Dimer cyklooktadieniridiummethoxidu

Dimer cyklooktadieniridiummethoxidu
	Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název	bis[(cyklooktadien]di-μ-methoxydiiridium
Sumární vzorec	C18H30Ir2O2
Vzhled	žlutá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS	12148-71-9
PubChem	53216975
SMILES	CO1[Ir](O([Ir]1(C)C)C)(C)C.C1/C=C\CC/C=C\C1.C1/C=C\CC/C=C\C1
InChI	1S/2C8H12.2CH3O.4CH3.2Ir/c21-2-4-6-8-7-5-3-1;21-2;;;;;;/h21-2,7-8H,3-6H2;21H3;41H3;;/b22-1-,8-7-;;;;;;;;
Vlastnosti
Molární hmotnost	662,86 g/mol
Hustota	2,552 g/cm3
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dimer cyklooktadieniridiummethoxidu je organická sloučenina iridia se vzorcem Ir₂(OCH₃)₂(C₈H₁₂)₂, kde C₈H₁₂ je cyklookta-1,5-dien. Jedná se o žlutou pevnou látku rozpustnou v organických rozpouštědlech, používanou na přípravu dalších komplexů iridia, kde některé slouží jako homogenní katalyzátory.^[1]

Připravuje se reakcí dimeru cyklooktadieniridiumchloridu s methoxidem sodným.^[2] Iridiová centra mají, jak je u d⁸ komplexů obvyklé, čtvercové geometrie. Atomy Ir₂O₂ neleží v jedné rovině (diagonálně mírně „přeložený“ čtverec).^[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cyclooctadiene iridium methoxide dimer na anglické Wikipedii.

↑ Hongbo Li; Thomas J. Colacot. Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-0471936237. DOI 10.1002/047084289X.rn01167. Kapitola Di-μ-methoxobis(1,5-cyclooctadiene)diiridium(I).
↑ USON, R.; ORO, L. A.; CABEZA, J. A. Dinuclear Methoxy, Cyclooctadiene, and Barrelene Complexes of Rhodium(I) and Iridium(I). Inorganic Syntheses. 1985, s. 126–130. ISBN 9780470132548. DOI 10.1002/9780470132548.ch25.
↑ Laurence Carlton; Michelle S. Nyoni; Manuel A. Fernandes. Triazenide complexes of iridium. Evidence for [Ir(η¹-N³Ph²)(HN³Ph²)(1,5-cod)], Structures of [Ir₂(μ-OMe)₂(1,5-cod)₂], [Ir₂(μ-N₃Ph₂)₂(1,5-cod)₂], [Ir(η²-N₃Ph₂)(H)(SiPh₃)(1,5-cod)], [Ir(η²-N₃Ph₂)(H)(SnPh₃)(1,5-cod)] and [Ir(η²-N₃Ph₂)(SC₆F₅)₂(1,5-cod)]. [s.l.]: [s.n.] DOI 10.1016/j.poly.2016.03.022. S. 194–201.

[1] Hongbo Li; Thomas J. Colacot. Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-0471936237. DOI 10.1002/047084289X.rn01167. Kapitola Di-μ-methoxobis(1,5-cyclooctadiene)diiridium(I).

[2] USON, R.; ORO, L. A.; CABEZA, J. A. Dinuclear Methoxy, Cyclooctadiene, and Barrelene Complexes of Rhodium(I) and Iridium(I). Inorganic Syntheses. 1985, s. 126–130. ISBN 9780470132548. DOI 10.1002/9780470132548.ch25.

[3] Laurence Carlton; Michelle S. Nyoni; Manuel A. Fernandes. Triazenide complexes of iridium. Evidence for [Ir(η¹-N³Ph²)(HN³Ph²)(1,5-cod)], Structures of [Ir₂(μ-OMe)₂(1,5-cod)₂], [Ir₂(μ-N₃Ph₂)₂(1,5-cod)₂], [Ir(η²-N₃Ph₂)(H)(SiPh₃)(1,5-cod)], [Ir(η²-N₃Ph₂)(H)(SnPh₃)(1,5-cod)] and [Ir(η²-N₃Ph₂)(SC₆F₅)₂(1,5-cod)]. [s.l.]: [s.n.] DOI 10.1016/j.poly.2016.03.022. S. 194–201.

[1]

[2]

[3]