Darek Vostřel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Darek Vostřel
Narození 9. ledna 1929
Praha
Úmrtí 4. listopadu 1992 (ve věku 63 let)
Praha
Alma mater Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze (do 1952)
Manžel(ka) Jaroslava Panýrková
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Darek Vostřel (9. ledna 1929 Praha4. listopadu 1992 Praha) byl český herec, zpěvák, scenárista, divadelní organizátor a manažer, bývalý ředitel Divadla Rokoko.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec Alois byl před druhou světovou válkou ředitelem a provozním v divadle Akropolis na Žižkově, později pracoval v tabákovém průmyslu. Matka pocházela z bývalé Jugoslávie, Vostřelovo vlastní křestní jméno bylo Božidar.[1] V začátcích umělecké činnosti používal pseudonym Kristán Bambas.[1]

V roce 1952 ukončil Divadelní fakultu Akademie múzických umění v Praze. Po škole byl angažován v Jihlavě, během základní vojenské služby působil ve vojenském uměleckém souboru letectva Vítězná křídla. Zde se poprvé na pódiu sešel v roce 1955Jiřím Šaškem a vytvořili dvojici VOŠA.[2] Po zrušení souboru se vojenská herecká skupina stala základem Pražského estrádního souboru – PES u Ministerstva kultury.

V roce 1957 objevil soubor v centru Prahy nevyužívaný divadelní sál, ve kterém dříve bývalo Divadlo Rokoko, kde před válkou účinkovali např. Vlasta Burian, Ferenc Futurista, Jára Kohout, Karel Hašler a kde začínal jako nápověda Jindřich Plachta. V sále zahájil Vostřelův soubor dne 1. února 1958 svoji činnost pod názvem Divadlo Rokoko.[3]

Vostřel byl v divadle ředitelem, hrál a také režíroval (např. v roce 1961 hru Poslední cyklista Karla Švenka,[4] napsanou v Terezíně v roce 1944).[5]

Po zrušení divadla v roce 1972 v důsledku probíhající normalizace byl soubor rozpuštěn a jednotliví umělci byli perzekvováni[zdroj?]. Vostřel nesměl veřejně vystupovat[pozn. 1] a až později dostal se Šaškem příležitost jako estrádní komická dvojice v rámci estrádních programů agentury Pražského kulturního střediska, avšak i zde byla další omezení.[7] Psal pak nadále scénáře pod jmény svých četných přátel a jejich jménem přispíval např. i do rozhlasového pořadu Kolotoč.[8]

V roce 1989 se dvojice VOŠA rozpadla a nemocný Vostřel odmítl obnovení svého Divadla Rokoko. Naposledy vystoupili společně Šašek s Vostřelem při zájezdu pro krajany ve Švýcarsku v roce 1991.[9]

Za svůj život byl čtyřikrát ženatý, první svatba s Janou Bláhovou (v době svého angažmá v Jihlavě), druhá svatba s Jarkou Panýrkovou, se kterou se seznámil v Rokoku, kde hostovala (narodila se jim dcera Kateřina), třetí svatba v Liberci v roce 1968 s manekýnkou Melánií Lepší, poslední čtvrtá svatba se zdravotní sestrou Jiřinou Váňovou (narodila se jim dcera Darina).[10]

Filmografie, výběr[editovat | editovat zdroj]

Film[editovat | editovat zdroj]

Televize[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Toto tvrzení není úplně přesné, když například roku 1975 uváděl Darek Vostřel hodinový kabaret v rámci silvestrovské estrády Československého rozhlasu a ani tam se nezdržel sarkasmů.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Michal Herzán, Václav Budinský: Divadlo Rokoko, vyd. Victory, Most, 1998, str. 6
  2. Michal Herzán, Václav Budinský: Divadlo Rokoko, vyd. Victory, Most, 1998, str. 7
  3. Michal Herzán, Václav Budinský: Divadlo Rokoko, vyd. Victory, Most, 1998, str. 9
  4. Eva Šormová: Divadlo v Terezíně 1941/1945, Severočeské nakladatelství, Ústí nad Labem, 1973, str. 44, 47
  5. František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 389
  6. Záznam Silvetra 1975 Čsl. rozhlasu 1975
  7. Michal Herzán, Václav Budinský: Divadlo Rokoko, vyd. Victory, Most, 1998, str. 65
  8. Michal Herzán, Václav Budinský: Divadlo Rokoko, vyd. Victory, Most, 1998, str. 16
  9. Michal Herzán, Václav Budinský: Divadlo Rokoko, vyd. Victory, Most, 1998, str. 17
  10. Michal Herzán, Václav Budinský: Divadlo Rokoko, vyd. Victory, Most, 1998, str. 6, 13–5

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 389
  • Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 181
  • Michal Herzán, Václav Budinský: Divadlo Rokoko, vyd. Victory, Most, 1998, str. 5–10, 13–21, 23, 25, 32–3, 36, 40, 43, 45–6, 49, 51, 57–9, 63, 65, 71–5
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637–1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 1097. 
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 782. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 491. 
  • Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 291, ISBN 80-207-0485-X

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]