Devátá louka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Devátá louka
Žánrlyrická hudební veselohra
SkladatelJan Evangelista Zelinka
LibretistaJan Evangelista Zelinka
Počet dějství3
Originální jazykčeština
Literární předlohaRůžena Jesenská: Devátá louka
Datum vzniku1929
Premiéra19. září 1931, Praha, Národní divadlo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Devátá louka je druhá opera českého skladatele Jana Evangelisty Zelinky na vlastní text podle stejnojmenné veselohry spisovatelky Růženy Jesenské z roku 1924. Autor ji napsal po úspěchu provedení své první opery, Dcerušky hostinského a na scénu ji opět uvedl Zelinkův přítel a mentor, šéfdirigent opery Národního divadla Otakar Ostrčil. Premiéra se konala 19. září 1931.[1] Od fantaskního námětu Dcerušky hostinského se skladatel tentokrát obrátil k milostnému, až sentimentálnímu příběhu připomínajícímu poněkud dívčí román. Přes příznivé hodnocení (Ladislav Vachulka: „velmi šťastně zaostřená charakteristika jednajících osob, nepřetržitý melodický proud a hlavně přirozený dramatický účin[2]) se opera dočkala jen pěti představení.

Osoby a první obsazení[editovat | editovat zdroj]

osoba hlasový obor premiéra (19.9.1931)
Jitka Bělínová mezzosoprán Marta Krásová
Zdeňka, její dcera soprán Ota Horáková
Profesor Karel Heřman bas Hanuš Thein
Dr. Jan Dvořák baryton Zdeněk Otava
Anna Daňková, jeho sestra soprán Marie Pixová
Miloš, její syn tenor Vladimír Tomš
Sluha tenor Karel Hruška
Stáza alt Dobroslava Sudíková
Dirigent: Otakar Ostrčil, režisér: Ferdinand Pujman, scéna: František Kysela

Děj opery[editovat | editovat zdroj]

1. dějství[editovat | editovat zdroj]

Jitku Bělinovou kdysi opustil milenec a zanechal jí dítě, dceru Zdeňku. Jitka ji vychovává a vštěpuje jí odpor k lásce, který sama vyznává. Její dlouholetý přítel, profesor Heřman, se jí proto se svou náklonností obává svěřit. Zdeňka se však přesto tajně zamiluje do Miloše Daňka, se kterým se pravidelně setkává na lavičce na Deváté louce; Miloš je synovcem továrníka, zámeckého pána a mimo jiné majitele Jitčina domku, doktora Dvořáka. Továrník Dvořák se rovněž brání lásce, neboť i jej kdysi opustila milovaná žena, ale přesto chce Milošovi nerozhodnost a nejistotu o Zdeňčině lásce rozptýlit tím, že přijde k Bělinům a sám naoko žádá o ruku Zdeňky. Její matka je nabídkou nadšena a přijímá za obě pozvání na zámek, ale ani Zdeňka se jeho zájmu neprotiví.

2. dějství[editovat | editovat zdroj]

Obě ženy zámek navštíví a tam je přivítá Dvořák a jeho sestra Anna, nikoli však Miloš, kterému strýc zakázal se objevit. Jitka se rychle spřátelí s Annou a zatím se Zdeňka přiznává Dvořákovi k lásce k Milošovi, aniž si je vědoma, že se jedná o továrníkova synovce. Dvořák a Zdeňka se domluví, že budou v komedii pokračovat, aby v Milošovi vzbudili odhodlání, a tuto smlouvu stvrzují polibkem, který však zahlédne Miloš. Rozervaný Miloš nejprve utíká k lavičce, na které se se Zdeňkou scházel, a po rozhovoru s profesorem Heřmanem se ztratí.

3. dějství[editovat | editovat zdroj]

Ráno se ukáže, že Miloš strávil noc bloumáním v lese, a nejen že se vysvětlí vše mezi Milošem a Zdeňkou, ale rovněž Jitka a Dvořák v sobě najdou zalíbení, zvláště když zjistí spjatost svých osudů: Jitčin milenec tehdy uprchl s Dvořákovou milenkou. Anna se raduje ze zasnoubení svého bratra i syna. Profesor Heřman přemůže žal nad definitivní ztrátou Jitky a oběma dvojicím přeje do manželství mnoho štěstí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 56. 
  2. Vachulka. s. 364

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VACHULKA, Ladislav. Jan Zelinka. In: HUTTER, Josef; CHALABALA, Zdeněk. České umění dramatické II - Zpěvohra. Praha: Šolc a Šimáček, společnost s r. o., 1941. S. 363–365.
  • BRANBERGER, Jan. Svět v opeře. Praha: Orbis, 1947. 805 s. S. 489–490. 
  • JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 56. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Devátá louka v databázi Archivu Národního divadla