Didelphodon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Didelphodon
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 69-66 miliony let

alternativní popis obrázku chybí
Spodní čelist didelfodona
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Podtřída: vačnatci (Marsupialia)
Řád: Ameridelphia
Čeleď: Stagodontidae
Rod: Didelphodon
Marsh, 1889
Binomické jméno
Didelphodon vorax
Marsh, 1889
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Didelphodon ("zub vačice opossum") byl druh pravěkého vačnatce, žijícího v období pozdní křídy (stupeň maastricht, asi před 69-66 miliony let) na území západu Severní Ameriky. Zkameněliny tohoto asi metr dlouhého savce byly objeveny v souvrství Hell Creek (Montana), Lance (Wyoming) a Scollard (Alberta).

Druhy[editovat | editovat zdroj]

V současnosti jsou rozlišovány tři druhy tohoto rodu: D. vorax, D. padanicus a D. coyi. Při velikosti menšího psa představoval didelfodon jednoho z největších známých savců druhohor (větší byl zřejmě jen čínský Repenomamus). Tvar dentice nasvědčuje tomu, že šlo o aktivního predátora s širokým spektrem potravy. Přímým předkem tohoto rodu mohl být mírně geologicky starší rod Eodelphis z kampánu.

Čelistní stisk[editovat | editovat zdroj]

Vědecká studie z roku 2016 ukázala, že tito savci měli velmi silný stisk čelistí. V poměru ke své velikosti (hmotnost asi do 5 kilogramů) měl didelfodon dokonce silnější stisk na jednotku plochy než má dnes hyena nebo kterýkoliv jiný savec. To malému pra-vačnatci zřejmě otevíralo lepší možnosti k obstarávání potravy.[1]

V populární kultuře[editovat | editovat zdroj]

Didelphodon se objevuje ve vědeckém trikovém dokumentu Putování s dinosaury (6. díl: Konec dynastie), kdy je prezentován jako jezevci podobný oportunista, pojídající například i vejce tyranosaura.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.sciencedaily.com/releases/2016/12/161208090322.htm

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Clemens, W. A., Jr. (1979). Marsupialia. Mesozoic mammals: the first two-thirds of mammalian history. J. A. Lilligraven, Kielan-Jaworowska and W. A. Clemens, Jr. Berkeley, University of California Press: 192-220.
  • Cifelli, R. L., Z.-X. Luo, et al. (2004). Mammals from the Age of Dinosaurs: Origins, Evolution and Structure. New York, Columbia University Press.
  • Gregory P. Wilson, Eric G. Ekdale, John W. Hoganson, Jonathan J. Calede, Abby Vander Linden. A large carnivorous mammal from the Late Cretaceous and the North American origin of marsupials. Nature Communications, 2016; 7: 13734 doi: 10.1038/ncomms13734