Dihydrogen monooxid

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek pojednává o fenoménu zneužití systematického názvu. Možná hledáte: voda – chemická látka popsaná tímto systematickým názvem.
Molekula vody

Dihydrogen monooxid (zkratka DMHO) je sousloví, které je používáno k parodování fobie z chemikálií; nejedná se totiž o označení nebezpečné chemikálie, ale o systematické označení vody. Stejný parodický význam má také označení hydroxid vodíku, oxid vodíku nebo kyselina vodná.

Sousloví se poprvé objevilo v médiích 1. dubna 1983, kdy americký lokální deník Durand Express oznámil, že se dihydrogen monooxid objevil v městském vodovodním systému a za určitých podmínek dochází k vytváření par této chemikálie, které mohou způsobit popáleniny.[1] První zmínka na internetu pochází z Pittsburghu z roku 1990, kdy došlo k vytvoření spolku žádajícího zákaz DMHO.

Satirické články (zpravidla zveřejněné 1. dubna) uvádějí, že dihydrogen monooxid je hlavní součástí kyselých dešťů, přispívá ke skleníkovému efektu, je příčinou mnoha dopravních nehod nebo že bývá používán sportovci ke zvýšení svého výkonu.[2][3][4]

Upozornění na vysokou hladinu vodíku ve vodě, Kentucky

Vybraná užití fenoménu[editovat | editovat zdroj]

  • 1. dubna 1998 oznámil člen australského parlamentu, že zahájí mezinárodní kampaň proti používání dihydrogen monooxidu. Zprávu otiskla Německá tisková agentura.
  • V roce 2006 byla na kašnu v americkém městě Louisville v Kentucky umístěna cedule, že voda obsahuje vysoký obsah vodíku, a to za účelem zabránění vstupu, neboť široká veřejnost kašnu používala jako bazén.
  • V roce 2007 napsal novozélandský poslanec Jacqui Dean ministru zdravotnictví Jimu Andertonovi dopis, v němž se dožadoval odpovědi, zda expertní komise pro léky již vydala k DMHO své odborné stanovisko (podobný žert také provedla o šest let dříve jeho poslanecká kolegyně Sue Kedgley, zvolená za stranu zelených).
  • 1. dubna 2009 oznámil kanadský poslanec Andrew Scheer, že bude usilovat o zákaz používání dihydrogen monooxidu ve všech státních budovách.
  • Během finální fáze finských parlamentních voleb v roce 2011 byla v rámci volební kalkulačky kandidátům položena otázka, zda by v případě zvolení byli pro zákaz DMHO. 49 % kandidátů odpovědělo, že by takový návrh podpořilo.
  • Kalifornští radní hlasovali o zákazu umělohmotných kelímků, protože jeden z radních zjistil, že se při jejich výrobě používá právě DMHO.[5]

Problematika názvu[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii (IUPAC), která vydává pravidla pro pojmenovávání chemických sloučenin, umožňuje pro sloučeninu sumárního vzorce H2O použití triviálního názvu voda, případně systematického názvu oxidan (koncovka -an značí hydridy) či oxid vodný (tedy český překlad dihydrogen monooxidu). Tyto názvy se však mezi vědeckou ani laickou veřejností nepoužívají a nejrozšířenější je název voda.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Dihydrogen monoxide parody na anglické Wikipedii a Dihydrogenmonoxid na německé Wikipedii.

  1. April Fool's Day, 1983. web.archive.org [online]. 2001-04-18 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 
  2. Neviditelný zabiják. www.fce.vutbr.cz [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 
  3. Ban Dihydrogen Monoxide!. www.lockhaven.edu [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 
  4. Dihydrogen Monoxide Found In City Pipelines – Valley Daily Post [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Nebezpečný dihydrogen monoxid šíří hrůzu. Studenti jej chtějí zakázat. iDNES.cz [online]. 2007-02-22 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]