pojem komunistický teror je něco co je terminus technicus v literatuře, nebo tvoje charakteristika? Osobně jsem našla charakteristiku jako "red terror".
Je to můj termín, snažil jsem se najít něco, abych pořád doslova neopakoval literaturu. V literatuře je tuším red terror, socialist military regime, leftist dictatorship. Je otázka, zda ten režim či teror byl skutečně komunistický, já jsem to bral spíš ze stylistického hlediska a v tomhle obecném shrnutí dějin jsem nechtěl příliš specifika etiopského levicového režimu rozebírat. -Mozzan 4. 8. 2011, 19:30 (UTC)
Mě tady šlo spíš o to, že text je pro českého čtěnáře, tak aby si neudělal nějaký zavádějící obrázek podle českých (auto)stereotypů. Proto i ten další bod o roli Studené války a soutěžení supervelmocí ve tzv. Třetím světě.--Verosusa 5. 8. 2011, 09:00 (UTC)
Jasně, chápu a souhlasím. Já jsem to už na rudý teror chtěl opravit, bohužel to zas zavádí čtenáře k tomuhle rudému teroru. Už jsem to přeformuloval obecněji na násilný teror, to snad půjde. ;) --Mozzan 5. 8. 2011, 09:54 (UTC)
Určitě je to tak lepší. Nikdo nezastírá, že se jednalo o marxistický režim, takže mi to přijde v pořádku. --Verosusa 5. 8. 2011, 10:44 (UTC)
  • AnoAno V podkapitole Moderní dějiny mi trochu chybí globálnější dimenze vzniku etiopského komunistického režimu. Popisuje se tam politika Haile Salassieho a neurčitý růst odporu nějakého neurčitého sociálního hnutí, jehož motivy a ideologický profil tam nejsou vysvětleny. Stejně tak mi tam chybí něco o roli SSSR respektive o roli Studené války s jejím zápasem o kontrolu nad zeměmi tzv. Třetího světa. Samozřejmě tím myslím stručné zmínky.
Tohle bude asi největší problém, protože u historie jsem vycházel spíš z country profilů a Mojdla, který je velmi stručný. Jsem bohužel mimo Prahu, ale jestli se během srpna nějak domů dostanu, půjčím něco z Národní knihovny. Případně vždycky je tu JSTOR :) --Mozzan 4. 8. 2011, 19:30 (UTC)
Ok. Mimochodem jestli máš průkaz NKP tak zkus vzdálený přístup k elektronickým časopisům nebo Licencované online databáze. Pokud o tom už nevíš. Je to docela doplněk k JSTORu.--Verosusa 5. 8. 2011, 09:00 (UTC)
Jsem potvora líná a našel jsem nakonec většinu věcí na Britannice, O:-) koukni prosím, jestli ti to takhle bude postačovat. Je to tam mírně zmíněno, ty snahy Sovětů ve třetím světě apod. bych nechal taky do článku Dějiny Etiopie, který asi komplet přepracuju a rozšířím. Případně se ještě kouknu i na elektronické zdroje z NK (znám, i když používám jen v omezené míře :-)) --Mozzan 5. 8. 2011, 09:54 (UTC)
Je to teď jasnější. Možná bych tam jen připsala větu: Sovětské zájmy a podpora režimu v Etiopii byla součástí velmocenského zápasu Studené války v zemích tzv. Třetího světa. Odkaz: KORN, David A., Ethiopia, the United States and the Soviet Union. Croom Helm. London 1986, s.87-104. Nebo WESTAD, Odd Arne,The Global Cold War. Third World Interventions and the Making of Our Times.Cambridge University Press. Cambridge 2005. s.250-287.--Verosusa 5. 8. 2011, 10:44 (UTC)
Je to tam. --Mozzan 5. 8. 2011, 11:07 (UTC)
  • AnoAno Někde jsem zaznamenala, že Etiopie má vztah k rastafariánství, tak by to možná bylo dobré zmínit, pokud je to relevantní?
rastafariánství se týkalo jenom osoby Haile Selassieho, který jimi byl vnímán jako cosi, co by se dalo nazvat spasitelem, on však nikdy tuto roli na sebe vědomě nebral. Chtěl jsem to zmínit v poznámce k jeho osobě u Dějin Etiopie, ještě jsem se k tomu nedostal. O:) U takhle stručného výčtu historie v tomhle článku bych to asi nerozepisoval... --Mozzan 4. 8. 2011, 14:38 (UTC)
OK. Jistě. Pokud to nemá větší revelanci pak to v obecném přehledu být nemusí. --Verosusa 4. 8. 2011, 18:25 (UTC)

