Diskuse:Aspergerův syndrom

Dobry den, tento clanek neodpovida charakteristice Aspergerova syndromu, neobsahuje zadna hodnotna fakta ci aktualni diagnosticka kriteria. Napriklad 'odmitani spolecnosti' je zcela nepochopene, Aspergeruv syndrom byva chapan jako 'high functioning autism', tedy tzv. aktivni autismus, ktery kontakt se spolecnosti vyhledava, nicmene je limitovam schopnosti pacientu k interakci s ostatnimi lidmi. Nazory na lecbu.. Dalsi zcestny paragraf, Aspergeruv syndrom se neleci, v soucasne dobe byva doporucovana psychoterapie a tzv. Social Stories, ktere umoznuji pacientum 'nastudovat' patricne vzorce chovani tak, aby nedochazelo ke spolecenskym faux pas. Odstavec Nazor pacientu je opet snuska demagogie, pacienti nemivaji pocit, ze jsou neco vic - naopak hodne casto propadaji depresim z nepochopeni, prevalence byva az 60%. Neni pravda, ze se odlucuji, neni pravda, ze je nezajima spolecnost, nemaji mensi slovni zasobu, nemaji tendeci chovat se arogantne ci povysene. A moje reference? Tony Attwood - Complete guide to Asperger's syndrome (2007), Temple Grandin - Thinking in Pictures and Other Reports from my Life with Autism (1990), Frith and Happe - Autism: Beyond Theory of Mind (1994) a cela rada dalsi literatury. Odpovidam take na nezodpovezenou otazku.. Ne, Aspergeruv syndrom nemam, jen me rozhorcuje nepochopeni a stereotypy. martina.glenn@seznam.cz

Výborně, nebojte se doplnit a upravit informace...WP:EsO --Kacir 2. 4. 2009, 22:43 (UTC)

Chyby v článku

Dobrý deň prajem,

mnohé veci, ktoré máte uvedené v článku sú nezmyselné. Aspergerov syndróm nie je choroba, je to neurologická odchylka od väčšinovej populácie. Aspergerov syndróm sa nedá "liečiť" rovnako ako ani autizmus sa liečiť nedá. Existujú však rôzne nácviky sociálnych schopností, ktoré môže takýmto jedincom pomôcť lepšie fungovať v spoločnosti. Rovnako môžu títo ľudia benefitovať z rôznych terapeutických metód, ktoré im pomôžu porozumieť sebe a svojim silným a slabým stránkam. Nie je pravda, že všetci ľudia s Aspergerovým syndrómom netúžia po spoločnosti. Mnohí z nich veľmi chcú mať priateľov či partnerov, ale nemajú dostatok sociálnych schopností na to, aby si tieto vzťahy vytvorili a udržali. Tým, že tu máte takéto hlúposti, pomáhate šíriť dezinformácie a bránite tomu, aby boli ľudia s AS pochopní a akceptovaní.

Skúste sa pri vypracovávaní držať aspoň tohto krátkeho dokumentu, kde sú niektoré aspekty Aspergerovho syndrómu stručne a jasne popísané: http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=232

Aspiekid 7. 3. 2010, 15:05 (UTC)

Velmi špatně koncipovaný článek

"Jedná se o celoživotní úkaz," tvrdí se v záhlaví.

V podstatě po celý zbytek článku se ovšem pojednává POUZE A JEN o dětech - co dělá dítě jinak, jak dítěti pomoci apod... Jakoby Aspergera nemohl mít dospělý člověk 18+ let; kamž ostatně všechny osoby s Aspergerem spějí.

Kritikům článku minulým i budoucím

Máte pravdu, ten článek v mnoha ohledech není dobrý. Ale když to pouze konstatujete, nebude tím o nic lepší; proměňte energii kritizovat na energii editovat a upravte ho tak, abyste s ním byli spokojeni - jen a pouze o tom je celá Wikipedie.

MikePoppy (diskuse) 14. 7. 2016, 23:17 (CEST)

(Ne)manipulovatelnost aspergery

K vrácení této editace Ivana Březiny) Věta přidaná panem Březinou sama manipuluje s využívanými zdroji. První využívaný zdroj, [1], říká přesně: "Children with AS have an especially hard time inferring the intentions of other people. This can lead to inappropriately harsh or defensive reactions, and can also leave these children vulnerable to being manipulated by more savvy peers" (zvýraznění mé). Děti s AS mají tedy dle tohoto článku problém s rozpoznáváním úmyslů ostatních lidí, a právě tento problém může vést jednak k nevhodně tvrdým reakcím nebo ke snadnější manipulovatelnosti na tomto poli více schopnými vrstevníky. Výrok vztahující se k manipulovatelnosti je třeba chápat a vnímat v kontextu příslušné sekce článku, a nikoliv si jen vytrhnout jednu určitou část, která se zrovna hodí (=manipulace).

