Dekkánské trapy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Dekánské trapy)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pohled na část pohoří Západní Ghát

Dekkánské trapy (podle skandinávského slova trappa = "schody", odpovídá terasovitému profilu hornin) je velká magmatická provincie na území současné západní Indie. Nachází se na tzv. dekkánské plošině. Jde o jeden z největších vulkanických útvarů na povrchu Země a zabírá rozlohu přes 500 000 km²[1] a objem přes 1 000 000 km³[2]. V době svého vzniku však byla rozloha magmatických hornin ještě větší, a sice přes 1,5 milionu km² (téměř polovina rozlohy současné Indie). Mocnost vrstev přesahuje místy i 2000 metrů. Postupnou erozí a prostřednictvím pohybů tektonických desek však byla velká část původního objemu dekkánských trapů zničena.

Původ[editovat | editovat zdroj]

V současnosti již jsou k dispozici poměrně přesné údaje o stáří těchto útvarů. Dekkánské trapy začaly vznikat krátce před koncem křídové periody (na úplném konci druhohorní éry), asi před 66,25 miliony let.[3] Jejich tvorba se časově shoduje také s dopadem planetky Chicxulub do oblasti dnešního Mexického zálivu. Je velmi pravděpodobné, že mezi oběma událostmi existuje přímá souvislost (největší objem magmatu se vylil na povrch právě po impaktu planetky před 66,0 miliony let). Vulkanická činnost pak pokračovala asi do doby před 63 miliony let (raný paleocén).[4]

Souvislost s vymíráním na konci křídy[editovat | editovat zdroj]

Časově se vznik trapů velmi dobře shoduje s velkým hromadným vymíráním na konci křídy, čehož si všimli vulkanologové a geologové již v 70. letech 20. století. Od té doby soupeří indické vulkány s planetkou Chicxulub jako nejpravděpodobnější příčina vymírání na konci křídy (jemuž padlo za oběť asi 75 % druhů tehdejších organismů).[5] Novější pohled spočívá v uznání role obou událostí, které zřejmě při vymírání spolupůsobily. Enormně velký objem vyvržených sopečných plynů do atmosféry pravděpodobně ztížil situaci již tak značně poškozených ekosystémů po dopadu planetky Chicxulub.[6] Ovšem trapy působily tlak na přežití organismů již před dopadem planetky.[7] A dinosauři přežili mnoho let po dopadu planetky.[8]

Podle odborné práce z roku 2020 se však stabilita klimatu na území Indie ani v průběhu nejsilnějších erupcí výrazně neměnila a role této sopečné činnosti pro vymírání na konci křídy je tak nejspíš zcela zanedbatelná.[9] Jiná studie rovněž dokládá, že dekkánské sopky nemohly masové vymírání způsobit a jedinou příčinou vymírání na konci křídy je tedy dopad planetky Chicxulub.[10]

Tuto hypotézu podporuje i zpřesněné datování největších vln výlevů, které měly nastat až několik stovek tisíc let po dopadu planetky a vymírání.[11]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Singh, R. N.; Gupta, K. R. (1994). "Workshop yields new insight into volcanism at Deccan Traps, India". Eos. 75: 356. doi:10.1029/94EO01005
  2. Dessert, Céline; Dupréa, Bernard; Françoisa, Louis M.; Schotta, Jacques; Gaillardet, Jérôme; Chakrapani, Govind; Bajpai, Sujit (2001). "Erosion of Deccan Traps determined by river geochemistry: impact on the global climate and the 87Sr/86Sr ratio of seawater". Earth and Planetary Science Letters. 188: 461. doi:10.1016/S0012-821X(01)00317-X
  3. https://news.mit.edu/2014/volcanic-eruption-dinosaur-extinction-1211
  4. S. C. Cande & D. R. Stegman (2011). Indian and African plate motions driven by the push force of the Réunion plume head. Nature; Volume 475; pp. 47–52. doi:10.1038/nature10174
  5. Courtillot, Vincent (1990). "A Volcanic Eruption". Scientific American. 263: 85–92. doi:10.1038/scientificamerican1090-85
  6. https://dinosaurusblog.com/2015/05/26/vyhubil-dinosaury-asteroid-nebo-sopky/
  7. https://phys.org/news/2019-12-earth-stressed-dinosaur-extinction.html - Earth was stressed before dinosaur extinction
  8. http://www.osel.cz/10926-dinosauri-skutecne-zili-i-v-paleocenu.html - Dinosauři skutečně žili i v paleocénu
  9. R. M. Dzombak, N. D. Sheldon, D. M. Mohabey & B. Samant (2020). Stable climate in India during Deccan volcanism suggests limited influence on K-Pg extinction. Gondwana Research. doi: https://doi.org/10.1016/j.gr.2020.04.007
  10. Alfio Alessandro Chiarenza, Alexander Farnsworth, Philip D. Mannion, Daniel J. Lunt, Paul J. Valdes, Joanna V. Morgan, and Peter A. Allison (2020). Asteroid impact, not volcanism, caused the end-Cretaceous dinosaur extinction. Proceedings of the National Academy of Sciences. doi: https://doi.org/10.1073/pnas.2006087117
  11. Isabel M. Fendley, Courtney J. Sprain, Paul R. Renne, Ignacio Arenillas, José A. Arz, Vicente Gilabert, Stephen Self, Loÿc Vanderkluysen, Kanchan Pande, Jan Smit & Tushar Mittal (2020). No Cretaceous‐Paleogene Boundary in Exposed Rajahmundry Traps: A Refined Chronology of the Longest Deccan Lava Flows From 40Ar/39Ar Dates, Magnetostratigraphy, and Biostratigraphy. Geochemistry, Geophysics, Geosystems. doi: https://doi.org/10.1029/2020GC009149

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Česká[editovat | editovat zdroj]

Anglická[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • SOCHA, Vladimír. Dekkánské trapy. OSEL.cz [online]. 5. června 2017. Dostupné online.