David Douillet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Přehled medailí
David Douillet
David Douillet
Judo na letních olympijských hrách
zlato LOH 1996 těžká váha
zlato LOH 2000 těžká váha
bronz LOH 1992 těžká váha
Mistrovství světa v judu
zlato MS 1993 těžká váha
zlato MS 1995 těžká váha
zlato MS 1997 těžká váha
Mistrovství Evropy v judu
zlato ME 1994 těžká váha
stříbro ME 1993 těžká váha
bronz ME 1991 těžká váha
bronz ME 1992 těžká váha
MS v judu - bez rozdílu vah
zlato MSbrv 1995 bez rozdílu vah

David Douillet [David Duje] (*16. února 1969, Rouen) je bývalý francouzský reprezentant v judou, dvojnásobný olympijský vítěz a trojnásobný mistr světa v nejtěžší váhové kategorii.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Poprvé se objevil na mistrovství Evropy v Praze v roce 1991 a znovu v Paříži o rok později, kde Francie testovala své naděje pro olympijské hry 1992 v Barceloně.[1] Tam ho v cestě za zlatem zastavil mistr světa z roku 1989 Japonec Naoja Ogawa, Douillet získal bronz.

Hned na následujícím mistrovství světa v Hamiltonu v Ontariu vybojoval zlatou medaili, když porazil Gruzínce Davita Chachaleišviliho. Stal se i mistrem Evropy, ale na naprostý vrchol vystoupil až o rok později v japonské Čibě (1995), kde zvítězil jak v kategorii nad 95 kg, tak v turnaji bez rozdílu vah.[2] Francouzský list L'Équipe ho následně vyhlásil Mistrem mistrů (Champion des Champions) za rok 1995.[3]

Výsledky z Čiby udělaly z Douilleta velkého favorita olympijských her v Atlantě, ale los mu přisoudil už pro semifinále jeho přemožitele z Barcelony Ogawu. Naopak již před losem vypadl ze hry další nebezpečný soupeř Chachaleišvili, který zmeškal povinné vážení.[4] V těsném semifinále, označeném za předčasné finále, Douillet Ogawu porazil a ve finále jasně zdolal Péreze Loba ze Španělska. Zápas ukončil v průběhu třetí minuty na ippon a získal tak první zlatou olympijskou medaili.[5]

Krátce po hrách v Atlantě ale doplatil Douillet na svůj koníček, kterým jsou motocykly. Při nehodě utrpěl četná zranění, která odstartovala jeho zdravotní problémy. Překonal je pro mistrovství světa v roce 1997 v Paříži, a tam porazil ve finále Japonce Šiničiho Šinoharu. Prestižní vyrovnaný souboj skončil kontroverzním verdiktem, když rozhodčí sporně penalizoval Šinoharu.[6]

Další mistrovství světa v roce 1999 v Birminghamu musel Douillet vynechat kvůli zranění zad a vrátil se až v únoru před olympijskými hrami v Sydney.[4] Při slavnostním zahájení byl vlajkonošem francouzské výpravy.[7] Bez potíží prošel do finále proti Šinoharovi, kde ale v úvodu předvedl nedotažený chvat, Šinohara kontroval (učimata sukaši) a oba borci upadli. Jeden ze tří rozhodčích ukázal ippon pro Japonce, zbylí dva ale určili bod pro Douilleta. Šinohara ještě vyrovnal, ale Douillet 48 sekund před koncem rozhodl o svém těsném vítězství. Japonci protestovali, ale verdikt zůstal v platnosti.[8] L'Équipe ho podruhé vyhlásil Mistrem mistrů[3] a v roce 2001 převzal od Juana Antonia Samaranche Olympijský řád.[9]

Po ukončení kariéry působil jako podnikatel, spolupracoval s televizními stanicemi a byl jmenován do výkonného výboru francouzského svazu juda.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Váhové kategorie[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
těžká váha
Olympijské hry 3. 1. 1.
Mistrovství světa úč. 1. 1. 1.
Mistrovství Evropy 3. 3. 2. 1.
ME juniorů 2.

Bez rozdílu vah[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
Mistrovství světa 1.
Mistrovství Evropy 7.

Podrobnější výsledky[editovat | editovat zdroj]

Olympijské hry[editovat | editovat zdroj]

Rok Kategorie 1/64 1/32 1/16 čtvrtfinále semifinále o bronz finále
LOH 1992 těžká váha x výhra - 1:10/oug
Spojené království Elvis Gordon
výhra - 4:19/H
Německo Henry Stöhr
výhra - 4:48/uma
Španělsko Ernesto Pérez
prohra - 1:50/(wip)
Japonsko Naoja Ogawa
výhra - yuk/hrm
Kuba Frank Moreno
LOH 1996 těžká váha volný los výhra - waz/shi
Belgie Harry Van Barneveld
výhra - 4:10/(sog)
Lucembursko Igor Muller
výhra - 1:15/(kik)
Rakousko Eric Krieger
výhra - kok/shi
Japonsko Naoja Ogawa
výhra - 2:03/uma
Španělsko Ernesto Pérez
LOH 2000 těžká váha volný los výhra - (fus)
Venezuela Douglas Cardozo
výhra - 3:43/oug
Turecko Selim Tataroğlu
výhra - 3:59/H
Belgie Harry Van Barneveld
výhra - 1:52/uma
Estonsko Indrek Pertelson
výhra - yuk/umg
Japonsko Šin'iči Šinohara