Tak to je zatím asi všechno čeho jsem si při prvním čtení všimla. Jsou to spíš maličkosti. Zdravím tě,--Verosusa 4. 8. 2011, 12:46 (UTC)

Díky za feedback, večer budu pokračovat. ;) --Mozzan 4. 8. 2011, 14:38 (UTC)

Já bych řekl, že je hotovo. Takže Verosuso, moc moc děkuju za pomoc a za podnětné připomínky. :) Počkám ještě týden nebo tak a pak případně, nebude-li mít nikdo nic proti tomu, přidám článek mezi DČ. --Mozzan 5. 8. 2011, 11:07 (UTC)

Není zač. Určitě hotovo. Uvidíš jestli se ti ještě někdo ozve s připomínkami třeba z oblastí, kterým já tak moc nerozumím. Z mého pohledu: dobrá práce! :) --Verosusa 5. 8. 2011, 11:30 (UTC)

pár mých poznámek (--Vojtech.dostal 6. 8. 2011, 08:25 (UTC))

  • AnoAnoAksumská říše - není to s velkým písmenem? a šalamounskou dynastii bych zase napsal s malým písmenem - nejsem si vůbec jist, ty si za tím stojíš?
Aksumskou říši bych nechal malou. Malé písmeno se používá ve chvíli, kdy to nebyl oficiální název státu a nedá se to brát jako vlastní jméno, např. byzantská říše, první bulharská říše apod. A ano, máš pravdu, procházel jsem pár dalších stránek a mělo by to být správně šalomounská dynastie a Šalomounovci, podobně jako přemyslovská dynastie a Přemyslovci. Opraveno --Mozzan 6. 8. 2011, 10:01 (UTC)
  • AnoAno Ve druhém odstavci úvodu se přibližně uprostřed nahromadilo hrozně slov "následovat" a "následující" a působí to divně stylisticky
Samozřejmě, to je chyba, kterou jsem během pročítání článku přehlédl. Opraveno. --Mozzan 6. 8. 2011, 10:01 (UTC)
  • AnoAno"panovali pouze nominálně" - co se tím myslí? jako že formálně?
Ano, někdy se v historické literatuře používá i tato formulace. Např. Mojdl, na kterého odkazuji, s tím v případě doby princů normálně operuje. V zásadě že nevládl de facto, jen držel titul. Viz například i google, taky jsem to několikrát našel, ačkoliv je to méně užívané. --Mozzan 6. 8. 2011, 10:01 (UTC)
  • AnoAno "nestandardního vedení voleb" - podle toho, co píšeš v další kapitole, to ani moc není způsobeno nestandardním vedením voleb, nebo ano? spíše to je zastrašováním a represemi.
Oboje, tady je trochu problém, že situace se po letech mění. Například volby v roce 2008, ty byly tuším do obecních zastupitelstev, nebyly svobodné (BTI, s. 15). V roce 2010 volby proběhly a někteří zahraniční pozorovatelé uznali, že probíhaly v pořádku, ale opozičním stranám nebyla vůbec dána možnost prezentovat se výrazněji v médiích. Zároveň před volbami probíhaly zastrašování a represe tak, aby psychologicky usměrnily obyvatelstvo k volbě pro vládnoucí stranu. Nevím no, jestli to ještě formulovat jinak, já bral část v dějinách jako takové shrnutí a nechtěl jsem znova doslova opakovat, co jsem psal už v předchozí části. Přidána formulace i o volbách, protože celkový volbení boj standardní nebyl. --Mozzan 6. 8. 2011, 10:01 (UTC)
  • AnoAno Federální systém - opravdu s velkým písmenem?
Ten je skutečně s malým, byl to pozůstatek po předchozí formulaci věty. Opraveno. --Mozzan 6. 8. 2011, 10:01 (UTC)
  • AnoAno Kapitola o etiopských židech je zcela neúměrná jejich významu, jak jsem pochopil, tak jich je tam jenom několik desítek tisíc. Navrhuji zkrátit na jeden odstavec místo dvou.
Židů je, dle Izraele a dalších zdrojů, jen asi 2000 až 3000, zbytek už je v Izraeli. Důležité je, jaké postavení měla židovská komunita v rámci etiopských dějin. Krom toho je jim v literatuře věnováno vzhledem k ostatním náboženským skupinám taky velké množství místa. (Např. Mojdl tomu věnuje celou kapitolu, vlastně skoro víc prostoru, než muslimům a křesťanům dohromady, já významnost také nebral jen z hlediska populace, ale i z hlediska humanitárních (dlouhodobá represe vůči obyvatelům židovského vyznání) a historických aspektů) Navíc jich dle odhadů původně bylo v Etiopii na 500 000, postupně se jejich počet snižoval. S židovskout radicí byla také spojena státní kultura a dynastie. (viz královna ze Sáby apod.) --Mozzan 6. 8. 2011, 10:01 (UTC)
OK, respektuji vysvětlení. --Vojtech.dostal 6. 8. 2011, 10:34 (UTC)
P.s. Případně bych počkal na Ladislava Faigla, aby k tomu napsal svůj názor. Uznávám, že velikost je trochu nestandardní, ale nepřišlo mi to ještě natolik velké, aby to narušovalo strukturu článku. --Mozzan 6. 8. 2011, 10:09 (UTC)
  • AnoAno HDP na hlavu je přesně 1000 dolarů? To je nějaké divné... navíc mi to nevychází, když vydělím celkové HDP počtem obyvatel.

