Devátá planeta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Umělecká představa deváté planety. Neptunova orbita je zobrazena jako malá elipsa kolem Slunce. (Viz etiketovaná verze.)

Devátá planeta sluneční soustavy (anglicky pracovně nazývaná Planet Nine, do češtiny překládáno planeta Devět, Devítka[1]) je hypotetická planeta, jejíž možnou existenci oznámili v lednu 2016 astronomové z Kalifornského technologického institutu.[2][3] Měla by být zhruba pětkrát hmotnější než Země.[4] Zatím nebyla její existence prokázána pozorováním, pouze dovozena matematickými modely z chování transneptunických těles.[5]

Dříve, když patřilo Pluto mezi planety, bylo obdobné hypotetické těleso nazýváno jako „desátá planeta“ nebo také „planeta X“. Jedna z variant hypotézy periodicity hromadného vymírání organismů jej vysvětluje rušením Kuiperova pásu planetek takovým tělesem.[6]

Kromě deváté planety může být nalezena další – tzv. desátá planeta.[7][8]

Pro a proti[editovat | editovat zdroj]

Její objev je však zpochybňován:[9] oponenti odkazují především na to, že podle dřívějších výzkumů je v takové vzdálenosti od Slunce málo materiálu k tomu, aby zde tak hmotný objekt mohl vzniknout. Namítají také, že tak velké těleso by už muselo být zaznamenáno při pravidelných prohlídkách oblohy, které prováděla družice WISE v infračervené oblasti spektra. Obdobné námitky byly použity i v roce 2014, kdy španělští astronomové Carlos a Raúl de la Fuente Marcosovi oznámili objev dvou transneptunických těles větších než Země.[10] Pohyb objektů pro oddělený disk lze vysvětlit také společnou interakcí menších těles.[11]

Oběžné dráhy vzdálenějších transneptuických těles a hypotetické deváté planety

Autoři teorie Deváté planety však poukazují na to, že v blízkosti vypočteného afelu (kolem 1000 AU od Slunce) směrem přibližně k souhvězdí Orion, kde by se planeta vyskytovala nejpravděpodobněji, mohla dosavadním prohlídkám oblohy uniknout a navrhují cílený průzkum této části oblohy.[12] Poukazují také na to, že modely rané sluneční soustavy naznačují možnost vypuzení malého plynového/ledového obra na dráhu odpovídající Deváté planetě.[3]

Pro další tělesa ve Sluneční soustavě srovnatelná se Zemí také hovoří analýza sluneční aktivity, kterou udělali v roce 2006 Kalenda a Málek.[13]

Analýza membránového modelu (Pintr et al. 2008) a porovnání distribuce hmot ve Sluneční soustavě s extraterrestrickými planetami ukázalo, že nejpravděpodobnější koncentrace hmoty za dráhou Neptuna je v pásu mezi 300 a 1000 AU (orbity č.14 a 15). Nejpravděpodobnějším největším tělesem by měla být planeta velikosti Země.[14]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MIHULKA, Stanislav. Tým Caltechu vystopoval v hlubinách Sluneční soustavy devátou planetu. osel.cz [online]. 2016-1-21 [cit. 2016-1-21]. Dostupné online. 
  2. http://phys.org/news/2016-01-evidence-real-ninth-planet.html - Researchers find evidence of a real ninth planet
  3. a b https://arxiv.org/abs/1601.05438 - Evidence for a Distant Giant Planet in the Solar System
  4. https://phys.org/news/2019-02-planet.html - More support for Planet Nine
  5. iDNES.cz [online]. iDNES.cz [cit. 2016-01-21]. Dostupné online. 
  6. http://phys.org/news/2016-03-links-mass-extinctions-planet.html - Researcher links mass extinctions to 'Planet X'
  7. https://phys.org/news/2017-07-evidence-planet-hypothesis.html - New evidence in support of the Planet Nine hypothesis
  8. https://phys.org/news/2017-06-unseen-planetary-mass-warped-kuiper.html - Unseen 'planetary mass object' signalled by warped Kuiper Belt
  9. SOBOTKA, Petr. Žádná devátá planeta objevena nebyla [online]. Český rozhlas, 2016-01-30 [cit. 2016-01-30]. Dostupné online. 
  10. SOBOTKA, Petr. Jiří Grygar nesouhlasí: Za Neptunem velké planety nejsou! [online]. Český rozhlas, 2015-02-07 [cit. 2016-01-30]. Dostupné online. 
  11. https://phys.org/news/2018-06-gravity-planet-orbits-detached.html - Collective gravity, not Planet Nine, may explain the orbits of 'detached objects'
  12. OBSERVATIONAL CONSTRAINTS ON THE ORBIT AND LOCATION OF PLANET NINE IN THE OUTER SOLAR SYSTEM [online]. California Institute of Technology [cit. 2016-04-25]. Dostupné online. 
  13. Kalenda, P. a Málek, J. (2006): Sluneční aktivita je řízena slapy na Slunci. Sborník referátů 18. slunečního semináře, Stará Turá, 2006. dostupné on-line: http://stara.suh.sk/obs/slnsem/18css/kalenda.pdf
  14. Pintr, P., Kalenda, P. a Mikula, V. (2008): Formation of Extrasolar Systems and Moons of Large planets in Clusters. viXra:0811.0004. Dostupné on-line: http://vixra.org/pdf/0811.0004v1.pdf

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]