Diego Fabbri

Diego Fabbri
Diego Fabbri
Narození	2. července 1911 ; Forlì
Úmrtí	14. srpna 1980 (ve věku 69 let) ; Riccione
Povolání	dramatik, scenárista, spisovatel, novinář a herec
Alma mater	Boloňská univerzita
Ocenění	Premio Feltrinelli; rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku
Děti	Giovanni Fabbri
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Diego Fabbri (2. července 1911, Forlì – 14. srpna 1980, Riccione) byl italský dramatik a scenárista.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Fabbri studoval ekonomické vědy na boloňské univerzitě. V období 1940 až 1950 byl ředitelem katolického centra pro kinematografii. Od roku 1968 byl ředitelem divadelní ETI. Napsal okolo 50 filmových scénářů. V roce 1962 byl jeho scénář Il generale della Rovere nominován na Oskara. V roce 1977 obdržel Cenu Antonia Feltrinelliho. Posthum po něm bylo pojmenováno jedno divadlo ve Forlì a centrum na boloňské univerzitě.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Drama

Inquisizione, 1950
Il seduttore, 1951
Processo a Gesù, 1955
La bugiarda, 1956
Il vizio assurdo, 1974
Al Dio ignoto, 1980

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Scénáře[editovat | editovat zdroj]

1952: Il mondo le condanna
1952: Europa 51
1952: I vinti
1954: La principessa delle Canarie
1958: Totò e Marcellino
1959: Il generale della Rovere
1960: Viva L'Italia
1960: Era notte a Roma
1961: I briganti italiani
1961: Vanina Vanini
1961: I fratelli corsi
1962: Tempo di Roma
1962: Barabbas
1962: I misteri di Parigi
1962: Concilio ecumenico vaticano II, dokument
1963: Storia moderna: L'ape regina
1964: Il magnifico cornutto
1973: Il viaggio

Literární předlohy[editovat | editovat zdroj]

1981 Da un paese lontano

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Diego Fabbri na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Diego Fabbri na Wikimedia Commons
Biografie na centrodiegofabbri.it