Tady jde právě o tu paritu kupní síly. Řekl, bych že je to bráno jako přibližný odhad (viz CIA World Factbook). Opravil jsem tedy formulaci. --Mozzan 6. 8. 2011, 10:01 (UTC)

  • AnoAno "káva, která pravděpodobně také v oblasti Etiopie vznikla" - co se myslí tím, že tu vznikla? že se tu začala pěstovat? nebo se zde vyvinul planý kávovník?

Ano, vyvinul se zde planý kávovník, který dodnes v Etiopii roste. Je to zmíněno i v kapitole Geografie. Nicméně jsem to přeformuloval --Mozzan 6. 8. 2011, 10:01 (UTC)

  • AnoAno vyšší školy - to je terminus technicus - nemělo by být normálně "vysoká škola"?

To byl spíš pokus nějak stylisticky upravit text, aby se tam slova neopakovaly, bral jsem to jako synonymum. Opraveno --Mozzan 6. 8. 2011, 10:01 (UTC)

  • AnoAno "Inflace však v minulých letech ridáklěn" - nerozumím, co tam dělá to poslední slovo
Opraveno. --Mozzan 6. 8. 2011, 10:01 (UTC)

Předně díky za opravy formulací a typos. Sice jsem text projížděl asi třikrát, ale jak člověk čte text znova a znova, už v tom ty svoje chyby nevidí. :-) K poznámkám – opravil jsem, co jsem považoval za potřebné, ale nebráním se ještě dalším úpravám, pokud by ti to nějak nadále nevyhovovalo. --Mozzan 6. 8. 2011, 10:01 (UTC)

Ahoj, velký kus práce. Jen dvě věci k úvaze: --Jann 8. 8. 2011, 09:59 (UTC)

  • AnoAnoGeografie: Obdělává se zhruba 20% půdy, přestože podíl půdy použitelné k orbě je vyšší, zde zdá být v rozporu s Zemědělství: V současné době se využívá pouze 20% půdy vhodné k orbě.

Hmm, tak podle všeho si odporoval samotný zdroj. Opraveno a přeformulováno podle jiného. --Mozzan 8. 8. 2011, 11:14 (UTC)

  • AnoAnoSoučasné armádní vybavení lepší uvést rok.

Uvedeno a doplněno --Mozzan 8. 8. 2011, 11:14 (UTC)

Snad je to OK. Dík za projetí a za opravy. ;) --Mozzan 8. 8. 2011, 11:14 (UTC)

Faigl.ladislav – recenze[editovat zdroj]

Ahoj, tak už jsem se konečně dostal k Etiopii :) Pár mých postřehů/připomínek:

