Digitální dvojče

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Digitální dvojče je digitální (počítačový) model reálného, například výrobního, měřicího apod. automatizovaného zařízení, na němž lze simulovat jeho fungování, komunikaci mezi jeho složkami atd. Může se také učit z různých zdrojů a adaptovat na měnící se podmínky. Taková virtuální replika reálných zařízení pomáhá odhalit různé chyby a nesrovnalosti ještě předtím než se dané zařízení uvede do provozu. Pojem se vyskytuje například v souvislosti s momentálním nástupem programu Průmysl 4.0. Využívá se hlavně ve výrobních závodech, kde dokáže zkrátit dobu zprovoznění nových linek či závodů a umožňuje zvyšovat jejich efektivitu.

Také v technice budov byla již pro některé komplexní stavby vytvořena jejich digitální dvojčata se zaměřením především na toky a spotřebu energií a vazby na okolní prostředí.

Využití[editovat | editovat zdroj]

V běžné praxi nová část výrobní linky či celá hala projde návrhem, konstrukcí a následně realizací. Pak přichází na řadu nejsložitější fáze, a tedy testování, opravy nejrůznějších chyb, ladění sekvencí a časů. Tato fáze může dle náročnosti procesů trvat dny až týdny během kterých se všechny procesy synchronizují tak, aby výsledek odpovídal zadání zákazníka.

Digitální dvojče dokáže tuto dobu výrazně zkrátit. Jedná se o digitální funkční model reálných strojů i hal. Lze do něj nahrát veškerá data a už od počáteční fáze sledovat chyby v kódech či sekvencích. Výsledný program digitální továrny pak nasimuluje vztahy mezi jednotlivými entitami, čímž odhalí a pomůže opravit mnoho chyb už před výstavbou linky a dokonce zabránit i haváriím nebo poškození strojů při najíždění do provozu.

Při vývoji stroje nebo zařízení se díky digitálnímu dvojčeti vytvořenému ve vhodém simulačním programu zmenší potřebný počet fyzických prototypů.

Již vytvořené digitální dvojče se pak dá využít v dalších fázích životního cyklu strojů. Poslouží k analýze výroby, předpoví poruchovost, kalkuluje energetické výdaje i prostoje kdykoliv v průběhu výrobního procesu. Do budoucna bude schopné simulovat nejen činnost strojů a materiálové toky, ale také činnost lidí. Jeho využití se o dost rozšíří.

Digitální dvojče je nástroj, který dokáže ušetřit čas i peníze. Na druhou stranu se jedná o nemalou investici a ne vždy má jeho využití smysl. Největší smysl má u velkých výrobních společností, kde je tlak na tempo výroby obrovský a veškerá vylepšení, přestavby či výstavby nových výrobních linek musí proběhnout v nejkratším možném čase.

Související články[editovat | editovat zdroj]