Dicraeosauridae

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxDicraeosauridae
Stratigrafický výskyt: Střední jura až spodní křída, asi před 174 až 122 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Tři zástupci čeledi dikreosauridů.
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída plazi (Sauropsida)
Nadřád dinosauři (Dinosauria)
Řád plazopánví (Saurischia)
Podřád Sauropodomorpha (Sauropodomorpha)
Nadčeleď Diplodocoidea (Diplodocoidea)
Čeleď Dicraeosauridae
von Huene, 1927
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dicraeosauridae (příslušníci čeledi = dikreosauridi) byli rozšířenou skupinou sauropodních dinosaurů především z období svrchní jury a pozdní křídy (časové rozpětí jejich existence činí přes 50 milionů let). Jejich fosilie byly dosud objevena na území tří kontinentů - Afriky, Severní Ameriky a Jižní Ameriky. S výjimkou rodu Suuwassea, jehož zkameněliny známe z americké Montany byli všichni další dikreosauridi obyvateli jižních pevnin superkontinentu Gondwana. Formálně tuto skupinu popsal německý paleontolog Friedrich von Huene v roce 1927.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Rekonstrukce přibližného vzezření rodu Bajadasaurus.

Dikreosauridi byli spíše menší sauropodi s typickou délkou "pouze" v rozmezí 10 až 13 metrů. Často byli vybaveni bizarními výběžky obratlů, tvořícími na jejich krcích a hřbetech vyčnívající trny nebo i jakési obranné bodce. Jinak se podobali ostatním diplodokoidům, měli dlouhé krky a ocasy, malé hlavy, mohutné trupy a čtyři sloupovité končetiny. Vesměs se jednalo o býložravce, žijící zřejmě v menších stádech.

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

V současnosti rozlišujeme 9 validních (vědecky platných) druhů dikreosauridů, s výjimkou samotného rodu Dicraeosaurus popsaných až od 90. let minulého století. Čeleď spadá do kladu Neosauropoda a Diplodocimorpha.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Huene, F. von (1927). Short review of the present knowledge of the Sauropoda. Memoirs of the Queensland Museum 9(1): 121-126.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Tschopp, E. and Mateus, O. (2013). The skull and neck of a new flagellicaudatan sauropod from the Morrison Formation and its implication for the evolution and ontogeny of diplodocid dinosaurs. Journal of Systematic Palaeontology 11(7): 853-888.
  • Mannion, P. D.; et al. (2019). Taxonomic affinities of the putative titanosaurs from the Late Jurassic Tendaguru Formation of Tanzania: phylogenetic and biogeographic implications for eusauropod dinosaur evolution. Zoological Journal of the Linnean Society, 185(3): 784-909.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]