Delia Steinberg Guzmán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Delia Steinberg Guzmán
Narození 7. ledna 1943 (75 let)
Buenos Aires
Alma mater Facultad de Filosofía y Letras de la Universidad de Buenos Aires7
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Delia Steinberg Guzmán (* 7. ledna 1943 Buenos Aires) je filozofkou, spisovatelkou a klavíristkou a také od roku 1991 prezidentkou Mezinárodní organizace Nová Akropolis. Podporuje činnost této instituce v oblasti filozofie, kultury a dobrovolnictví ve více než padesáti státech na pěti kontinentech.

Jako filozofka z přesvědčení a dle svých sklonů v čele Filozofické školy OINA rozpracovala programy praktické filozofie navržené jejím zakladatelem J. A. Livragou, zvlášť zaměřené na vnitřní rozvoj člověka a jeho závazky vůči společnosti. V tomto smyslu vypracovala příručky s pedagogickým zaměřením pro výuku a praktikování filozofie na klasický způsob, což je způsob, který tím, že je zbavený přehnaného teoretizování, naplňuje své tradiční poslání usměrňovat události v životě člověka.

Její profesionální a pedagogické zkušenosti v oblasti hudby jí umožnily prohloubit vztah mezi Uměním a Filozofií a zahrnout hudbu do praktické filozofie jako cestu dosažení vnitřního života, harmonie a rozvoje potenciálů každé lidské bytosti. Zároveň nabízí svou pomoc při podpoře nových hudebních talentů prostřednictvím Mezinárodní klavírní soutěže, která nese její jméno a byla pořádána více než třicetkrát.

Její zájem o léčivé účinky hudby ji přiblížil ke komplexní terapii, a proto spolupracuje s odbornými lékaři na plánování její metodiky zkoumání a aplikace.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Buenos Aires (Argentina) v roce 1943. v roce 1974 se přestěhovala do Španělska a o rok později získala španělskou státní příslušnost.

Studium a diplomy[editovat | editovat zdroj]

V dětství začala studovat hudbu a v sedmnácti letech získala titul profesorky klavíru a skladby na Státní hudební konzervatoři v Buenos Aires. Několik let se specializovala u argentinské pianistky Flory Nudelman, a později u ruského mistra Huberta Brandenburga.

Složila státní zkoušky z filozofie na Univerzitě v Buenos Aires.

Její zájem o kulturu a vzdělávání jako nástrojů osobního uskutečnění ji přivedl ke studiu dalších oborů, tak absolvovala specializační kursy archeologie, dějin a dějin hudby, bioenergetické medicíny a dalších přírodních terapií.

Hudební aktivity[editovat | editovat zdroj]

První veřejný koncert měla v deseti letech a od té doby byla mnohokrát vybraná, aby se účastnila klavírních recitálů pořádaných různými společnostmi a organizacemi jako jsou Křesťanská asociace mladých, Mladí argentinští pianisté, Spolek umělecké kultury, Nové hudební talenty, Asociace Harmonicus, Odbor kultury Ministerstva školství republiky Argentina, Hudební vzdělávání a dalšími, jak veřejnými tak i soukromými.

Měla množství koncertů v sálech různých společností, stejně jako i v rozhlase a v televizi, jak v Argentině, tak i v dalších státech Ameriky se vždy výbornými kritikami v tisku.

Na podporu studia hudby s mezinárodním dopadem založila v roce 1988 Hudební institut Tristan, v němž vyučuje hru na klavír. V současné době Institut Tristan působí ve Španělsku, Brazílii, Francii, Izraeli, Rakousku a Německu, kde má řadu významných vzdělávacích aktivit.

Vede kursy Hudebního Vzdělávání ve Španělsku, z nichž lze zdůraznit ty, které jsou věnovány dílu J. S. Bacha, W. A. Mozarta, R. Wagnera, F. Chopina a R. Schumanna.

V rámci podpory nových hudebních talentů založila v roce 1975 Mezinárodní Klavírní soutěž, která nese její jméno. Účastní se poroty, čímž umožňuje rozvoj hudební kariéry mladých profesionálů. Mezinárodní klavírní soutěž Delie Steinberg se každoročně koná v Madridu (Španělsko) a účastní se ho mladí pianisté z celého světa. www.concursopianodeliasteinberg.org

Výuka a výzkum[editovat | editovat zdroj]

V roce 1966 se zapsala na kurzy kompletního studia Školy Filozofie Mezinárodní organizace Nová Akropolis u jejího zakladatele profesora Jorge Angela Livragy. Vzápětí se zapojila do výukové činnosti této instituce jako profesorka a přednášela látky z dějin filozofie, filozofie morálky, symbolismu, dějin náboženství, východní filozofie, psychologie, metafyzické estetiky, rétoriky, a všeobecně všechny zahrnuté do programu studií společnosti, k čemuž též vypracovala příručky pedagogicky zaměřené na uvedené látky.