Mistrovství světa[editovat | editovat zdroj]

Rok Kategorie 1/64 1/32 1/16 čtvrtfinále semifinále opravy opravy o bronz finále
MS 1991 těžká váha x volný los výhra
Maďarsko László Tolnai
prohra
Kuba Frank Moreno
prohra
Belgie Harry Van Barneveld
MS 1993 těžká váha x volný los výhra
Uzbekistán Irgašev
výhra
Brazílie José Mário Tranquillini
výhra
Polsko Rafał Kubacki
výhra
Flag of Georgia (1990-2004).svg Davit Chachaleišvili
MS 1995 těžká váha volný los výhra
Jordánsko A. Khaled
výhra
Turecko Selim Tataroğlu
výhra
Rakousko Eric Krieger
výhra
Španělsko Ernesto Pérez
výhra
Německo Frank Möller
MS 1997 těžká váha volný los výhra
Lotyšsko Jānis Dārznieks
výhra
Rakousko Eric Krieger
výhra
Čína Pan Song
výhra
Turecko Selim Tataroğlu
výhra
Japonsko Šin'iči Šinohara
MS 1999 těžká váha nestartoval pro zranění zad - Jérôme Dreyfus

Mistrovství Evropy[editovat | editovat zdroj]

Rok Kategorie 1/32 1/16 čtvrtfinále semifinále opravy opravy o bronz finále
ME 1991 těžká váha volný los výhra
Jugoslávie Đorđe Vukičević
prohra
Polsko Rafał Kubacki
výhra
Nizozemsko Gert Catsburg
výhra
Itálie Stefano Venturelli
výhra
Rumunsko Marian Grozea
ME 1992 těžká váha volný los výhra
Spojené království Elvis Gordon
prohra
Německo Frank Möller
výhra
Lucembursko Igor Muller
výhra
Turecko Salih Tufan Durmuş
výhra
Jugoslávie Mitar Milinković
ME 1993 těžká váha výhra
Estonsko Indrek Pertelson
výhra
Turecko Salih Tufan Durmuş
výhra
Belgie Harry Van Barneveld
výhra
Německo Frank Möller
prohra
Flag of Georgia (1990-2004).svg Davit Chachaleišvili
ME 1994 těžká váha volný los výhra
Španělsko Carlos Amores
výhra
Rusko Murat Chasanov
výhra
Německo Frank Möller
výhra
Polsko Rafał Kubacki
ME 1995 těžká váha nestartoval - Laurent Crost
ME 1996 těžká váha nestartoval - Laurent Crost
ME 1997 těžká váha nestartoval - Laurent Crost
ME 1998 těžká váha nestartoval - Jérôme Dreyfus
ME 1999 těžká váha nestartoval - Jérôme Dreyfus
ME 2000 těžká váha nestartoval - Patrice Rognon

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Campargue et Douillet retenus [online]. l'Humanité, 1992-04-29, [cit. 2008-04-01]. Dostupné online. (francouzsky) 
  2. Douillet fait coup double [online]. l'Humanité, 1995-10-02, [cit. 2008-04-24]. Dostupné online. (francouzsky) 
  3. a b Super Champion des Champions : Palmarés [online]. L'Équipe, 2006, [cit. 2008-04-24]. Dostupné online. (francouzsky) 
  4. a b WALLECHINSKY, David. The Complete Book of the Olympics. London : Aurum Press, 2004. 1171 s. ISBN 1-85410-990-1. S. 618-619. (anglicky) 
  5. ACOG. The Official Report of the Centennial Olympic Games Atlanta 1996 [PDF]. Atlanta: Peachtree Publishers. S. 313. Dostupné online. ISBN 1-56145-150-9.  
  6. AFP. Japan's judo giant seeks revenge over French rival [online]. CNN Sports Illustrated, 2000-08-25, [cit. 2008-04-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Official Report of the XXVII Olympiad : Celebrating the Games. 1. vyd. Svazek 2. Sydney : Sydney Organising Committee for the Olympic Games, 2001. 322 s. Dostupné online. ISBN 0-9579616-0-X. S. 239. (anglicky) 
  8. Furious Japanese claim French judo foul [online]. BBC, 2000-09-22, [cit. 2008-04-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. David Douillet : Judo's First Heavyweight Triple Medalist [online]. Mezinárodní olympijský výbor, po 2001, [cit. 2008-04-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RASCOL, Jean-Michel. Judo : David Douillet. [s.l.] : Mango, 1996. ISBN 2-9106-3578-3. (francouzsky)