Demografie Třebíče

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Graf růstu počtu obyvatel mezi lety 1655 a 2009

Demografie Třebíče pojednává o vývoji počtu obyvatel v Třebíči a blízkém okolí.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Třebíč má 17 místních částí, nejvíce obyvatel, a to 16 657 v roce 2001, žilo v části Nové Dvory, v roce 2011 pak žilo nejvíce obyvatel opět v této části, ale oproti předchozímu součtu v roce 2001 proběhl pokles o přibližně 2000 obyvatel, v roce 2011 jich v části Nové Dvory žilo 14 443.[1] Podle údajů českého statistické úřadu žilo v této části v roce 1980 pouze 7 929 obyvatel, to znamená, že za 11 let se počet obyvatel zdvojnásobil. Tento jev se přičítá stavbě Jaderné elektrárny Dukovany. Nejméně obyvatel v roce 2001 žilo v Řípově, pouhých 68 obyvatel, pouhých 88 obyvatel žilo i v místní části Sokolí.[2][p 1]

Mezi lety 18501920 byl průměrný přírůstek obyvatelstva 1532 obyvatel za 10 let.[3] Od roku 1930 je patrná míra populační expanze. Mezi lety 1970 a 1991 je již velice patrný nárůst obyvatelstva kvůli výstavbě Jaderné elektrárny Dukovany.[4] V tomto období narostl počet obyvatelstva o 15 800 obyvatel za 21 let. Tento nárůst je také spojen s výstavbou velkých sídlišť na severu města.

Nejvyšší přirozený přírůstek od roku 1970 byl mezi lety 1981 a 1982, zde se projevují tzv. silné ročníky. Od roku 1982 do roku 1985 bylo zaznamenané největší snížení přirozeného přírůstku obyvatel, další roky se přirozený přírůstek snižuje pouze pozvolně.[5]

Národnostní dělení[editovat | editovat zdroj]

Město Třebíč je známé svým Židovským městem, podle Fišera se cizí národní příslušníci začali do města Třebíče stěhovat již za vlády Pernštějnů, více však až za vlády Smila Osovského z Doubravice. Na začátku 17. století se v purkrechtních knihách města objevují záznamy o koupi 12 domů ve Vnitřním městě a o koupi 10 domů na Stařečce Němci. Malovaný dům, tehdy zvaný Františkovský, patřil nejzámožnějšímu italskému občanu, Františkovi Kaligardovi (it. Calligardo), v dalších třebíčských čtvrtích žilo dalších 10 Italů. Ve městě se usadilo také asi 5 Slováků, mezi nimi kupec Janek Strážnický a Januš Slovák, tito vlastnili domy na náměstí. Na začátku 17. století se také začalo rozvíjet židovské město a v roce 1601 se také objevují zmínky o židovské škole. Do této doby existovala pouze židovská ulice.[6] V letech 1656 a 1657 do Třebíče přichází hodně Čechů, protože se zde mohou uchytit jako nekatolíci.[7] Podle knih z let 1657 až 1660 emigrovalo asi 20-30 rodin do Uher.[8]

Sčítání lidu 2001[editovat | editovat zdroj]

Rozdělení počtu obyvatel dle městských částí v Třebíči k roku 2001

V okrese Třebíč žilo v roce 2001 celkem 117 367 obyvatel, z toho bylo nejvíce obyvatel s českou a moravskou národností, českou národnost při sčítání lidu v roce 2001 přiznalo 100 126, moravskou přiznalo 12 793 obyvatel. V okrese Třebíč dále žilo 21 obyvatel se slezskou národností, 940 obyvatel se slovenskou, 78 obyvatel romskou, 52 obyvatel s polskou, 31 obyvatel s německou, 47 obyvatel s ruskou národností, 139 obyvatel s ukrajinskou národností a 88 obyvatel s vietnamskou národností. Obyvatel s ostatními zjištěnými národnostmi bylo 338 a obyvatel s nezjištěnou národností 2 714.[9]

Sčítání lidu 2011[editovat | editovat zdroj]

