Desiderius Hampel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Desiderius Hampel
Narození 20. ledna 1895
Rakousko-Uhersko Sisak, Bosna a Hercegovina
Úmrtí 11. ledna 1981 (ve věku 85 let)
Rakousko Štýrský Hradec, Rakousko
Vojenská kariéra
Hodnost SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS
Sloužil Vlajka Rakouska-Uherska Rakousko-Uhersko (do roku 1918)
Vlajka Maďarska Maďarsko (do roku 1941)
Vlajka Chorvatska Nezávislý stát Chorvatsko (do roku 1942)
Vlajka nacistického Německa Třetí říše (do roku 1944)
Složka Vlajka Rakouska-Uherska Rakousko-uherská armáda (do roku 1918)
Vlajka Maďarska Maďarská armáda (do roku 1941)
Vlajka SS Waffen-SS (do roku 1945)
Jednotka Ungarische Infanterie-Regiment Nr. 16 (kroatische) "Freiherr von Giesl"
Infanterie Division Nr. 36
Velel SS-Gebirgs-Feldersatz-Battaillon 7
Waffen-Gebirgsjäger-Regiment der SS 27
13. Waffen-Gebirgs Division der SS „Handschar“ (kroatische Nr. 1)
Války První světová válka
Druhá světová válka
Vyznamenání Rytířský kříž železného kříže
Železný kříž I. a II. třídy

Desiderius Hampel (20. ledna 189511. ledna 1981) byl vysoce vyznamenaný důstojník Rakouska-Uherska za první světové války a důstojník Waffen-SS v hodnosti SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS (generálmajor) za druhé světové války. Mimo jiné byl držitelem mnoha vojenských vyznamenání včetně rytířského kříže železného kříže.

Mládí a první světová válka[editovat | editovat zdroj]

Desiderius Hampel se narodil 20. ledna roku 1895 ve městě Sisak, které se nachází ve středním Chorvatsku jihovýchodně od hlavního města Záhřeb jako syn drážního inspektora pro rakouský železniční systém. Díky práci svého otce se jeho rodina musela často stěhovat (Rakousko, Maďarsko a Chorvatsko), což ho donutilo umět cizí jazyky těchto zemí. Po absolvování základního vzdělání nastoupil na Infanterie-Kadettenschule (Pěchotní kadetka) ve městě Karlovac.

Po jejím dokončení byl 15. října roku 1914 v hodnosti Fähnrich (praporčík) přiřazen ke Ungarische Infanterie-Regiment Nr. 16 (kroatische) "Freiherr von Giesl" (16. uherský pěší pluk "Svobodný pán von Giesl" − chorvatský), který měl kasárna ve městě Varaždin. To už ovšem Evropu zasáhla první světová válka a Hampel byl 12. prosince poslán na frontu.

V dubnu následujícího roku byl jmenován velitelem čety a o pár týdnů později dne 1. května byl povýšen do hodnosti Leutnant (Poručík) a jmenován velitelem 14. roty téhož pluku. Ve velení roty zůstal až do podzimu 1915, kdy na krátkou dobu podstoupil šestitýdenní výcvikový kurz pro těžké kulometčíky ve městě Bruck an der Leitha.

V listopadu kurz opustil a stal se velitelem 4. kulometné roty opět u 16. pluku. Zde působil až do září roku 1918, kdy na malou chvíli zastával funkci velitele vzdělávacího výcvikového kurzu pro německé důstojníky v polském městě Truskawiec. Předtím byl ještě 1. května roku 1917 povýšen na nadporučíka (Oberleutnant).

Ke konci září roku 1918 byl jmenován zástupcem velitele praporu u 36. pěchotní divize a referentem ohledně těžkých kulometů až do listopadu téhož roku. Poté společně s dalšími třemi důstojníky velel bezpečnostní jednotce proti srbským oddílům. Na tomto postu setrval až do konce války. Poté byl Srby přes rok vězněn, než se mu podařilo utéci do Vídně a později do Budapešti.

Meziválečná éra[editovat | editovat zdroj]

Po úspěšném návratu ze zajetí po nějakou dobu pracoval na statku a v letech 19251928 vystudoval lesnictví na Univerzitě Ludwiga Maximiliana v Mnichově. Po dokončení studia pracoval jako lesní pracovník až do prosince roku 1937, kdy vstoupil do maďarské armády a sloužil v Budapešti.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

V Budapešti sloužil až do března roku 1941, kdy byl odvelen do oblasti města Csepel, kde velel jednotce protivzdušné obrany až do prosince téhož roku, kdy byl vyřazen z armády. Ještě tentýž rok vstoupil do chorvatské armády v hodnosti Bojnik (major) a působil jako zpravodajský důstojník u IV. armádního sboru. Na tomto postu zůstal až do 15. května roku 1942, kdy vstoupil na žádost SS-Obergruppenführera Artura Phlepse do Waffen-SS jako SS-Sturmbannführer.

Ve stejný měsíc byl jmenován velitelem III. praporu ze SS-Gebirgs-Jager-Regiment 1. Zde působil až do 1. června roku 1943, kdy byl převelen ke SS-Feld-Ersatz Bataillon (Záložní a výcvikový prapor SS) od 7. horské SS divize Prinz Eugen. Odtud byl převelen do štábu nově vzniklé 13. horské divize SS „Handschar“, kde působil jako proviantní důstojník. Avšak od dva týdny později ho ve funkci vystřídal SS-Sturmbannführer Johann Petersen.

Desiderius Hampel u 13. horské divize SS „Handschar“ zůstal, avšak již jako čerstvě povýšený dne 9. listopadu na SS-Obersturmbannführera byl jmenován velitelem 27. horského pluku SS, který právě vznikl. Zde ho ve velení dne 16. června 1944 vystřídal SS-Sturmbannführer Sepp Syr. Mezitím byl dne 2. dubna roku 1944 povýšen na SS-Standartenführera (plukovník).

Jeho novým a zároveň posledním velitelským postem se stalo velení 13. horské divize SS „Handschar“, kde nahradil SS-Brigadeführera Karla-Gustava Sauberzweiga. Ke konci války mu byl udělen za zásluhy dne 3. května 1945 Rytířský kříž. Stejný měsíc se vzdal se svojí divizí v Rakousku britským jednotkám.

Shrnutí vojenské kariéry[editovat | editovat zdroj]

Data povýšení[editovat | editovat zdroj]

Významná vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]