Dikobraz jihoafrický

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxDikobraz jihoafrický
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída savci (Mammalia)
Řád hlodavci (Rodentia)
Podřád dikobrazočelistní (Histricognathi)
Čeleď dikobrazovití (Hystricidae)
Rod dikobraz (Hystrix)
Binomické jméno
Hystrix africaeaustralis
Peters, 1852
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dikobraz jihoafrický (Hystrix africaeaustralis) je běžný druh dikobraza, rozšířený po celém území subsaharské Afriky s výjimkou pouštních oblastí na jihozápadním pobřeží.

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • hmotnost: 18–30 kg
  • délka těla: 80–86 cm

Dikobraz jihoafrický je ve svém areálu největším hlodavcem. Samice jsou v průměru ještě o jeden kilogram těžší než samci. Tmavá, přiléhavá a hrubá srst, která kryje břicho a končetiny, přechází na hlavě a na hřbetě ve hřívu, kterou zvířata v rozčilení naježí. Na zádi a ocase je srst přeměněna v tuhé, černo-bílé ostny, které mohou být až 50 cm dlouhé. Některé z kratších bodlin na ocase jsou navíc duté a když jimi dikobraz zatřese, vydávají chřestivý zvuk. Ostny jsou usazené v kůži jen velmi volně a snadno se uvolňují, rychle ale dorůstají.

Rozšíření a stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Je hojný v celé subsaharské Africe, vyskytuje se až do výšky 2000 m n. m všude tam, kde je nějaký vegetační kryt. Obývá křoviny, savany i lesy, dává však přednost kamenitým oblastem, kde přes den snadno nachází úkryt.

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Dikobraz jihoafrický je aktivní převážně v noci, přes den odpočívá v doupatech pod kameny, v opuštěných norách hrabáče nebo si vyhrabává vlastní, až 20 m dlouhé nory. Jsou buď samotáři, nebo žijí v malých rodinných skupinkách do 6 jedinců.

Jsou to převážně býložravci, vyhrabávají kořeny, hlízy a cibule rostlin, pojídají ovoce a také okusují kůru ze stromů. V oblastech, kde je nedostatek fosforu, také okusují kosti.

Samice je březí 3 měsíce a pak v noře vystlané trávou vrhne 1–4 dobře vyvinutá mláďata. Mladí dikobrazi jsou osrstění, mají otevřené oči a prořezané zuby, měkké ostny ztvrdnou až několik hodin po narození. Matka je kojí 3 nebo 4 měsíce, mláďata rychle rostou a v roce věku už mají plnou velikost. Samci pohlavně dospívají mezi 8 až 18 měsíci, samice mezi 6 až 16 měsíci věku. Dikobraz jihoafrický je na hlodavce dlouhověký a dožívá se 12–15 let

V případě ohrožení se dikobraz naježí a začne výhrůžně chrastit ostny. V případě, že to nepřítele neodežene, pokusí se jej nabodnout na ostny, které se při zapíchnutí do kůže snadno uvolňují. Dikobraz tak může způsobit i těžká zranění.

Dikobraz jihoafrický v českých zoo[editovat | editovat zdroj]

V Česku chová dikobrazy jihoafrické Zoologická zahrada Praha a Zoologická zahrada Dvůr Králové nad Labem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]