Diskuse:Štír kýlnatý

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 2 lety od uživatele OJJ v tématu „Vlastní výzkum

Já se ve štírech nevyznám, ale jak může být v Praze malá kolonie a zároveň být v ČR nezvěstný? Není to protimluv? Ojinek (diskuse) 24. 3. 2012, 22:48 (UTC)

Netuším. Zajímám se o přírodu včetně arachnofauny, ale nejsem odborníkem. Jsem spíše amatérský přírodovědec. Možná to souvisí s kryptickým a nočním způsobem života (nejen) českých štírů. Snažil jsem se opakovaně hledat nejen štíry nejen v Praze a okolí, ale i v lokalitách ,,tradičnějších", jako je Středomoří nebo Karibik, ale i údajná jistá lokalita výskytu nezaručuje 100% nález. Zvláště rod Euscorpius je velmi ,,vynalézavý“ v hledání úkrytu. Mohu soukromě potvrdit existenci v článku zmíněného výskytu v Krči i v roce 2014. Stav kolonie neznám, ale při délce života a dlouhé doby při níž byl pozorován, je tato skupina alespoň dosud životaschopná, rozmnožující se a mající za sebou již několik generací. Velká část zmíněných míst možného výskytu štírů v České republice nebyla dostatečně prozkoumána a kvůli strachu z možného poškození populace npř. odchytem těchto organismů, je důvodem jistého utajení podobných míst, jak u vysazených populací, jež měly šanci vytvořit životaschopnou populaci, tak u lokalit se štíry neznámého původu, tak u zástupců rodu Euscorpius neznámého původu. Bohužel je tato ochrana taková, že nálezy i vysazení štírů, ani pokud vytvoří rozmnožující se kolonii, nebývají často uvědomění ani odborníci. To paradoxně bohužel může vést i k zničení takových míst. Kompletní seznam nebo mapa neexistuje. Dle nepotvrzených a ani nevyvrácených tvrzení, se kromě Slapské oblasti a zmíněné Krčské lokality, vyskytují nebo vyskytovali štíři i na dalších místech Prahy a jejího okolí, totéž platí pro některá další místa v České republice. První taková zpráva o štírech v Praze pochází již od Bohuslava Balbína ze 17.století. Mluvil jsem s chovateli a fanoušky fauny pavoukovců, ale až na možná úmyslně neurčité informace o známnějších lokalitách a pozorování nebo vysazení štírů, jsem nedokázal získat GPS souřednice, ani jiné blizší informace. Zdokumentované pozorování štírů od důvěryhodné osoby v oblasti severu Středních Čech bylo doprovázeno averzí vůči jakémukoliv upřesnění nebo uveřejnění. Promiňte, chci tímto poukázat na základní problémy v ověřování výskytu. Dále byli štíři prý pozorováni v oblasti Moravské Sahary. K samotnému znovunalezení štírů na Slapech, nebo výskytu stejného druhu/typu štírů (E.tergestinus) , to by samozřejmě znamenalo, že se jedná o protimluv. Domnívám se, že je nutné důkladně prověřit zprávy o znovunalezených jedinců E.tergestinus, zmapovat skutečný výskyt štírů, ověřit zprávy o lokalitách a provést jejich důkladný odborný průzkum. Současný stav výskytu štírů bych označil spíše za problematický. Víme, že tu byli a jsou. Nevíme zcela, odkud jsou a mnoho oblastí, kde došlo k pozorování, nebylo prozkoumáno. Netušíme, zda-li se jedná o druh E.tergestinus. Rod štírů vyskytující se v České republice, je obtížný v identifikaci. K přesnému určění druhu je mnohdy potřeba genetická analýza. Jinými slovy, ten druh, co žil ještě letos v Krči, je velmi podobný jiným druhům. Rod Euscorpius prošel a stále prochází mnoha taxonimickými změnami. Domnělý Euscorpius tergestinus by mohl být Euscorpius aquilejensis, na rozdíl od jiných nově popsaných druhů a na druhy povýšených poddruhů, je rozdíl mezi těmito druhy běžně dostupnými způsoby nerozpoznatelný. V České republice se vyskytoval E.tergestinus a je možné, že nedošlo k jeho úplnému vymření, pouze k destrukci známé kolonie/kolonií a dohnání kriticky ohroženého druhu na samotný pokraj vymření. Každopádně v této zemi žijí štíři E. carpathicus species complex. E. carpathicus species complex je termín vzniklý z původního druhu Euscorpius carpathicus (ve starší literatuře je štír kýlnatý popisován vědeckým názvem právě Euscorpius carpathicus.) Ukázalo se, že rozdíly mezi jednotlivými poddruhy a populacemi jsou mnohem větší a jedná se o spíše o druhový komplex. Celý rod prošel revizí jak vnějších charakteristických rysů, tak především výzkumem genetických informací. E.carpathicus ve starším významu může být dnes správně chápán jako druhový komplex. V moderním významu je E.carpathicus endemitní druh přítomný karpatské části Rumunska. Jaké přesně druhy a zda-li ještě nebo už žijí, nebo žily v České republice; respektive na území vymezeném jejími dnešními hranicemi, to neví zřejmě nikdo. --Vincislao Rossellini (diskuse) 31. 12. 2014, 18:19 (CET)Odpovědět

Vlastní výzkum[editovat zdroj]

Jelikož je v údaji o výskytu v Praze-Krči uvedeno přesné datum, ale není doložen zdroj, mám důvod se domnívat, že se jedná o vlastní výzkum. --Martin Tauchman (diskuse) 19. 5. 2021, 11:05 (CEST)Odpovědět

Jistě, je to neověřené, soudě dle [1]. Divím se, že to tu vydrželo celých 14 (!!!) let. Dávám vědět Whitesachemovi, kdyby se něldy chtěl na štíra zaměřit. Zajímavá (bývalá?) součást naší fauny. OJJ, Diskuse 18. 6. 2021, 06:16 (CEST)Odpovědět