S druhým využitým zdrojem, [2], je to obdobné. Opět si dovolím citovat: "Social naiveté will mean that others may try to take advantage of their apparent good nature. They are exceptionally vulnerable to manipulation and peer pressure which in turn could lead to oppositional or aggressive behaviour.". Tento zdroj tvrdí, že menší schopnost plavat ve společenských vodách může vést k tomu, že se ostatní z toho pokusí těžit (což by se manipulací nazvat dalo). Vzápětí poté zdroj hovoří explicitně o manipulaci, kterou dává do souvislosti s tlakem vrstevníků a agresivním či opozičním chováním. Opět je třeba zdroj vnímat komplexně a ne si jen vybrat část, která se pro doložení určitého tvrzení zrovna hodí. Tímto způsobem by bylo možné "doložit" cokoliv.

Kromě těchto dvou problémů se samotnými zdroji má přidávané tvrzení i další závažné problémy. Pro snažší porozumění následujícího textu si dovolím přidávané tvrzení ocitovat: "Jsou snadno manipulovatelní, což platí minimálně v dětském věku a u adolescentů [zdroje], (...).". I kdybychom přijali tezi, že použité zdroje jednoznačně tvrdí, že děti/dospívající s AS jsou za všech okolností více zmanipulovatelnější (což zdroje rozhodně netvrdí - viz výše), stále není možné přehlédnout fakt, že se články věnují dětem a dospívajícím. Článek sice toto nějakým způsobem reflektuje, ale tvrdí, že se to týká "minimálně" těchto skupin osob. Domnívám se, že spojení "což platí v dětském věku a u adolescentů", "což platí minimálně v dětském věku a u adolescentů" a "což platí výhradně v dětském věku a u adolescentů" jsou významově značně rozdílné a slovo "mininimálně", resp. "výhradně" by si v obou dvou případech zasloužilo zvláštní zdrojování.

Na závěr bych rád vyzval pana Březinu, aby své kroky napřed prodiskutoval na zdejší diskusní stránce. S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 27. 3. 2019, 23:28 (CET)

Ad poznámky Martina Urbance: doplnil jsem další zdroje, které manipulovatelnost Aspergerů vysvětlují v širším rámci. A také jejich vlastní manipulativní chování, protože toto je druhý aspekt této poruchy, který je v odborných pramenech často zmiňován. Dále jsem před tyto změny zařadil větu, který explicitně zmiňuje příčiny této manipulovatelnosti/manipulativnosti – sníženou sociální a emoční inteligenci, která lidem s Aspergerem znemožňuje správně chápat společenské vztahy. Tím vznikl vysvětlovací rámec, který se s námitkou pana Urbance vypořádává. Čtenář hesla má díky úpravě k dispozici kauzalitu příčina – následek.

Dále jsem odstranil svou původní formulaci, podle které manipulativnost/manipulovatelnost platí minimálně v dětském věku, a rozdělil toto subtéma na dvě části: 1. Aspergeři jsou snadno manipulovatelní v dětském věku, 2. některé zdroje explicitně uvádějí jejich manipulovatelnost i v dospělosti. Touto úpravou se heslo zpřesnilo.

K závěrečné výzvě pana Urbance: k prodiskutování změn předem není důvod. Informace buď objektivně platí, nebo neplatí a doložit ji prameny buď lze, nebo nelze. Diskuse na tom nemůže nic změnit – pravda se neurčuje hlasováním. 89.165.122.82 1. 4. 2019, 04:41 (CEST) Ivan Brezina

Dobrý den, opět se vyjádřím k přidaným zdrojům.

