Diskuse:Železniční trať Raspenava – Bílý Potok pod Smrkem

Článek týdne

Tento článek byl v 29. týdnu 2014 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

WP:Q

Matěj Suchánek

Z mé strany vyřešeno:

• nezlomitelné mezery,
• spojovníky nerozdělitelnými,
• min. čas – nutno projít, kde je ještě použit prézens historický, tj. že se o věci minulé vypráví v přítomném čase;
• interpunkce,
• {{cs}} navíc.

Menší nesrovnalost:

• infobox – Maximální sklon    18 ‰;
• text – … Odtud trať stoupá největším stoupáním na trati (27 promile)…

Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 7. 10. 2012, 07:53 (UTC)

Děkuji Ti za provedenou kontrolu. Co se týká těch přítomných časů, tak ty jsem tam dával záměrně pro osvěžení textu. Je to chyba? Nepatřičné? Co si o tom myslíš? A ještě navíc děkuji za upozornění na tu diferenci v maximálním sklonu.--Jan Polák (diskuse) 7. 10. 2012, 13:51 (UTC)

Není zač, viz WP:ES. Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 7. 10. 2012, 14:04 (UTC)

Díky za odkaz na Encyklopedický styl. Není nad to si zase nějaké vědomosti občerstvit. Hned jsem zase o něco moudřejší…--Jan Polák (diskuse) 7. 10. 2012, 18:07 (UTC)

Cmelak770

Provedl jsem nějaké úpravy přímo v textu (omylem jsem to zapsal jako malou editaci, i když byla poměrně velká). Ještě bych měl přípomínku k tomuto: "Roku 1978 došlo k výměně motorového vozu za stroj M 152.0245 (810.245-1), který byl v provozu až do roku 2011" - Pochybuji, že po tak dlouhou doby byl na trati provozován pouze tento stroj. --Cmelak770 (diskuse) 8. 10. 2012, 05:55 (UTC)

Děkuji za kontrolu. S tím strojem M 152.0245 (810.245-1) máš asi pravdu; ostatně i na fotografii v infoboxu je již jiný stroj. Větu jsem upravil do podoby pouze typu stroje nikoliv konkrétního výrobku. Je to tak pro Tebe vyhovující?--Jan Polák (diskuse) 8. 10. 2012, 08:38 (UTC)

Tak je to v pořádku, ještě jsem to trochu vylepšil (typ je něco jiného než řada). Ještě musím pohledat, zda náhodou nemám fotku motoráku 810 v Bílém Potoce někdy v druhé polovině 90. let, kdy jsem tam byl. --Cmelak770 (diskuse) 8. 10. 2012, 10:04 (UTC)

Díky za opravu. Mimochodem, jaký je rozdíl mezi typem a řadou? Lze-li to tedy nějak krátce vysvětlit, abych Tě vysvětlováním příliš nezdržel.--Jan Polák (diskuse) 8. 10. 2012, 10:07 (UTC)

Typ vozidla je označení výrobce, řadu pak určuje provozovatel či registrační orgán (v ČR Drážní úřad). Příklad: Regio-Shuttle RS1 je typ, v Německu je to řada 650, u nás 840 nebo 841. --Cmelak770 (diskuse) 8. 10. 2012, 10:53 (UTC)

Díky za osvětu. --Jan Polák (diskuse) 8. 10. 2012, 11:59 (UTC)

Laické připomínky

Myslím, že by stálo za vysvětlení, co v tomto článku znamená "okresní výbor". Z nedávné minulosti si ještě pamatuji ONV, OV KSČ a podobné zhůvěřilosti, ale co tento pojem znamená v historickém kontextu? Dále je zde použito mnoho pojmů, které by si zasloužily "zamodřit" (reálně spíše "začervenit"). Například: kolejový autobus, topírna, výtopna, tendrová lokomotiva, traťmistrovský vozík. Ačkoli se o železnici laicky zajímám, mám u těchto (i dalších) pojmů jen základní představu, jistotu ne. Obávám se, že potenciální turista, návštěvník popisovaného kraje nebude mít ani tu základní představu. Leotard (diskuse) 8. 10. 2012, 11:15 (UTC)

Na Tvou výzvu jsem doplnil interní odkazy. Co se týká okresního výboru, tak upřímně nevím, co k němu chceš psát. Do roku (nepletu-li se) 1960, kdy proběhla změna okresů, byl Frýdlant samostatným okresem a zahrnoval obce ve Frýdlantském výběžku. Od té doby je sloučen s okresem Liberec.--Jan Polák (diskuse) 8. 10. 2012, 11:59 (UTC)

