Definitnost
Definitnost je pojem z lineární algebry. Popisuje, jaké znaménko mohou nabývat reálné kvadratické formy určené symetrickými maticemi, a obecněji i komplexní seskvilineární formy určené hermitovskými maticemi.
Definitnost matice se v geometrii používá k charakterizaci kuželoseček a kvadrik. Pozitivně definitní matice souvisejí se skalárním součinem a mají řadu aplikací mimo lineární algebru, například v matematické analýze k určování extrémů funkcí více proměnných, v semidefinitním programování a ve fyzice.
Pozitivně definitní matice | Indefinitní matice |
---|---|
Příslušná kvadratická forma na :
|
Příslušná kvadratická forma na :
|
![]() Body splňující (Elipsa). |
![]() Body splňující (Hyperbola). |
Definice[editovat | editovat zdroj]
Pro komplexní matice[editovat | editovat zdroj]
Pokud pro hermitovskou komplexní matici a každý nenulový komplexní vektor platí:
, | potom se nazývá pozitivně definitní, |
, | potom se nazývá pozitivně semidefinitní, |
, | potom se nazývá negativně definitní, |
, | potom se nazývá negativně semidefinitní, |
v ostatních případech | se nazývá indefinitní. |
Pro reálné matice[editovat | editovat zdroj]
Reálné hermitovské matice jsou symetrické a hermitovská transpozice splývá s obvyklou transpozicí. Předchozí definice se pro reálné matice zužuje následovně.
Pokud pro symetrickou reálnou matici a každý nenulový reálný vektor platí:
, | potom se nazývá pozitivně definitní, |
, | potom se nazývá pozitivně semidefinitní, |
, | potom se nazývá negativně definitní, |
, | potom se nazývá negativně semidefinitní, |
v ostatních případech | se nazývá indefinitní. |
Pro bilineární a kvadratické formy[editovat | editovat zdroj]
Nechť je vektorový prostor nad komplexními (nebo reálnými) čísly.
Pokud pro Hermitovskou seskvilineární formu (resp. symetrickou bilineární formu ) a libovolný nenulový vektor platí:
, | potom se forma nazývá pozitivně definitní, |
, | potom se forma nazývá pozitivně semi definitní, |
, | potom se forma nazývá negativně definitní, |
, | potom se forma nazývá negativně semidefinitní, |
v ostatních případech | se forma nazývá indefinitní. |
V případě, že prostor má konečnou dimenzi, lze formu reprezentovat vůči libovolné bázi maticí. Bez ohledu na volbu báze se definitnost formy se shoduje s definitností matice.
Definitnost kvadratické formy se odvozuje od definitnosti příslušné symetrické matice.
Vlastní čísla[editovat | editovat zdroj]
Každá hermitovská matice má všechna vlastní čísla reálná, neboť díky spektrální větě je podobná reálné diagonální matici s vlastními čísly na diagonále. Definitnost matice je určena znaménky vlastních čísel. Hermitovská matice je:
- pozitivně definitní, právě když má všechna vlastní čísla kladná.
- pozitivně semidefinitní, právě když má všechna vlastní čísla nezáporná.
- negativně definitní, právě když má všechna vlastní čísla záporná.
- negativně semidefinitní, právě když má všechna vlastní čísla nekladná.
- indefinitní, právě když má kladná i záporná vlastní čísla.
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Řada vlastností platí pro více typů definitnosti, proto je formulujeme jen jednou a odpovídající části jsou odlišeny lomítky.
Násobek[editovat | editovat zdroj]
Pokud je matice pozitivně/negativně definitní a je kladné reálné číslo, potom matice je pozitivně/negativně definitní.
Pro semidefinitní matice obou typů stačí, aby bylo nezáporné.
Součet[editovat | editovat zdroj]
Pokud jsou matice a pozitivně/negativně definitní/semidefinitní, potom jejich součet je pozitivně/negativně definitní/semidefinitní.
Konvexita[editovat | editovat zdroj]
Pokud jsou matice a pozitivně/negativně definitní/semidefinitní a je reálné číslo z intervalu , potom jejich konvexní kombinace je pozitivně/negativně definitní/semidefinitní. Platí i pro konvexní kombinace více matic.
Inverze[editovat | editovat zdroj]
Pokud je matice pozitivně/negativně definitní, potom matice k ní inverzní je pozitivně/negativně definitní.