Manipulace - Asperger-dítě

AANE.org) Již komentováno výše, je třeba vnímat v kontextu.

actionforaspergers.org) Již komentováno výše, je třeba vnímat v kontextu.

autism-help.org) Tento zdroj vůbec netvrdí, že by snad Aspergeři v dětském věku měli být výrazně více manipulativnějšími, než NT děti? Cituji: "A child with profound autism might be screaming simply because they are in pain and need help repositioning. Parents or teachers may label them as manipulative (...). Manipulation is often confused with frustration and parents need to be careful to not mistake manipulative behavior for those that arise from the nature of autism or Asperger's syndrome.". Tento zdroj tvrdí, že Asperger-dítě může křičet čistě proto, že jim něco velmi vadí (ve zdroji popisováno dokonce jako bolest), přičemž toto chování mohou rodiče/učitelé vnímat jako manipulativní. Další věta pak jasně říká, že je třeba rozlišovat mezi manipulativním chováním a chováním, které vyplývá z podstaty AS/autismu. Pokud tento zdroj má něco dokládat, co se týká jak AS, tak manipulace, tak jen to, že často je chování Aspergerů-dětí považováno za manipulativní, ačkoliv jím ve skutečnosti není.

Manipulace - Asperger-dospělák

autismtogether.co.uk) Tento zdroj hovoří pouze o jednom konkrétním případě, nikoliv o Aspergerech obecně. Těžko z něj lze vyvozovat, že to, co se týká Chazeho, se týká všech Aspergerů. Ne nadarmo jde o součást poruch autistického spektra, ze samotného slova "spektrum" vyplývá, že mezi Aspergerem jedna a Aspergerem dvě jsou značné rozdíly.

Blog life-with-aspergers) Blog, nepoužitelné jako věrohodný zdroj, tedy není třeba se tímto zdrojem nijak do hloubky zabývat.

aspergerpartner.com) Zdroj vůbec nehovoří o možnosti Aspergera zmanipulovat, hovoří obráceně, o zmanipulovatelnosti někoho jiného Aspergerem. Vůbec tedy nedokládá tvrzení, o kterém jsme původně diskutovali.

Obecné poznámky ke zdrojům

Ani jeden ze zdrojů, který jste odkázal, není srovnávací studií, ze které by vyplynulo, že Aspergeři jsou na tom výrazně jinak, než NT.

Ad "pravda se neurčuje hlasováním")

Máte pravdu v tom, že informace buďto pravdivá je, nebo není. Také bychom neměli diskutovat o tom, zda Aspergeři jsou nebo nejsou zmanipulovatelní a zda Aspergeři manipulují nebo ne. Namísto toho bychom měli diskutovat o tom, zda tyto informace vyplývají z dostupných věrohodných zdrojů. To naopak objektivní není a na tom se musíme dohodnout.

S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 1. 4. 2019, 12:53 (CEST)

Ad poznámky Martina Urbance: souhlasím, akceptoval jsem. Informace o snadné manipulovatelnosti dětí s AS jsem proto v poslední verzi citoval přesně tak, jak je uvedeno v obou zdrojích. Teď jsou tedy uvedeny komplexně, respektive přesně v kontextu, který pan Urbanec požaduje. 2. Doplnil jsem informaci i manipulativním chování AS. Jen na dovysvětlenou: na základě Urbancova principu “je třeba vnímat v kontextu” by z Wiki bylo možné vymazat prakticky jakoukoli informaci. Požadovanou šíři kontextu totiž nelze objektivizovat, respektive je zcela arbitrární. Srozumitelný příklad: v květnu 1940 v Katyni sověti povraždili asi 22 000 polských důstojníků a inteligence. Někdo by mohl požadovat vymazání této faktické informace s odůvodněním, že SSSR měl přece v 2. světové válce přes 23 000 000 obětí, takže Katyňský masakr je třeba "vnímat v tomto kontextu" a nepsat o něm. To je zjevný nesmysl. Přehnané lpění na kontextu prostě nemůže být důvodem cenzurování reality. Ivan Brezina

Děkuji za úpravy. Ad Váš příklad, tímhle principem jsem měl na mysli, že je třeba vnímat v kontextu to, co zdroj píše, a že není možné si z něj vybrat jen jednu větu, která se zrovna hodí do krámu a zbytek ignorovat. Tímto postupem by bylo možné "doložit" cokoliv. Jestliže by v článku o Katyňském masakru všechny zdroje sice masakr zmiňovaly, ale zároveň s tím by dodávaly, že jde o "maličkost", nepochybně byste měl pravdu. Jenže tak ty zdroje o masakru (na rozdíl od Vámi používaných zdrojů) nevypadají ;). --Martin Urbanec (diskuse) 5. 4. 2019, 12:29 (CEST)