Děkuji za zamodření. Pokud to chápu správně, byl C. a K. okresní výbor předchůdcem Okresního národního výboru? Jen ještě drobnost, není topírna = výtopna? Osobně jsem si dovolil zamodřit kusou kolej, ale to jen proto, že jsem si náhodou všiml, nepovažuji to za zásadní vylepšení článku. Leotard (diskuse) 8. 10. 2012, 12:25 (UTC)

Ano, C. a k. okreasní výbor by měl – podle mne – býti předchůdcem národních výborů první republiky a potom komunistického ONV. S tou topírnou a výtopnou nevím. Také mne ta Tvá úvaha napadla, leč nepodařilo se mi to dohledat. S tím zamodřováním klidně pokračuj. Myslíš-li si, že by to mělo býti modré, šup tam s tím.--Jan Polák (diskuse) 8. 10. 2012, 13:20 (UTC)

První republika neměla okresní výbory, v čele okresu stál hejtman (jmenovaný úředník). Stejné to bylo za císaře pána v době, o které je řeč. Okresní výbor pro stavbu železnice nemusí mít s územně-správními orgány nic společného. Když zjistíte, jak byla stavba financována, doberete se i k funkci okresního výboru.--Tomas62 (diskuse) 8. 10. 2012, 13:46 (UTC)

Hledal jsem si na německé wiki kolejový autobus, ale na odpovídající stránce de:Schienenbus se probírají spíše motorové vozy, včetně našich 810. Zato jsem tam našel, jak vypadá čerpadlo "pulsometr", když budu mít dost trpělivosti, tak to přeložím.-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Leotard (diskuse • příspěvky)

Kolejový autobus je starší výraz pro motorový vůz. --Cmelak770 (diskuse) 8. 10. 2012, 19:04 (UTC)

Čmeláku, a co ta diference výtopna × topírna; tušíš, jaký je v tom rozdíl?--Jan Polák (diskuse) 8. 10. 2012, 19:41 (UTC)

V češtině je časté (i zde na wiki) používat výraz "kolejový autobus" pro železniční vozidlo, které svým vzhledem připomínalo skutečně spíše autobus na kolejích. Řekl bych, že to byl určitý předstupeň motorového vozu. Motorový vůz je univerzálnější výraz. Některé motorové vozy skutečně využívají/využívaly komponenty z automobilového průmyslu, dnes už myslím většina z nich jsou originální železniční konstrukce, nemající s autobusy nic společného. Dobré řešení by bylo rozšířit článek Motorový vůz do rozsahu německé wiki. Leotard (diskuse) 8. 10. 2012, 20:15 (UTC)

Víceméně souhlasím. Hlavně je zajímavé, že zatímco v češtině ten výraz prakticky zanikl (resp. používá se pouze pro historická vozidla), ekvivalenty v jiných jazycích (Schienenbus, Szynobus) se stále používají, i když ta moderní vozidla autobusy moc nepřipomínají (a ani připomínat nemohou, neboť např. normy pro pevnost skříně kolejového vozidla jsou výrazně přísnější než pro silniční vozidlo). Ale to už zabíháme do zbytečných detailů nesouvisejících s článkem. :-) --Cmelak770 (diskuse) 9. 10. 2012, 05:23 (UTC)

Ad výtopna × topírna: To jsou také částečně synonyma, i když z vlastních zkušeností (nepodložených zdroji) vím, že výraz topírna se používá spíš pro menší stavby, kdežto pojem výtopna se postupem času rozšířil ze samotné stavby na celé zázemí pro údržbu a odstavování parních lokomotiv (tj. včetně kolejiště, točny, zařízení na doplňování vody a uhlí atd.) nebo se to používá ve významu regionální organizační jednotky železnice, pod kterou spadají určité lokomotivy (a samozřejmě i personál atd.). --Cmelak770 (diskuse) 9. 10. 2012, 05:28 (UTC)

Zjevně by tedy stačilo přidat zmínku o kolejových autobusech do motorových vozů a o topírně do výtopny. V obou případech jde nejspíš o speciální případ obecného. Problém je "jen" se zdroji. Ty nemám, i když jsem hledal. Leotard (diskuse) 9. 10. 2012, 05:52 (UTC)

Takže, když to shrnu, k článku Železniční trať Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem již žádné připomínky, kolegyně a kolegové, nemáte?

Ne, zaslouží si DČ. Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 9. 10. 2012, 14:07 (UTC)

Děkuji. A zároveň děkuji všem recenzentům za fundovaný a přínosný rozbor napsaného textu. --Jan Polák (diskuse) 9. 10. 2012, 20:33 (UTC)

Kolik stálo vybudování ekonomicky neefektivní tratě? A kdo to platil?--Tomas62 (diskuse) 9. 11. 2012, 16:08 (UTC)