Denis Sassou-Nguesso
| Denis Sassou-Nguesso | |
|---|---|
 | |
| Prezident Konžské republiky | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 25. října 1997 | |
| Předchůdce | Pascal Lissouba |
| Ve funkci: 8. února 1979 – 31. srpna 1992 | |
| Předchůdce | Jean-Pierre Thystère Tchicaya (zastupující) |
| Nástupce | Pascal Lissouba |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Konžská strana práce |
| Narození | 23. listopadu 1943 (82 let) Edou |
| Národnost | Mbosiové |
| Choť | Antoinette Sassououvá Nguessová |
| Děti | Edith Lucie Bongová Denis-Christel Sassou Nguesso Stella Mensahová Claudia Lemboumba |
| Příbuzní | Omar Denis Junior Bongo (vnuk) |
| Profese | politik a ministr |
| Náboženství | katolická církev |
| Ocenění | řetěz Řádu Isabely Katolické (1983) velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha (1984) Řád Agostinha Neta (1992) velkokříž Národního řádu Beninu (2011) čestný člen Africké akademie věd (2014) … více na Wikidatech |
| Webová stránka | presidence |
| Commons | Denis Sassou Nguesso |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Denis Sassou-Nguesso (* 1943) je prezident Konžské republiky (od roku 1979 s přerušením v letech 1992–1997).
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Edou v oblasti Ojo a je příslušníkem kmene Mbošů. V roce 1960, těsně před osamostatněním země, vstoupil do vojska. Výcvik absolvoval v Alžírsku a ve Francii a po návratu byl zařazen do elitního výsadkářského pluku.
Denis Sassou-Nguesso se přikláněl k socialistickým myšlenkám. V roce 1968 se účastnil vojenského převratu, který vynesl k moci Mariena Ngouabiho a stal se jedním z prvních členů Konžské strany práce (KSP) založené v prosinci 1969.
V roce 1970 se Sassou-Nguesso stal ředitelem bezpečnosti a ministrem v nově vzniklé prezidentské radě. Když byl Ngouabi zavražděn, postavil se Sassou-Nguesso do čela Vojenského výboru strany, který řídil stát před nástupem plukovníka Joachima Yhombi-Opanga. Sasso-Nguesso byl poté povýšen na plukovníka a ujal se úřadu místopředsedy Vojenského výboru strany. V tomto úřadě setrval až do 5. února 1979, kdy byl Yhombi-Opango přinucen odstoupit kvůli obviněním z úplatkářství a zneužívání své funkce. 8. února vybral Vojenský výbor strany Sassou-Nguessa novým prezidentem – toto rozhodnutí bylo následovně potvrzeno třetím mimořádným sjezdem KSP.
Denis Sassou-Nguesso překvapil mnoho zahraničních pozorovatelů, kteří v něm viděli jen vojenského diktátora využívajícího marxistickou ideologii. Dokázal totiž poměrně obratně vyjednávat s MMF a přilákat do země, především do lukrativního petrochemického průmyslu, zahraniční investory.
V letech 1986–1987 předsedal Organizaci africké jednoty.
Ke konci 80. let postupně upouštěl od tvrdé marxistické linie. V roce 1989 omezil vliv státu na hospodářství země a z vězení nechal propustit své politické odpůrce. O rok později pak umožnil přechod k pluralismu. V parlamentních volbách roce byla 1992 nejprve poražena KSP a o měsíc později i sám Denis Sassou-Nguesso, jehož v úřadě nahradil Pascal Lissouba. Po postupné eskalaci napětí Lissouba zemi opustil v roce 1997. Do svého úřadu se Denis Sassou-Nguesso vrátil 25. října téhož roku.
V říjnu 2021 byl Denis Sassou N'Guesso citován ve skandálu „Pandora Papers“. Podle mezinárodního konsorcia novinářů to bylo v roce 1998, těsně po návratu k moci Denise Sassou N'Guessa, Inter African Investment byla údajně registrována na Britských Panenských ostrovech, karibském daňovém ráji. Denis Sassou N'Guesso popírá, že by šlo o dokumenty.
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]
Řád José Martího – Kuba, 1982[1][2]
velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické – Španělsko, 18. listopadu 1983[3]
velkokříž Řádu prince Jindřicha – Portugalsko, 24. listopadu 1984[4]
Řád Agostinha Neta – Angola, 1992
velkokříž Národního řádu Beninu – Benin, 18. března 2011 – udělil prezident Yayi Boni[5][6]
velkokříž Řádu Mono – Togo, 2011[7]
komtur Řádu za zásluhy – Středoafrická republika
.png){kind=small}
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Story Map Tour. www.arcgis.com [online]. [cit. 2020-02-21]. Dostupné online.
- ↑ 1982: Granma Archives Index - LANIC. lanic.utexas.edu [online]. [cit. 2020-06-23]. Dostupné online.
- ↑ Ministerio de Asuntos Exteriores. Boletín Oficial del Estado. 1983-11-23, čís. 279, s. 31819. Dostupné online.
- ↑ PORTUGAL. CHANCELARIA DAS ORDENS. Anuário das ordens honoríficas Portuguesas: Cidadaos Estrangeioros 1910 - 2006. [s.l.]: A Chancelaria 496 s. OCLC 220725779 S. 122.
- ↑ lasemaineafricaine - Visite du président congolais au Bénin et au Togo : Denis Sassou Nguesso honoré de la distinction de Grand-croix dans les deux pays. www.lasemaineafricaine.net [online]. [cit. 2019-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-21.
- ↑ Décret N° 2011-063 du 18 mars 2011. Secrétariat général du Gouvernement du Bénin [online]. [cit. 2024-07-24]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ :::[TOGO-PRESSE]:::Grand Quotidien National d’Information. editogo.tg [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-23.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Denis Sassou-Nguesso na Wikimedia Commons
| Prezident Republiky Kongo | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Joachim Yhombi-Opango |
Denis Sassou-Nguesso 1979–1992 |
Nástupce: Pascal Lissouba |
| Pascal Lissouba | 1997–dosud | dosud ve funkci |
| Předseda Africké unie | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Olusegun Obasanjo |
2006–2007 Denis Sassou-Nguesso |
Nástupce: John Kufuor |
- Prezidenti Konžské republiky
- Nositelé velkokříže Řádu prince Jindřicha
- Nositelé Řádu José Martího
- Nositelé Národního řádu Beninu
- Nositelé Řádu za zásluhy (Středoafrická republika)
- Nositelé Řádu Agostinha Neta
- Nositelé Řádu Mono
- Rytíři velkokříže s řetězem Řádu Isabely Katolické
- Narození v roce 1943
- Narození 23. listopadu
- Diktátoři