Diktyostelidy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxDiktyostelidy
alternativní popis obrázku chybí
Hlenka Dictyostelium ve fázi, kdy se jedinci začínají shlukovat do pseudoplazmodia
Vědecká klasifikace
Doména Eukaryota
Říše Amoebozoa
Kmen hlenky (Mycetozoa)
Třída diktyostelidy (Dictyosteliomycetes)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Diktyostelidy (Dictyosteliomycetes, Dictyostelea) je třída hlenek (Mycetozoa), s typovým rodem Dictyostelium (např. D. discoideum). Žijí v půdě a na hnijícím materiálu především v mírném pásu. Je popsáno asi 150 druhů.[1]

Životní cyklus[editovat | editovat zdroj]

Životní cyklus

V životním cyklu diktyostelidních hlenek se nevyskytují myxomonády, ale pouze myxaméby. Ty jsou jednojaderné, haploidní, tvoří panožky a živí se pohlcováním bakterií a v nepříznivých podmínkách jsou schopné změnit se na mikrocystu. V určité fázi začnou vylučovat myxaméby tzv. akrasin (ve skutečnosti cAMP),[2] jímž se spouští agregační fáze, při níž se myxaméby složitým způsobem shlukují do kompaktního útvaru.[3] Shlukováním myxaméb vznikají tzv. pseudoplazmodia, z nichž se následně vyvíjí až 1 cm velké sorokarpy (plodničky) se stopkou. Na těchto sorokarpech dochází k produkci spor s celulózovým obalem, z nichž se následně vyvíjí nové myxaméby.[2]

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Tradičně jsou diktyostelidy členěny do dvou čeledí:

  • Dictyosteliidae, příklady rodů:
    • Dictyostelium
    • Polysphondylium
    • Coenonia
  • Actyosteliidae, příklady rodů:
    • Acytostelium

Nové molekulární analýzy však ukázaly, že čeleď Dictyosteliidae je nepřirozená. Novější analýzy člení diktyostelidy do 5 skupin, u kterých se předpokládá přirozenost, s pracovním označením 1, 2A, 2B, 3, 4. Následující schéma ukazuje příbuzenské poměry mezi těmito skupinami, třebaže skutečná podrobná struktura fylogenetického stromu nejasná, protože jsou dosud (2015) k dispozici podrobnější molekulární data pouze k šesti druhům.[1]




skupina 1 (např. Dictyostelium fasciculatum)




skupina 2A (např. Acytostelium subglobosum)



skupina 2B (např. Polysphondylium pallidum)






skupina 3 (např. Dictyostelium lacteum)



skupina 4 (např. Dictyostelium discoideum, Dictyostelium purpureum)




Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Ač bylo popsáno více různých rodů diktyostelidních hlenek, s rodem Coenonia se spojuje zajímavý příběh. Popsal ho v roce 1884 Francouz Van Tieghme, našel ho v bobových luskách. Od té doby však nebyl znovu nalezen a na jeho nalezení byla vypsána odměna – karton (12 lahví) whisky.[2][4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SHEIKH, Sanea, et al. Root of Dictyostelia based on 213 universal proteins. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. , 3. červen 2015, svazek 92, s. 53–62. Dostupné online. ISSN 1055-7903. DOI:10.1016/j.ympev.2015.05.017.  (anglicky) 
  2. a b c KALINA, Tomáš; VÁŇA, Jiří. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Praha : Karolinum, 2005. 606 s. ISBN 80-246-1036-1.  
  3. Lennarz,W.J., Lane, M.D.. ENCYCLOPEDIA OF BIOLOGICAL CHEMISTRY, FOUR-VOLUME SET, 1-4. [s.l.] : [s.n.]. Kapitola Cyclic AMP Receptors of Dictyostelium.  
  4. SUSSMAN, M. The biology of the cellular slime molds. Annual Review of Microbiology. 1956, roč. 10, s. 21-50. Dostupné online [cit. 2009-07-26]. ISSN 0066-4227. DOI:10.1146/annurev.mi.10.100156.000321.