Demografická panika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Demografická panika je specifickou oblastí věkové ideologie, která pramení z předpokladu, že blahobyt národa, ať už je vyjádřený a měřený pokrokem, technologiemi, kulturou či bohatstvím je přímo závislý na věkovém složení populace.

Pojem[editovat | editovat zdroj]

Demografická panika je odvozena z teorie morálních studií a Cohenova pojmu morální panika.[1] Ta je charakterizována přehnaným zveličováním závažnosti daného faktu či události a může vyústit v otřes společenských morálních hodnot. Demografická panika je tedy speciálním případem této paniky morální.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jev se začíná objevovat ve 20. století, kdy dochází k takzvané demografické revoluci. Plně se však začíná projevovat až začátkem sedmdesátých let a na sklonku milénia je obava o budoucnost běžným jevem. Postupně dochází k vytvoření scénáře demografické bomby a demografická panika tak stále více narůstá.

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Demografická panika je komplexní sociální jev pramenící ze sociálních, ekonomických i politických sfér. Souvisí s narůstajícím počtem starých lidí v populaci a s jejich obecným stárnutím. Nastává tak v případě regresivního typu věkové pyramidy, kdy největší procentuální zastoupení obyvatel mají lidé postreprodukční sféře. Tento nepříznivý model se s postupem času začíná objevovat ve většině států vyspělé části světa. Souvisí tak se současnými demografickými trendy, tedy snižující se natalitou a zvyšováním průměrné naděje dožití, která roste úměrně s životní úrovní.

Projevy[editovat | editovat zdroj]

V globálních projevech pak dochází k obavě z nevyhnutelného zbrzdění či úplného zastavení ekonomického i sociálního vývoje států a společnosti. Jedinci se strachují o své finanční zajištění ve stáří a ztrácí sociální jistoty a důvěru ve stát. Katastrofické scénáře pak předpovídají celkový kolaps systémů a nevyhnutelné vyhynutí celého lidstva.

O šíření demografické paniky se rovněž značně zasluhují média; zejména používáním šokujících titulků a textů jich podporujících. Navíc často haní mladé lidi, což demografickou paniku podporuje.

Řešení[editovat | editovat zdroj]

Ve společnosti existuje domněnka, že demografická panika nepotřebuje řešení, jelikož se jedná o úspěch pokroku a vědy související právě s vysokou životní úrovní a snižování úmrtnosti obyvatel. Jedno z navrhovaných východisek je klid a rozvaha obyvatel, které ovšem nevyřeší konkrétní ekonomické a sociální dopady. Podle gerontoložky Ivy Holmerové by demografickou paniku mohla odvrátit možnost rekvalifikace spolu s oddálením důchodové hranice a tedy i meze postprodukčního věku, což by se ovšem mohlo negativně podepsat na celkové morálce obyvatelstva.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VIDOVIĆOVÁ, Lucie. Stárnutí, věk a diskriminace - nové souvislosti. Brno: Masarykova univerzita Brno, Mezinárodní politologický ústav, 2008. ISBN 978-802-1046-276. Kapitola 3, s. 27. 
  2. HENZL, Lukáš. Českou společností se šíří demografická panika. eurozpravy.cz [online]. 2012-3-2 [cit. 2014-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-12-27. ISSN 2336-257X. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VIDOVIĆOVÁ, L. (2008) Stárnutí, věk a diskriminace - nové souvislosti. Masarykova univerzita Brno, Mezinárodní politologický ústav, s. 26-37