Deimos (měsíc)
| Deimos | |
|---|---|
 | |
| Identifikátory | |
| Typ | měsíc |
| Označení | Mars II |
| Objeveno | |
| Datum | 11. srpna 1877 |
| Objevitel | Asaph Hall |
| Elementy dráhy (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Velká poloosa | 23 460 km 0,000 157 au |
| Periapsida | 23 455 km |
| Apoapsida | 23 462 km |
| Perioda (oběžná doba) | 1,262 440 7 d |
| Sklon dráhy | |
| - ke slunečnímu rovníku | 0,93° |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Rovníkový průměr | 12,4 ± 0,36 km |
| Hmotnost | (2,244 ± 0,15)×1015 kg |
| Průměrná hustota | 2,247 ± 0,251 g/cm³ |
| Gravitační parametr | 0,000 149 7 ± 0,000 010 5 km³/s² |
| Gravitace na rovníku | 0,0039 m/s² (0,0004 G) |
| Úniková rychlost | 0,0069 km/s |
| Perioda rotace | 30,3 d |
| Sklon rotační osy | 0° |
| Albedo | 0,068 ± 0,007 |
| Povrchová teplota | |
| - průměrná | ~ 233 K |
Deimos (z řeckého Δείμος, česky Hrůza) je vnějším a menším ze dvou známých měsíců planety Marsu.
Objev[editovat | editovat zdroj]
Deimos objevil 11. srpna 1877 Asaph Hall, pouhých šest dní před objevem druhého měsíce Marsu, Phobosu.[1] Objev byl zveřejněn 18. srpna téhož roku. Je zajímavé, že existenci měsíců Marsu předpověděl již Johannes Kepler v roce 1610.
Předpověď měsíce Phobos byla založena na dostupných znalostech 17. století, že Venuše nemá žádný měsíc, Země má jeden a Jupiter čtyři. Z této posloupnosti se vyvozovalo, že Mars musí mít měsíce dva a že se mezi Marsem a Jupiterem ukrývá ještě jedna planeta se třemi měsíci.[2] Z toho důvodu se pravděpodobně dostala dvojice měsíců i do knihy Jonathana Swifta Gulliverovy cesty z roku 1726 popisující objev dvou měsíčků Marsu hvězdáři vymyšlené země Laputa.[2]
Popis měsíce[editovat | editovat zdroj]
Měsíc Deimos velmi nepravidelného tvaru je s největší pravděpodobností zachycenou planetkou, pocházející z oblasti hlavního pásu planetek. Zachycena byla zřejmě vzájemnou kombinací gravitačních poruch působených Jupiterem a samotným Marsem. Podle jiné teorie mohly být oba měsíce vyraženy z povrchu Protomarsu v době tvorby planety akrecí, při dopadech velkých planetesimál.
Na základě spektroskopických měření se podobá planetkám typu C, jejichž složení se blíží uhlíkatým chondritům, čemuž nasvědčuje i nízká hustota objektu. Dá se očekávat, že bude obsahovat značné množství uhlíku a uhlíkatých (organických) látek. Na rozdíl od Phobu však zřejmě nemá ve svém tělese větší množství vodního ledu. Vzhledem k jeho chemickému složení je však impaktní teorie jeho vzniku méně pravděpodobná.
Deimos nemá žádnou detekovatelnou atmosféru.
Povrch měsíce je pokryt krátery, pozůstatky jeho bombardování v minulosti, které jsou většinou částečně zaplněny regolitem, takže jeho povrch je značně hladký. Na povrchu Deimosu je velká nepravidelná prohlubeň o průměru kolem 10 km, která je buď pozůstatkem velkého impaktu, nebo naopak stopou po vzniku tohoto měsíce splynutím dvou menších těles. Dva největší krátery, jediné dosud pojmenované, oba o průměru max. 3 km, nesou jména Swift[3] (viz odstavec „Deimos v literatuře“) a Voltaire.[4]
Na základě rozhodnutí IAU byly útvary na Deimu pojmenovány po spisovatelích.
Pozorování na místě[editovat | editovat zdroj]
Při pohledu z Deimosu by Mars vyhlížel tisíckrát větší a čtyřistakrát jasnější než úplněk pozemského Měsíce při pozorování ze Země.
