Didelphodon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Wikipedie:Jak číst taxoboxDidelphodon
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 69-66 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstrukce kostry didelfodona
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Podtřída vačnatci (Marsupialia)
Řád Ameridelphia
Čeleď Stagodontidae
Rod Didelphodon
Marsh, 1889
Typový druh
Didelphodon vorax
Marsh, 1889
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Didelphodon ("zub vačice opossum") byl rod pravěkých vačnatců, žijících v období pozdní křídy (stupeň maastricht, asi před 69-66 miliony let) na území západu Severní Ameriky. Zkameněliny tohoto asi metr dlouhého savce byly objeveny v souvrství Hell Creek (Montana), Lance (Wyoming) a Scollard (Alberta).

Druhy[editovat | editovat zdroj]

V současnosti jsou rozlišovány tři druhy tohoto rodu: D. vorax, D. padanicus a D. coyi. Při velikosti menšího psa představoval didelfodon jednoho z největších známých savců druhohor (větší byl zřejmě jen čínský Repenomamus). Tvar dentice nasvědčuje tomu, že šlo o aktivního predátora s širokým spektrem potravy. Přímým předkem tohoto rodu mohl být mírně geologicky starší rod Eodelphis z kampánu.

Čelistní stisk[editovat | editovat zdroj]

Vědecká studie z roku 2016 ukázala, že tito savci měli velmi silný stisk čelistí. V poměru ke své velikosti (hmotnost asi do 5 kilogramů) měl didelfodon dokonce silnější stisk na jednotku plochy než má dnes hyena nebo kterýkoliv jiný savec. To malému pra-vačnatci zřejmě otevíralo lepší možnosti k obstarávání potravy.[1]

V populární kultuře[editovat | editovat zdroj]

Didelphodon se objevuje ve vědeckém trikovém dokumentu Putování s dinosaury (6. díl: Konec dynastie), kdy je prezentován jako jezevci podobný oportunista, pojídající například i vejce tyranosaura.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.sciencedaily.com/releases/2016/12/161208090322.htm

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Clemens, W. A., Jr. (1979). Marsupialia. Mesozoic mammals: the first two-thirds of mammalian history. J. A. Lilligraven, Kielan-Jaworowska and W. A. Clemens, Jr. Berkeley, University of California Press: 192-220.
  • Cifelli, R. L., Z.-X. Luo, et al. (2004). Mammals from the Age of Dinosaurs: Origins, Evolution and Structure. New York, Columbia University Press.
  • Gregory P. Wilson, Eric G. Ekdale, John W. Hoganson, Jonathan J. Calede, Abby Vander Linden. A large carnivorous mammal from the Late Cretaceous and the North American origin of marsupials. Nature Communications, 2016; 7: 13734 doi: 10.1038/ncomms13734
  • SOCHA, Vladimír. Didelphodon, savec z doby tyranosaurů. OSEL.cz [online]. 22. června 2017. Dostupné online. 
  • Lauren B. DeBey and Gregory P. Wilson (2017). Mammalian distal humerus fossils from eastern Montana, USA with implications for the Cretaceous-Paleogene mass extinction and the adaptive radiation of placentals. Palaeontologia Electronica 20.3.49A: 1-93. http://palaeo-electronica.org/content/2017/1983-mammal-humeri-across-the-k-pg

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]