Deindustrializace
Deindustrializace je definována jako dlouhodobý úbytek zaměstnanců ve výrobním sektoru. Je spjata s přesunem průmyslové výroby do jiných rozvojových států mimo velká města a s technologickými inovacemi ve výrobě. U obou těchto případů se zvyšuje počet i podíl zaměstnanců v nevýrobních sektorech. V druhé polovině 20. století se objevuje v Evropě.
Typy deindustrializace
[editovat | editovat zdroj]- Pozitivní deindustrializace je spjata s redukcí pracovních sil, výsledkem je růst produktivity práce.
- Negativní deidustrializace se vyznačuje úpadkem výroby a uvolněním pracovní síly, která vede ke zvýšení nezaměstnanosti.
Důvody úpadku odvětví
[editovat | editovat zdroj]- pokles poptávky,
- vyčerpání zdrojů,
- zvýšení cen vstupních surovin,
- nová intenzivnější technologie,
- zahraniční konkurence,
- odstranění dotací a podpor,
- zatížení výroby vyššími daněmi nebo poplatky
Důsledky
[editovat | editovat zdroj]- změna v sociální struktuře obyvatelstva
- změna chování obyvatel
- změna v demografické reprodukci obyvatelstva
- změna kultury
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HRUŠKA – TVRDÝ L. (2011): Industriální město v postindustriální společnosti. ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s, Ostrava. 222 s. ISBN 978-80-904810-1-5.
- Rozvoj regionů - regionální výroba a SLUžBY-- vybrané pojmy, vývoj v eu, [cit. 10. 12. 2016], is.muni.cz (2016).
- Geografie světového hospodářství (2016). Proces industrializace, [cit. 10. 12. 2016]
- Ekonomická geografie – Proměna globální ekonomiky a průmyslu, [cit. 10. 12. 2016], is.mendelu.cz (2016).