  • AnoAnoinfobox – zvážil bych, zda-li je nutné mít u hlavního města, nejvyššího bodu, prezidenta a premiéra v závorce amharský zápis; podle mne je to zbytečné
Jména v amharštině byla v původní verzi, tak jsem je přejal. Jestli na tom trváš, smažu je, v zásadě je mi to jedno. --Mozzan 8. 8. 2011, 19:03 (UTC)
Myslím, že amharština stačí v jejich článcích (hlavního města, bodu..).--Jann 8. 8. 2011, 19:09 (UTC)
Tak fajn ;) odstraněno. --Mozzan 8. 8. 2011, 19:15 (UTC)
  • AnoAnoúvod – byl bych pro osekání druhého odstavce (od začátku odstavce až po „Od první světové války byl“), imho příliš historie na úvod
Budiž, trochu osekáno... --Mozzan 8. 8. 2011, 19:03 (UTC)
  • etymologie – šlo by zmínit v jaké části Bible?
No, podívej se sem. Je toho docela dost. Taky jsem si říkal, že když má být článek jen DČ, tak zmínka o samotné Bibli bude stačit. Případně aspoň dám do refu za to tenhle odkaz.
  • AnoAnodějiny – vím, že jsou dějiny záměrně osekané, ale nestálo by za zmínku, byť jen v jedné větě, zmínit, že ve druhé etiopsko-italské válce byly použity chemické zbraně?
Osobně mi to nepřišlo tak důležité (z hlediska humanitárního ano, z celkového vedení války jsem to bral jako jeden z několika faktorů, které by měly být zmíněny v Dějinách Etiopie, pokud by kupříklady někdy šly do DČ), nicméně přidal jsem to tam. ;) --Mozzan 8. 8. 2011, 19:03 (UTC)

Toliko zatím k první části. Budu pokračovat --Faigl.ladislav slovačiny 8. 8. 2011, 17:56 (UTC)

Další část:

Hm, projížděl jsem to přes wire a myslel jsem, že to přidá nezlom. mezery i u čísel. Až bude čas, tak na to kouknu --Mozzan 12. 8. 2011, 16:08 (UTC)
Wire funguje prakticky jen na písmenka, nedělá ani pomlčky ani zkratky (př. n. l.)... Vlastně dělá jen poslední bod z Wikipedie:Typografické rady#Mezery.--Jann 12. 8. 2011, 16:41 (UTC)
  • AnoAnoke všem obrázkům by chtělo na commons dopsat v description český popisek v tagu {{cs|popisek}}
  • AnoAno„V moderní době se dostala do povědomí velmocí zhruba od poloviny 19. století.“ a „…po druhé světové válce vstoupila na mezinárodní dění jako významný činitel“ – to by chtělo zdroj
  • „Udržuje také vztahy se Somalilandem, jednou z odtržených částí Somálska, který umožňuje Etiopii využívat svých přístavů.“ – nemělo by být "jeho přístavů"? Etiopie přece nemá přístup k moři.
No, podmět je „který“, tudíž se „svých“ vztahuje k Somalilandu... kdyby se to týkalo Etiopie, napsal bych „jejích“... --Mozzan 12. 8. 2011, 16:08 (UTC)
Mea culpa neumím číst :) --Faigl.ladislav 12. 8. 2011, 16:31 (UTC)
  • „Na českých vysokých školách také studuje množství etiopských studentů. “ – to by též chtělo zdroj a trochu upřesnit ono "množství"
Zdroj je za následující větou. Upřesnil jsem to jak nejvíc to šlo --Mozzan 12. 8. 2011, 16:08 (UTC)
  • AnoAnochtěla by projít typografie; narazil jsem na chybné použití spojovníku – většinou je správně u rozpětí čísel použita pomlčka, ale nezkoumal jsem všechny případy (viz WP:TYPO)
  • AnoAnoje třeba přeložit mapku Soubor:Ethiopialanguages.svg
Je to vážně nutné? Myslel jsem, že mapky se musí překládat jenom u NČ a že u DČ stačí česká legenda u náhledu. Přeložit jednotlivé jazyky možná bude trochu problém... --Mozzan 12. 8. 2011, 16:08 (UTC)
No alespoň legenda obrázku by přeložit chtěla. Neněmčináři jako já se jinak můžou jít klouzat :)) --Faigl.ladislav 12. 8. 2011, 16:31 (UTC)
Tak jsem zkusil SVGTranslator, který jaksi neumí háčky a čárky, vyšlo z toho tohle: Soubor:Ethiopialanguages_cs.svg; zkusil jsem tedy přidat cosi jako symboly mapy dolů pod náhled. Nestačí to takhle? Jinak to teda z článku smažu, inkscape tu bohužel nemám. --Mozzan 12. 8. 2011, 17:52 (UTC)
Přeložil jsem (okoukl jsem tvůj pokus o překlad), kdybys ještě nějaký název potřeboval změnit, napiš. --Jann 13. 8. 2011, 10:16 (UTC)
Jé, dík moc. :) Jak jsem ti psal na diskusi, dostal bych se k Inkscapě nejdříve začátkem září. --Mozzan 13. 8. 2011, 20:26 (UTC)
  • AnoAno„Takřka polovina Etiopanů žije pod hranicí chudoby.“ – chce zdroj
  • AnoAno„ačkoliv od roku 1955 se nevládní Izraelská agentura podílela“ – není onou agenturou spíše Židovská agentura? o Izraelské agentuře jsem neslyšel
Máš pravdu, byla to JAFI. Taky mi to právě přišlo divný, musel jsem se přehlídnout, když jsem to přepisoval ze zdroje.