Stejně tak rozšířila svou činnost na kurzy vzdělávání dalších profesorů a přednášejících v Nové Akropolis.

Měla kursy, přednášky a semináře v různých státech Evropy, Ameriky a Asie, především na témata jako:

„Starodávné civilizace a jejich společné prvky", „Bolest a její příčiny", „Esoterické tradice o původu člověka a vesmíru", „Klíče k astrologii", „Filozofie pro život", „Egypt: myšlení, život a náboženství", „Iniciační cesta ze Santiaga“, „Odkaz templářů", Tradice a čas", „Muzikoterapie" atd.

V roce 1977 založila a po dobu 25 let podporovala ve Španělsku Literární soutěž povídek, a spolu s významnými představiteli tohoto literárního stylu se účastnila poroty.

Od roku 1972 do roku 1991 byla ředitelkou Nové Akropolis ve Španělsku, a během těchto let se kulturní činnost Nové Akropolis rozšířila do více než třiceti měst tohoto státu.

Během této doby podporovala pedagogickou a výzkumnou činnost v různých oblastech:

Pedagogický program úvodu do praktické filozofie pro děti a mládež.

Zkoumání a výuka terapeutických vlastností hudby v rámci integrální terapie ve spolupráci s odbornými lékaři.

Kursy formování pro dobrovolníky s důrazem na etické hodnoty a sociální odpovědnost.

Od roku 1975 do roku 1991 byla zároveň koordinátorkou činností Nové Akropolis v Evropě. Od roku 1991, po smrti zakladatele Nové Akropolis, profesora Jorge Angela Livragy, byla zvolena mezinárodní prezidentkou této organizace, což znamená, že je pověřena vedením Nové Akropolis a koordinací její výchovné a vzdělávací činnosti ve všech státech světa, kde se tato mezinárodní asociace nachází.

Publikace[editovat | editovat zdroj]

V časopisech a novinách publikovala množství článků na témata vztahující se k filozofii, hudbě, dějinám a kultuře všeobecně.

V roce 1972 založila španělský časopis „Kulturní listy“, jehož byla šéfredaktorkou, a v němž vycházelo množství jejích článků a tematických cyklů, jako jsou „Mezi námi",“Na konci dne“, „Něco k vyprávění", „Zeptejme se", věnovaných podpoře praktické aplikace filozofie v každodenním životě.

Od roku 2000 je zároveň šéfredaktorkou kulturního časopisu „Sfinga", který má mnoho čtenářů ve Španělsku i v latinskoamerických zemích.

Vydané knihy a příručky[editovat | editovat zdroj]

Napsala více než třicet knih a příruček týkajících se praktické filozofie, psychologie, dávných civilizací, astrologie atd., z nichž uvádíme:

  • „Hry Mayi“, poučování o životě hravým způsobem prostřednictvím iluzi na způsob indické Mayi. Zdání obsahují malá tajemství, která nás život nutí odhalovat.
  • „Každodenní hrdina“, vytyčuje jako cíl probuzení hrdiny, kterého všichni máme ve svém nitru, prostřednictvím každodenního života s jeho pokušeními a výzvami.
  • „Filosofie pro život“, průvodce pro přeměnu Filozofie v životní zkušenost, která obohacuje.
  • „Účinky hudby na člověka“, aplikace hudby pro lepší život.
  • „Jak lépe poznat sebe sama“, prvním krokem filozofické cesty je poznat sebe sama dle nápisu z Delf.
  • „Řekli mi, že…“, souhrn článků o hledání smyslu života.
  • „Dnes jsem viděla“, souhrn článků.

Tituly z kolekce krátkých filosofických textů[editovat | editovat zdroj]

  • Optimismus a filosofie
  • Metafyzické požadavky ženy
  • Co chce mládež?
  • Co děláme se srdcem a s myslí?
  • Charakter podle hvězd
  • Svoboda. Neúprosnost.
  • Duše ženy
  • Vzpomínky a rozvzpomínání
  • Praktický esoterismus

Mnohá její díla byla přeložena do francouzštiny, angličtiny, němčiny, turečtiny, chorvatštiny, ruštiny, češtiny, portugalštiny, řečtiny a dalších jazyků.

Uznání[editovat | editovat zdroj]

Za svou práci ředitelky Nové Akropolis obdržela v roce 1980 Stříbrné vyznamenání za umění, vědy a literaturu, udělené Akademickou Společností pro výchovu a podporu, která je pod ochranou Francouzské akademie.