Přeskočit na obsah

Dassault Falcon 10

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Falcon 10/Mystère 10
Falcon 10MER námořního letectva Francie
Určeníbusiness jet
PůvodFrancie
VýrobceDassault-Breguet
První let1. prosince 1970
Zařazeno1971
Charakterstále v provozu
Uživateljednotlivci a obchodní společnosti
Francouzské námořnictvo
Výroba1971–1991
Vyrobeno kusů226
Vyvinuto z typuDassault Falcon 20
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dassault Falcon 10 (známý také jako Mystère 10) je dvoumotorový proudový letoun kategorie business jet francouzského leteckého výrobce Dassault vzniklý v 60. letech 20. století. Navzdory svému číselnému označení byl vyvinut jako až druhý typ v rámci rodiny Dassault Mystère-Falcon, po Dassault Mystère 20. Ačkoliv je občas považován za pouhou zmenšenou variantu svého předchůdce, ve skutečnosti se jedná o zcela překonstruovaný stroj, s novým trupem nekruhového průřezu, novým křídlem se štěrbinovými klapkami, dělenými dvířky pro nástup cestujících, a mnoha prvky konstrukce oproti Falcon 20 zjednodušenými.[1]

V roce 1969 Dassault-Breguet oznámil vývoj zmenšené obměny typu Falcon 20, která byla na domácím a evropském trhu uváděna jako Mystère 10, na americkém pak v návaznosti na předchozí model jako Minifalcon. Zde se nakonec ujalo pojmenování Falcon 10. Pro evropské odběratele se počítalo s francouzskými dvouproudovými pohonnými jednotkami SNECMA Turbomeca Larzac[zdroj⁠?!] se statickým tahem po 9,3 kN, na americký trh měl být nový typ dodáván s proudovými motory General Electric CJ610-9 s tahem po 13,6 kN,[zdroj⁠?!] nebo dvouproudovými Garrett AiResearch TFE 731-2[zdroj⁠?!] po 14,4 kN.

Kokpit stroje Falcon 10

První prototyp Mystère 10 (imatrikulace F-WFAL) byl zalétán 1. 12 1970 s motory CJ610-9. Následně byl vrácen do dílen, kde byl změněn úhel nastavení křídla i vzepětí včetně zvětšení jeho šípu.

Druhý prototyp (F-WTAL) z října 1971 obdržel motory TFE 732-2, stejně jako třetí zalétaný v roce 1972.[2] V květnu 1973 se druhý prototyp zapojil do testů motoru Larzac. Do levé gondoly byl instalován Larzac 02, v pravé nadále zůstal TFE 731-2. Později byl na tomto stroji vyzkoušen také motor Larzac 04, se kterým se počítalo pro cvičný letoun Alpha Jet. Standardními motory letounu Mystère/Falcon 10 se nakonec staly TFE 731-2.

První sériová „desítka“ byla dokončena v dubnu 1973, v září pak získala francouzské letové osvědčení.[zdroj⁠?!] Od listopadu tohoto roku byla přejímána zákazníky.

Typ si stále zachovává popularitu mezi uživateli a na trhu olétaných letounů této kategorie.

Minifalcon
Původní vývojové označení Falconu 10.
Falcon 10
Základní komerční provedení.
Falcon 10MER
Dopravní a spojovací varianta pro Francouzské námořnictvo.
Falcon 100
Modernizovaná varianta nahrazující původní provedení, se zvýšenou vzletovou hmotností, větším zavazadlovým prostorem a skleněným kokpitem.

Uživatelé

[editovat | editovat zdroj]
Falcon 10 (F-BYCV) na letišti Le Bourget v Paříži po příletu z Manchesteru.

Vojenští

[editovat | editovat zdroj]

Specifikace

[editovat | editovat zdroj]
Falcon 10 Francouzského námořnictva

Údaje podle publikace The Encyclopedia of World Aircraft[1]

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Osádka: 2
  • Kapacita: 4-8 pasažérů
  • Délka: 13,86 m
  • Rozpětí: 13,08 m
  • Výška: 4,61 m
  • Nosná plocha : 24,1 m²
  • Prázdná hmotnost: 4 880 kg
  • Vzletová hmotnost: 8 500 kg
  • Pohonná jednotka: 2 × dvouproudový motor Garrett TFE731-2 o tahu 14,65 kN každý
  • Cestovní rychlost: 912 km/h
  • Dolet: 3560 km

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Dassault Falcon 10 na anglické Wikipedii a Dassault Falcon 10 na francouzské Wikipedii.

  1. a b DONALD, David. The Encyclopedia of World Aircraft. Leicester: Prospero Books, 1997. ISBN 1-85605-375-X. S. 305. (anglicky) 
  2. NĚMEČEK, Václav. Dvoumotorová proudová a turbovrtulová dopravní letadla. 1. vyd. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1981. (Atlas letadel). 
  3. (anglicky) Transport Canada listing of aircraft owned by "Air Nunavut"

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • NĚMEČEK, Václav. Dvoumotorová proudová a turbovrtulová dopravní letadla. 1. vyd. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1981. (Atlas letadel). 
  • GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 415. 
  • NICCOLI, Riccardo. Letadla Nejvýznamnější současné i historické typy. Praha: Ikar, 2001. 224 s. ISBN 80-242-0651-x. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]