Dirck de Quade van Ravesteyn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dirck de Quade van Ravesteyn

Alegorie hudby (Umělecko-historické museum, Vídeň)
Jiná jména Dirk
Narození 1565/67
Haag ?
Úmrtí 1620 ?
Praha ?
Národnost Vlám
Povolání portrétista
Vzdělání malíř
Významná díla obrazárna kláštera premonstrátů na Strahově, Praha
Mecenáš Rudolf II.
Ovlivněný malíři rudolfínského dvora v Praze
Ocenění dobově oblíbený malíř, dnes zapomenutý
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dirck (též Dirk) de Quade van Ravesteyn (mezi 1565-1570 Haag ? – 1620 Praha nebo Nizozemsko) je malířem pocházejícím ze severního Nizozemí a působícím od roku 1589 jako portrétista na dvoře císaře Rudolfa II. v Praze.

Životopisná data[editovat | editovat zdroj]

Dirck de Quade van Ravesteyn se narodil v haagské umělecké rodině. Do služeb císaře Rudolfa II. byl přijat v červnu 1589 jako portrétista, i když v současnosti není znám žádný jím namalovaný portrét. Ač byl až donedávna málo známým malířem, ve své době patřil k uznávaným umělcům. Na základě jediného obrazu s malířovou signaturou a van Ravesteynem signovanou kresbou Kupido pronásledovaný rojem včel a hledající úkryt u Venuše (dnes ve sbírkách Szépmüvészeti Múzeum, Budapešť) však mu můžeme připsat poměrně početné dílo zahrnující alegorickou i mytologickou malbu a práce s náboženskou tematikou.[1] Za své práce byl asi dobře placen, neboť v roce 1598 je doloženo, že vlastnil dům na Malé Straně v Praze a dokonce půjčoval větší peněžní částky jiným lidem, především umělcům. Není také pochyb, že Dirck van Ravesteyn se po roce 1600 podílel na vyobrazení přírodnin, které se nacházely v císařově „kunstkomoře“. Vznikl tak jakýsi „bestiář“, sloužící jako malovaný inventář zoologických sbírek Rudolfa II.. V roce 1608 však končí zprávy o malířově pobytu v Praze a tak s jistotou nevíme, zda zemřel nebo se vrátil do Holandska. Umělečtí historici však nevylučují, že po smrti Rudolfa II. (1612) vstoupil do služeb jeho bratra císaře Matyáše, což naznačuje zpráva z roku 1619.

Umělecká tvorba[editovat | editovat zdroj]

Pravděpodobně byl vyškolen ve figurální malbě v dílně některého z žáků vlámského malíře Franse Florise de Vriendt (1517-1570). Po příchodu do Prahy byl ovlivněn tvorbou malířů rudolfínského dvora. Jako dvorní malíř císaře Rudolfa II. měl přístup do uměleckých sbírek na Pražském hradě, což mu umožnilo, aby některé detaily z obrazů jiných malířů mohl zavzít do svých obrazových kompozic. Část z nich Ravesteyn pak opakoval jen s malými obměnami v obrazech určených i pro zájemce mimo císařský dvůr.

Náboženské a mytologické obrazy[editovat | editovat zdroj]

Dirck van Ravesteyn, Mystická svatba sv. Kateřiny (Národní museum, Waršava)
Dirck van Ravesteyn, Venuše jedoucí na satyrovi (Museum krásných umění, Brusel)

Přebírání detailů z obrazů jiných malířů dokládá obraz Sv. Veronika s anděly nesoucími nástroje Kristova umučení, který má ještě vlámskou kompozici i barevnost. Po příchodu do Prahy se jeho malba začíná proměňovat pod vlivem malířů císařského dvora. Jeho obrazy však až do roku 1600 vykazují zbytky vlámského vlivu patrné v obrazech Alegorie plodnosti (1593) nebo Mystická svatba sv. Kateřiny (1600). První z nich je považován za předchůdce dalšího obrazu, dnes v soukromé sbírce, s názvem Madona s dítětem a s muzicírujícími anděly, namalovaný pravděpodobně mezi léty 1606-1608. Obraz patří k nejlepším van Ravesteynovým dílům. V tomto případě čerpal poučení z Dürerova obrazu Růžencová slavnost přeneseného z Benátek do císařových hradních sbírek v roce 1606. Dokládá to postava anděla hrajícího na loutnu, která se shoduje s obdobnou postavou na Dürerově Růžencové slavnosti. Také andílka nadzvedávajícího závěs převzal z obrazu Bartholomea Sprangera.[2] Dnes je asi za nejznámější van Ravesteynův obraz považována Alegorie vlády Rudolfa II. pocházející z roku 1603. Obraz se nachází ve sbírkách Kláštera premonstrátů na pražském Strahově. Oba posledně jmenované obrazy, spolu s bruselským obrazem Venuše jedoucí na satyrovi, patří k nejkvalitnějším umělcovým dílům.