Součiny[editovat | editovat zdroj]
- Maticový součin pozitivně definitních matic a stejného řádu nemusí být pozitivně definitní.
- Pokud ale součin komutuje, čili a i jsou pozitivně definitní, pak je pozitivně definitní.
- Hadamardův součin pozitivně definitních matic a je pozitivně definitní.
- Kroneckerův součin pozitivně definitních matic a je pozitivně definitní.
- Frobeniův skalární součin pozitivně definitních matic a je kladné číslo.
Pozitivně definitní matice[editovat | editovat zdroj]
Charakterizace[editovat | editovat zdroj]
Nechť je symetrická (případně hermitovská) matice. Pak následujících deset tvrzení je ekvivalentních:
- Matice je pozitivně definitní.
- Všechna vlastní čísla matice jsou kladná.
- Všechna vlastní čísla všech hlavních podmatic jsou kladná.
- Hlavní minory určené prvními řádky pro jsou kladné, neboli , kde
- tzv. Jacobiho podmínka, či Sylvestrovo kritérium.
- Všechny hlavní minory matice jsou kladné.
- Součty všech hlavních minorů -tého stupně jsou kladné pro .
- Existuje dolní trojúhelníková matice tak, že ; viz Choleského rozklad.
- Existuje regulární matice tak, že .
- Existuje symetrická (případně hermitovská) regulární matice tak, že ; přičemž obvykle se značí , viz maticové funkce.
- Existuje ortogonální (případně unitární) matice a diagonální matice s kladnými prvky na diagonále tak, že ; viz Jordanův rozklad (resp. Jordanův kanonický tvar) a Schurův rozklad.
Důkaz ekvivalence viz např. [1]
Věta dává k dispozici mnoho způsobů jak testovat pozitivní definitnost. V základním kurzu lineární algebry, při práci s malými maticemi () se lze setkat s klasickou Jacobiho podmínkou (Sylvestrovým kritériem). Postupy založené na výpočtu determinantů (minorů) nebo vlastních čísel matice (podmatic) nejsou použitelné v praxi (). Jediný prakticky upotřebitelný postup je Choleského rozklad.
Praktické určení pozitivní definitnosti[editovat | editovat zdroj]
Ve výpočetní praxi je často potřeba určit, zda je reálná symetrická matice pozitivně definitní, efektivním, zejména numericky stabilním a časově nenáročným způsobem. Jako nejvhodnější nástroj se pro tento účel jeví Choleského rozklad (výpočet má asymptotickou složitost a algoritmus je numericky stabilní). Pokud matice není pozitivně definitní, pak dojde v průběhu výpočtu k dělení nulou nebo odmocnění záporného čísla. Pokud matice je pozitivně definitní, tyto situace ve výpočtu Choleského rozkladu nenastanou.
Choleského rozklad lze určit i pro komplexní hermitovskou pozitivně definitní matic. Při výpočtu je třeba použít aritmetiku komplexních čísel, a proto je nezbytné hlídat, zdali při výpočtu nedochází k odmocnění záporného čísla. Pokus o výpočet takové odmocniny v komplexní aritmetice obecně neskončí chybovým hlášením programu, ale pokud taková situace nastane, znamená to, že daná matice není pozitivně definitní.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Definite matrix na anglické Wikipedii a Definitheit na německé Wikipedii.
- ↑ Miroslav Fiedler, Speciální matice a jejich použití v numerické matematice, TKI SNTL 1981.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- FIEDLER, Miroslav. Speciální matice a jejich použití v numerické matematice. [s.l.]: TKI, SNTL, 1981.
- BÄRTSCH, Hans-Jochen. Matematické vzorce. Praha: Academia, 2006. 832 s. ISBN 80-200-1448-9. Kapitola Matice, s. 180–198.
- BEČVÁŘ, Jindřich. Lineární algebra. 1.. vyd. Praha: Matfyzpress, 2019. 436 s. ISBN 978-80-7378-392-1.
- HLADÍK, Milan. Lineární algebra (nejen) pro informatiky. 1.. vyd. Praha: Matfyzpress, 2019. 328 s. ISBN 978-80-7378-378-5.
- OLŠÁK, Petr. Lineární algebra [online]. Praha: 2007 [cit. 2023-02-20]. Dostupné online.
- MOTL, Luboš; ZAHRADNÍK, Miloš. Pěstujeme lineární algebru [online]. [cit. 2023-02-20]. Dostupné online.