Dle sčítání lidu 2011 ve městě Třebíč žilo celkem 36 998 obyvatel, z toho bylo nejvíce obyvatel s českou a moravskou národností, českou národnost při sčítání lidu v roce 2011 přiznalo 21 245, moravskou přiznalo 5 266 obyvatel. V Třebíči dále žili 2 obyvatelé se slezskou národností, 250 obyvatel se slovenskou, 16 obyvatel s romskou, 15 obyvatel s polskou, 7 obyvatel s německou, 74 obyvatel s ukrajinskou národností a 68 obyvatel s vietnamskou národností. Obyvatel s nezjištěnou národností bylo v Třebíči 8 779.[10]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 2015 a 2016 došlo k meziročnímu poklesu počtu obyvatel v městě Třebíči o 239 obyvatel, došlo k jejich odstěhování do jiných měst.[11] V lednu roku 2017 bylo oznámeno, že v roce 2016 došlo v Třebíči celkem k 1194 trestným činům, kdy objasněno bylo 766 činů, tj. je objasněnost 64,15 %. Celkem z nich bylo 120 trestných činů násilného charakteru, kde objasněnost byla 75,83 %.[12]

Demografické údaje[editovat | editovat zdroj]

Údaje pro město Třebíč se dochovaly od roku 1655. V letech 2006–2009 byli započteni i veškeří cizinci.

Demografické údaje města Třebíč
Rok sčítání Počet obyvatel Absolutní přírůstek Procentuální přírůstek
1655 845 845 -
1763 3149 2304 272,66
1772 3439 290 9,21
1791 4743 1304 37,92
1799 5010 267 5,63
1830 6005 995 19,86
1835 6731 726 12,09
1843 6803 72 1,07
1849 7800 997 14,66
1850 8002 202 2,59
1869 10 328 2326 29,07
1880 11 999 1671 16,18
1890 13 726 1727 14,39
1900 15 309 1583 11,53
1910 16 347 1038 6,78
1921 17 191 844 5,16
1930 17 555 364 2,12
1950 20 257 2702 15,39
1960 20 387 130 0,64
1965 19 142 -1245 -6,11
1970 22 555 3413 17,83
1980 29 017 6462 28,65
1985 36 008 6991 24,09
1991 38 355 2347 6,52
1998 39 854 1499 3,91
2001 39 021 -833 -2,09
2002 38 877 -144 -0,37
2003 38 785 -92 -0,24
2005 38 715 -70 -0,18
2006 38915 200 0,52
2007 38 882 -33 -0,08
2008 38 851 -31 -0,08
2009 38 678 -173 -0,45

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Grafické znázornění demografických křivek a dalších informací naleznete na stránce Demografie Třebíče na sesterském projektu Wikimedia Commons.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 - Okres Třebíč [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21, [cit. 2017-07-09]. Dostupné online.  
  2. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel podle jednotlivých sčítání lidu, domů a bytů. Český statistický úřad
  3. Data v tabulce č. 3
  4. pa. Třebíč kdysi a nyní. Horácké noviny. 12. 9 1990, roč. 1, čís. 21, s. 4.  
  5. CZSO: Tabulka obyvatelstva.
  6. Fišer, l. c., str. 88–89.
  7. Fišer, l. c., str. 130.
  8. Fišer, l. c., str. 132–133.
  9. Český statistický úřad. Obyvatelstvo podle národnosti [online]. Praha: CZSO, 2001-03-01, [cit. 2008-06-17]. Dostupné online.  
  10. Český statistický úřad. SLDB 2011 - Třebíč (okres Třebíč) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015, [cit. 2017-07-09]. Dostupné online.  
  11. ČTK. Z měst Vysočiny se rozrůstá Jihlava, nejvíc loni tratila Třebíč [online]. Třebíčský deník, 2016-04-22, [cit. 2016-05-02]. Dostupné online.  
  12. JKA. Násilná trestná činnost na Třebíčsku v roce 2016. Kriminální zprávy [online]. Youngaroo Online, 2017-02-17 [cit. 2017-02-19]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JANÁK, Jan. Třebíč - Dějiny města II. ilustrace Božena a Josef Kremláčkovi. 1. vyd. Brno : Blok Brno pro Západomoravské muzeum v Třebíči, 1981. 224 s. (česky)  
  • Statistický lexikon obcí ČSSR 1965. 1. vyd. Praha : [s.n.], 1966. (česky)