Figurální stafáž v obrazech jiných autorů[editovat | editovat zdroj]

Hans a Paul Vredeman de Vries, stafáž: Dirck de Quade van Ravesteyn, Palácová architektura s hudebníky (Kunsthistorisches Museum, Vídeň)

V roce 1596 přišli do Prahy dva „potulní“ vlámští malíři, kreslíři a návrháři - Hans (1526 ?–1606) a jeho syn Paul (1567 ?–po 1630) Vredemanové de Vries. Ti prošli Evropou od Liège, přes Hamburg a Gdaňsk až po Prahu, ve které pobyli 3 roky. Ve svých obrazech znázorňovali fantaskní historickou architekturu, jak to dokládají jejich díla vystavená ve vídeňském Kunsthistorisches Museum nebo v bratislavské Národní galerii. Do jejich obrazů Dirck de Quade van Ravesteyn domalovával postavy a zvířecí motivy.[3] Jinak však díla obou Vredemanů nezanechala výraznější stopu v tvorbě rudolfínských malířů.

Přírodniny pro Bestiář císaře Rudolfa II.[editovat | editovat zdroj]

Císař Rudolf II. obdivoval zobrazení přírodních detailů v akvarelech Albrechta Dürera (1471-1528), které kupoval do svých sbírek, nebo v kompendiu Čtyři živly Jorise Hoefnagela (1542-1600), které lze pokládat za autorův příspěvek pro oblast rudolfínské malby přírody. Nepřekvapí proto, že později císař nechal vyhotovit velké kompendium přírodovědných vyobrazení nazvané Muzeum Rudolfa II., které představovalo svět přírody v rozsahu, v jakém byl zastoupen v císařových sbírkách. Muzeum jako rozsáhlý „bestiář“ tvoří dva svazky o celkovém počtu 179 listů. První zahrnuje vyobrazení savců, ptáků, ještěrů, ryb a dalších živočichů, druhý svazek pak ptáky a některé druhy hmyzu. Na jednotlivých kresbách se vedle Jacoba Hoefnagela (1575-1630), Daniela Fröschla (1563-1613) nebo Roelandta Saveryho (1576 ?-1639) podílel i Dirck de Quade van Ravesteyn. Pro Ravesteynova vyobrazení savců, ptáků a různých druhů hmyzu je typické, že je namaloval olejovými barvami na pergamen.[4]

Umělecko-historický význam Ravesteynova díla[editovat | editovat zdroj]

Figurální malba Dircka de Quade van Ravesteyna sice nepatří k vrcholům rudolfínského malířství, ale patrná snaha po barevnosti a eleganci či bohatosti obrazové kompozice mu zajišťovala překvapivě velkou dobovou oblíbenost. Jeho ilustrace pro Muzeum Rudolfa II. však vzbuzují uznání i u současných historiků umění.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Fučíková E. Dirck de Quade van Ravesteyn. In: Rudolfínská kresba. Nakladatelství Odeon, Praha, 1986. Str. 22-23.
  2. Fučíková E. In: Rudolfínští mistři. Vydalo Muzeum hlavního města Prahy, 2014. Str. 40-43.
  3. Fučíková E. Pražský hrad za Rudolfa II., jeho předchůdců a následovníků (Dirk de Quade van Ravesteyn). In: Rudolf II. a Praha (E. Fučíková et al., eds). Správa Pražského hradu, Thames and Hudson, Skira, 1997. Str. 35-43.
  4. Hendrix L. Vyobrazení naturálií na dvoře Rudolfa II.. In: Rudolf II. a Praha (E. Fučíková et al., eds). Správa Pražského hradu, Thames and Hudson, Skira, 1997. Str. 157-171.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kotková O. Roelandt Savery. Malíř ve službách císaře Rudolfa II. Vydala Národní galerie v Praze, 2010. ISBN 978-80-7035-460-5
  • Teissig K. Technika kresby. Vydala Artia, Praha, 1986.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]