Danis Tanović
| Danis Tanović | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 20. února 1969 (57 let) Zenica |
| Alma mater | Univerzita v Sarajevu Academy of Performing Arts in Sarajevo |
| Povolání | scenárista, filmový režisér, filmový producent, politik, režisér, kameraman a hudební skladatel |
| Významná díla | Země nikoho |
| Ocenění | Cena Filmového festivalu v Cannes za nejlepší scénář (2001) Evropské filmové ceny za nejlepší scénář (2001) Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film (2002) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Danis Tanović (* 20. února 1969 Zenica, Socialistická federativní republika Jugoslávie) je bosenskohercegovský filmový režisér, scenárista a hudební skladatel bosňáckého původu.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Danis Tanović se narodil v Zenici a vyrůstal v Sarajevu.[1] Studoval intermediární režii na Akademii dramatických umění v Sarajevu (1989–1993), nicméně vypuknutí konfliktu v jeho zemi přerušilo jeho studia.[2] a v prvních dvou letech občanské války vedl archiv dokumentárních filmů Armády Republiky Bosny a Hercegoviny, a to společně se svým kolegou Dinem Mustafićem. Do armády vstoupil jako obyčejný voják.[1] Natočil řadu záběrů, které pomáhaly dokumentovat obléhání Sarajeva i průběh války obecně a později je využil i ve svých filmech.
V roce 1994 přemýšlel o pokračování studií v USAa v Německu, ale nakonec odešel do Belgie. V roce 1998 obdržel belgické státní občanství.
V letech 1995–1997 se vzdělával při studiu režie na INSAS v Bruselu. Natočil mnoho dokumentárních snímků.
Za svůj hraný filmový debut Země nikoho (bosensky Ničija zemlja) získal mnoho prestižních ocenění, např. Oscara za nejlepší zahraniční film[3] a Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film. Na festivalu v Cannes obdržel cenu za nejlepší filmový scénář.
Velký ohlas vyvolal i jeho film Epizoda ze života sběrače kovů[4] a Smrt v Sarajevu.[5]
Roku 2008 se podílel na vzniku Naší strany (Naša stranka), sociálně demokratického politického uskupení, které se těšilo podpoře voličů zejména v Sarajevu. Svoje angažmá odůvodnil obavou z šířením nacionalismu a korupce.[6] Prosazoval zrušení vnitřního uspořádaní země s oběma entitami a zavedení progresivních daní a povinnou volební účast. Straně se podařilo sestavit koalici na místní úrovni v Sarajevu na nějakou dobu. Do formace šel spolu s Dinem Mustafićem.[7]
V roce 2016 získal Tanović Velkou cenu poroty na 66. mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně za svůj celovečerní film Smrt u Sarajevu (Smrt v Sarajevu) s Jacquesem Weberem v hlavní roli. Jako producent se podílel na filmech Křídla mužů (2017) a Otec – Otac (2020).
V roce 2018 zvažoval dálší politickou kandidaturu, ale odmítl kandidaturu na člena Předsednictva Bosny a Hercegoviny.[6]
Do roku 2007 žil a pracoval v Paříži. Byl sice zván do Spojených států, nicméně chtěl setrvat ve Francii.[2] Později se přestěhoval do Sarajeva.[8]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Tanović se oženil s Maëlys de Rudder[2], s níž přivedl na svět pět dětí, dcery Livinu, Daniu a Indiu a syny Orhana a Hadriana.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]V roce 2014 obdržel ocenění Čestné srdce Sarajeva, dále na berlínském filmovém festivalu ocenění Stříbrný medvěd. Již zmíněné ceny získal za film Země nikoho, který ukazoval absurditu války v zemi.[7] Rovněž je držitelem ceny César.
Filmografie
[editovat | editovat zdroj]- Čudo u Bosni (Zázrak v Bosně 1995)
- L’Aube (Svítání, 1996)
- Buđenje (Buzení, 1999)
- Země nikoho (No Man’s Land / Nikogarskaja, 2001)
- 11.09.01 – September 11 (2002)
- L’Enfer (Peklo, 2005), ve spolupráci s režisérem Krzysztofem Kieślowským
- Triage (2009); film sa Colinem Farrellem, Christopherem Lee a Brankem Đurićem
- Cirkus Columbia (2010)
- Prtljag (Kufr, krátkometrážní film, 2011)
- Epizoda u životu berača željeza (Epizoda ze života sběrače kovů, 2013)
- Tigrovi (Tygrové, 2014)
- Smrt u Sarajevu (Smrt v Sarajevu, 2016)[9]
- Uspjeh (Úspěch, seriál[10], 2019)
- The Postcard Killings (2020)
- Deset u pola (2021)
- Kotlina (2022)
- Frust (2023)
- Nakon ljeta (Mé pozdní léto, 2024)
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Danis Tanović na bosenské Wikipedii.
- 1 2 Danis Tanović rođen je 20.02.1969.. Magazin Plus. Dostupné online [cit. 2026-03-26]. (bosensky)
- 1 2 3 Danis Tanović: Ne bi bilo filma "Ničija zemlja" da nisam doživio rat. HRT. Dostupné online [cit. 2026-03-26]. (chorvatsky)
- ↑ Prošle su 24 godine otkad je Danis Tanović osvojio Oscara: Đuro otkrio šta je njegova supruga uzviknula u tom trenutku. Klix.ba. Dostupné online [cit. 2026-03-26]. (bosensky)
- ↑ Epizoda ze života sběrače železa. Česká televize [online]. [cit. 2019-06-25]. Dostupné online.
- ↑ Češi, přečtěte si Kunderu! říká bosenský filmař Danis Tanović oceněný na Berlinale. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-06-25]. Dostupné online.
- 1 2 Danis Tanović se aktivno uključuje u politiku kao kandidat na izborima u oktobru. Klix. Dostupné online [cit. 2026-03-26]. (anglicky)
- 1 2 The Peace Dividend. NY Times. Dostupné online [cit. 2026-03-26]. (anglicky)
- ↑ Danis Tanović: 'Supruga i ja smo imali pozive iz Holywooda, ali sam odlučio da moja djeca odrastaju u BiH'. N1. Dostupné online [cit. 2026-03-26]. (bosensky)
- ↑ Recenze: Smrt v Sarajevu je metaforou Evropy. ČT 24. Dostupné online [cit. 2026-03-26].
- ↑ První seriál HBO ze zemí bývalé Jugoslávie natočí Danis Tanović. Cinepur. Dostupné online [cit. 2026-03-26].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Danis Tanović na Wikimedia Commons - Danis Tanović v Internet Movie Database (anglicky)