Toliko k druhé části. Budu pokračovat --Faigl.ladislav slovačiny 12. 8. 2011, 11:16 (UTC)

Co šlo, to jsem upravil, jinak viz moje komentáře. :) --Mozzan 15. 8. 2011, 15:54 (UTC)

Na dobrý článek mi přijde, že je tam příliš červených odkazů, minimálně prezident, hymna, nejvýznamější politické strany, by měli mít svůj článek.--Senimo 13. 8. 2011, 18:25 (UTC)

Podívejte se do kritérií, zamodření červených článků je vyžadováno u NČ (přiznám se, taky jsem to dřív požadoval i u DČ, pak jsme to někde řešili a zpětně jsem si říkal, že moje požadavky byly tenkrát zbytečně přehnané). To je taky ostatně jeden z (mnoha) důvodů, proč Etiopii nechci dostat mezi NČ, nemám bohužel dostatek vhodných zdrojů na napsání slušnějších článků a čtyř, pětivětné nepříliš vhodně zdrojované pahýly mi přijdou zbytečné, když se o tom dostatečně píše tady. Navíc, jak jsem psal – dělám momentálně na bakalářce, ačkoliv bych někdy rád ty odkazy doplnil, bohužel už nemám čas se tomu věnovat. :-( Nicméně nehledě na kritéria, v budoucnu bych tyhle články rád založil, ale aby byly aspoň na nějaké úrovni. ;) --Mozzan 13. 8. 2011, 20:26 (UTC)

Další část:

  • AnoAnopevné mezery mezi číslem a procentem (tam kde mají být mezery) nejsou třeba – mediawiki si s tím již umí poradit
  • AnoAnou cestovního ruchu by chtělo zmínit, že má Etiopie nějakou tu památku na seznamu světového dědictví UNESCO a kolik jich celkem je (viz Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie
Památky UNESCO, které nebyly v textu, jsou zmíněny v Pozn. 18. Doplnil jsem nicméně jejich počet. --Mozzan 16. 8. 2011, 07:16 (UTC)
  • AnoAnošlo by u té zmínky k energetice napsat kolika procenty se vodní elektrárny podílejí na celkové výrobě, případně též jaké jsou ostatní zdroje?
bohužel zbylá 3% jsem nenašel, snad to takhle postačí --Mozzan 16. 8. 2011, 07:16 (UTC)
  • „…s výjimkou vepřového, které nejí většina obyvatelstva.“ – chtělo by zdroj (poznámka mimo recenzi: to by mne zajímalo jestli jde o pozůstatek židovské vlády)
Ref je na další větě. Kdepak, židovská vláda byla krátká a dosti krvavá, vlastně to byl asi jeden z hlavních důvodů, proč byli Falašové tak utlačování. Nicméně zákaz vepřového má svůj původ s růstem starozákonních tradic v etiopském křesťanství, k čemuž došlo po islámské expanzi v 7. století a odtržení Aksumu/Etiopie od kontaktů s okolním světem. Je to zmíněno v oddílu o náboženství. I když, kdo ví, jak to s tou židovskou vládou bylo, protože zmínky o tom jsou velice, velice sporné, z téhle doby je dost málo pramenů. --Mozzan 16. 8. 2011, 07:16 (UTC)
  • následující věty by chtěl zdroj
    • „Etiopské policejní síly také postrádají profesionalitu a trpí silnou korupcí.“
    • „…se bezpečnostní složky chovaly podle zprávy organizace Mezinárodní krizové skupiny jako stát ve státě.“
    • „…vládní složky využívaly několikrát NISS ke sledování, nátlaku a zastrašování proti lidem, kteří byli považováni za nesympatizující s režimem.“
Všechny ozdrojované jsou – v zásadě, když není ref u té které věty, je u té další, případně na konci odstavce, pokud jsem to přejal z jedné publikace :) --Mozzan 16. 8. 2011, 07:16 (UTC)
  • k referencím: pokud není prolinkování mezi knihou v sekci "literatura" a výskytem v generovaném seznamu referencí, je imho vhodné, aby první výskyt dané knihy byl plnou a normativní citací s tím, že následně se používá již třeba jen jméno autora a číslo strany. Na to je vhodné čtenáře upozornit v úvodní citaci, např. parametrem | poznámka = Dále jen: ''Na hradě plném bláznů''.
No momentík, ale takhle to přece dělám vždycky... od chvíle, co jsem začal s editacemi na wiki :-P Copak někde se nějaká knížka opakuje v celé citaci znova? --Mozzan 16. 8. 2011, 07:16 (UTC)

