Darek Vostřel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Darek Vostřel
Narození 9. ledna 1929
Praha
Úmrtí 4. listopadu 1992 (ve věku 63 let)
Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Darek Vostřel (9. ledna 1929 Praha4. listopadu 1992 Praha) byl český herec, zpěvák, scenárista, divadelní organizátor a manažer, bývalý ředitel Divadla Rokoko.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec Alois byl před druhou světovou válkou ředitelem a provozním v divadle Akropolis na Žižkově, později pracoval v tabákovém průmyslu. Matka pocházela z bývalé Jugoslávie, Vostřelovo vlastní křestní jméno bylo Božidar.[1] V začátcích umělecké činnosti používal pseudonym Kristán Bambas.[1]

V roce 1952 ukončil Divadelní fakultu Akademie múzických umění v Praze. Po škole byl angažován v Jihlavě, během základní vojenské služby působil ve vojenském uměleckém souboru letectva Vítězná křídla. Zde se poprvé na pódiu sešel v roce 1955Jiřím Šaškem a vytvořili dvojici VOŠA.[2] Po zrušení souboru se vojenská herecká skupina stala základem Pražského estrádního souboru – PES u Ministerstva kultury.

V roce 1957 objevil soubor v centru Prahy nevyužívaný divadelní sál, ve kterém dříve bývalo Divadlo Rokoko, kde před válkou účinkovali např. Vlasta Burian, Ferenc Futurista, Jára Kohout, Karel Hašler a kde začínal jako nápověda Jindřich Plachta. V sále zahájil Vostřelův soubor dne 1. února 1958 svoji činnost pod názvem Divadlo Rokoko.[3]

Vostřel byl v divadle ředitelem, hrál a také režíroval (např. v roce 1961 hru Poslední cyklista Karla Švenka,[4] napsanou v Terezíně v roce 1944).[5]

Po zrušení divadla v roce 1972 v důsledku probíhající normalizace byl soubor rozpuštěn a jednotliví umělci byli perzekvováni. Vostřel nesměl veřejně vystupovat a až později dostal se Šaškem příležitost jako estrádní komická dvojice v rámci estrádních programů agentury Pražského kulturního střediska, avšak i zde byla další omezení.[6] Psal pak nadále scénáře pod jmény svých četných přátel a jejich jménem přispíval např. i do rozhlasového pořadu Kolotoč.[7]

V roce 1989 se dvojice VOŠA rozpadla a nemocný Vostřel odmítl obnovení svého Divadla Rokoko. Naposledy vystoupili společně Šašek s Vostřelem při zájezdu pro krajany ve Švýcarsku v roce 1991.[8]

Za svůj život byl čtyřikrát ženatý, první svatba s Janou Bláhovou (v době svého angažmá v Jihlavě), druhá svatba s Jarkou Panýrkovou, se kterou se seznámil v Rokoku, kde hostovala (narodila se jim dcera Kateřina), třetí svatba v Liberci v roce 1968 s manekýnkou Melánií Lepší, poslední čtvrtá svatba se zdravotní sestrou Jiřinou Váňovou (narodila se jim dcera Darina).[9]

Filmografie, výběr[editovat | editovat zdroj]

Film[editovat | editovat zdroj]

Televize[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Michal Herzán, Václav Budinský: Divadlo Rokoko, vyd. Victory, Most, 1998, str. 6
  2. Michal Herzán, Václav Budinský: Divadlo Rokoko, vyd. Victory, Most, 1998, str. 7
  3. Michal Herzán, Václav Budinský: Divadlo Rokoko, vyd. Victory, Most, 1998, str. 9
  4. Eva Šormová: Divadlo v Terezíně 1941/1945, Severočeské nakladatelství, Ústí nad Labem, 1973, str. 44, 47
  5. František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 389
  6. Michal Herzán, Václav Budinský: Divadlo Rokoko, vyd. Victory, Most, 1998, str. 65
  7. Michal Herzán, Václav Budinský: Divadlo Rokoko, vyd. Victory, Most, 1998, str. 16
  8. Michal Herzán, Václav Budinský: Divadlo Rokoko, vyd. Victory, Most, 1998, str. 17
  9. Michal Herzán, Václav Budinský: Divadlo Rokoko, vyd. Victory, Most, 1998, str. 6, 13–5

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 389
  • Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 181
  • Michal Herzán, Václav Budinský: Divadlo Rokoko, vyd. Victory, Most, 1998, str. 5–10, 13–21, 23, 25, 32–3, 36, 40, 43, 45–6, 49, 51, 57–9, 63, 65, 71–5
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha : Kdo je kdo, 1991. 637–1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 1097.  
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 782.  
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 491.  
  • Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 291, ISBN 80-207-0485-X

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]