Naopak Deimos pozorovaný z povrchu Marsu (je vidět pouze do areografických šířek přibližně 82,7°) má zdánlivý průměr jen 2,5 obloukové minuty, tedy pouhému oku by připadal jako pomalu se pohybující hvězda. Již v malém dalekohledu by však bylo možno pozorovat jeho fáze. Při „úplňku“ září srovnatelně s planetou Venuší, v „první“ nebo „poslední čtvrti“ je jeho hvězdná velikost srovnatelná s hvězdou Vega. Vzhledem k tomu, že obíhá Mars pomaleji, než je rychlost rotace Marsu kolem osy, vychází na východě a zapadá na západě. Při pozorování na rovníku je doba mezi východem a západem Deimu přibližně 2,7 dne.
Kosmický průzkum[editovat | editovat zdroj]
První snímky tohoto měsíce z blízka pořídily v roce 1977 sondy Viking 1 a Viking 2. Družicová část první z nich se přiblížila k tomuto měsíci až na 50 km, přičemž získala snímky s rozlišením až 3 m. Z gravitačního působení měsíců Marsu na oběžné dráhy sond byly stanoveny poměrně přesně jejich hmotnosti (s relativní chybou kolem 7 %).
Původ jména[editovat | editovat zdroj]
Deimos byl pojmenován podle Deima, jednoho ze synů boha války Área (Marta) a Afrodity (Venuše). On a jeho bratr Phobos společně stále doprovázeli svého otce boha války. Jména obou měsíců navrhl Henry Madan (1838–1901) z Etonu, podle citátu z XV. knihy eposu Ilias, kde bůh války povolává Strach (Phobos) a Hrůzu (Deimos). Podle jiných mytologických pověstí byli Deimos a Phobos koně, zapřažení do Areova válečného vozu.
Deimos v kultuře[editovat | editovat zdroj]
- Anglický spisovatel Jonathan Swift ve svých Guliverových cestách popisuje objev dvou měsíčků Marsu hvězdáři vymyšlené země Laputa. Swiftův satirický román vyšel poprvé v roce 1726, tedy půldruhého století před skutečným objevem Phobu a Deimu a žádný tehdejší hvězdářský dalekohled nebyl dostatečně výkonný, aby mohl skutečné měsíce odhalit.[5][6]
- Český spisovatel sci-fi J. M. Troska v prvním dílu trilogie Zápas s nebem (první vydání 1940) popisuje let svých hrdinů k průzkumu Deimu.
- Přistání pilotované expedice na Deimu popisuje Kim Stanley Robinson v románu Green Mars (Zelený Mars, první angl. vydání v r. 1993).
- Deimos je zmíněn v povídce „Marťanský styl“ spisovatele Isaaca Asimova.[7]
- Ve vědeckofantastickém americkém seriálu Expanze (The Expanse) z roku 2015 je Deimos zničen fiktivními Spojenými národy v rámci odvetného úderu proti obyvatelům Marsu.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Deimos Archivováno 3. 4. 2015 na Wayback Machine., Malin Space Science Systems (anglicky)
- ↑ a b SHAYLER, David J.; SALMON, Andrew; SHAYLER, Michael D. Marswalk One - First steps on a new planet. Berlin, Německo: Springer, 2005. ISBN 1-85233-792-3. Kapitola Destination Mars: Phobos and Deimos, s. 14. (anglicky)
- ↑ Crater Swift on Deimos Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
- ↑ Crater Voltaire on Deimos Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
- ↑ Archivovaná kopie. www.astro.pef.zcu.cz [online]. [cit. 2007-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-30.
- ↑ Galileo's Anagrams and the Moons of Mars, (anglicky)
- ↑ ASIMOV, Isaac. Sny robotů. Plzeň: Mustang, 1996. ISBN 80-7191-144-5. Kapitola Marťanský styl, s. 153.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Phobos, druhý měsíc planety Marsu
- Měsíce Marsu
- Mars (planeta)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Deimos na Wikimedia Commons - Animace rotace Deimosu
- Animace Deimosu