Tak, jsem rád, že jsem konečně recenzi dokončil. Článek je to pěkný, se spoluprací/reakcí při ní jsem obzvláště spokojen. Až budou zapracovány zbývající připomínky, není imho žádný důvod nepřipnout článku stříbrný puzzle :) Díky za článek! --Faigl.ladislav slovačiny 15. 8. 2011, 22:21 (UTC)

Já ti děkuju za podrobnou recenzi, dost mi to pomůže při tvorbě článků o dalších státech. :) Na poslední dotazy jsem odpověděl, snad je to všechno. Uff, snad až budu psát na konci září Chile a Brazílii, už nebude při recenzích těch připomínek tolik. :)) --Mozzan 16. 8. 2011, 07:16 (UTC)

Ještě jsem trochu uvažoval nad přepisem z etiopských jazyků. Zdá se mi, že se míchá anglický a český. Tím mám na mysli současné používání takových y/sh/j-g versus j/š/dž apod. Výrazné je to u etnik - na enwiki Tigray, Wolayta, Hadiya; v článku Tigrajové, Welaitové, Hadiyové; nebo v infoboxu slovo Etiopie v názvu státu (Itjopja) versus v názvu hymny (Ityopp'ya). Ideální by byl český přepis (eventuálně doplněný anglickým tam kde nepředpokládáme samostatné heslo). --Jann 16. 8. 2011, 15:04 (UTC)

Většina přepisů použitých v článku jsou české přepisy uvedené v MOJDL, Lubor. Etiopie. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-221-X. . Bohužel tam nebylo všechno, takže anglické jsou momentálně tam, kde nebyl k dispozici ten český. Ještě tedy projdu jednou tu knížku, jestli tam někde nenajdu další přepisy, případně i nějaké časopisy, ale bude to chvíli trvat. :-/ --Mozzan 16. 8. 2011, 15:22 (UTC)
Chápu. Koukám že Hadiya jsou česky Hadicové. Takže jednoduchý ekvivalent en/cs přepisu typu y/sh = j/š zde neplatí. No, tak to ti nezávidím. --Jann 16. 8. 2011, 16:52 (UTC)
No jo no... další důvod, proč to nechci dávat na NČ. :) Příště naštěstí píšu o státu, kde píšou latinkou :-D --Mozzan 16. 8. 2011, 17:43 (UTC)
P.s. On to docela Mojdl rozebírá v té knížce, tam je problém, že výslovnost amharštiny je dost specifická a dá se přepisovat různým způsobem... vlastně správně Menelik/Menelek se má číst Minilik apod., ale nepoužívá se to, protože některé názvy jsou už zažité. Pokud jde o český přepis (Hadicové, Shewa se někdy taky píše Showa, Wello se píše Wollo apod.), tak z toho jsem taky docela jelen... Jak řikám, bude ještě chvíli trvat, než v nějakých publikacích od pořádných afrikanistů najdu správné české přepisy. ;) --Mozzan 16. 8. 2011, 17:51 (UTC)

Roložení obrázků + další plány[editovat zdroj]

Ten Meles Zenawi zasahuje do geografie jen dočasně; plánuji drobné rozšíření historie o odstavec popisující události od roku 1991. Snad bych se k tomu některý lednový víkend mohl dostat. --Mozzan (diskuse) 30. 12. 2015, 16:36 (CET)Odpovědět