Daniel Micka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Daniel Micka
Narození22. dubna 1963 (61 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatel, jazykovědec a překladatel
Témataspisovatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Daniel Micka (* 22. dubna 1963 Praha) je český spisovatel a překladatel z angličtiny a francouzštiny.

Od roku 1992 publikoval své povídky v řadě českých literárních periodik, později vyšly tři jeho povídkové sbírky knižně. První kniha Samou láskou člověka sníst byla vydána roku 1996 a její pokračování Strach z lidí roku 2001. Další navazující sbírka Hledání člověka a sny o milování se s ním vyšla roku 2007 jako e-kniha a roku 2011 také v knižním vydání. Jeho povídky se staly inspirací dvou divadelních her a některé vyšly v překladu do finštiny, nizozemštiny a polštiny v zahraničních literárních sbornících či časopisech.

Překládá knihy z oblasti filosofie, psychologie a náboženství různých anglicky píšících autorů, mezi něž patří Stuart Wilde, Norman Vincent Peale, Henryk Skolimowski, John N. Gray, Daniel A. Helminiak, Gerald G. Jampolsky, Jeffrey Moussaieff Masson, Larry Wolff, Howard I. Kushner, Ian Buruma, David Benatar, Dambisa Moyo, Christopher Lasch, David Bakan, Anne Rooneyová, Ronald Dworkin a další, tématem několika knih byly názory Sigmunda Freuda či osoba Otto Weiningera. Z francouzštiny přeložil knihy neuropsychiatra Borise Cyrulnika. Kromě knih překládal v minulosti také scénáře a texty filmů i dokumentů pro Československou televizi a filmovou společnost Alfafilm.

Nyní se Daniel Micka kromě psaní prózy věnuje zejména překladům z angličtiny a francouzštiny pro různá nakladatelství, působí také jako nakladatelský redaktor. Žije a tvoří v Praze.

Vlastní dílo[editovat | editovat zdroj]

Příspěvky v časopisech[editovat | editovat zdroj]

Jednotlivé Mickovy povídky vycházely od roku 1992 v literárních časopisech Tvar,[1] Literární noviny,[2] Vokno,[3] Iniciály,[4] Revolver Revue[5] a dalších.[6]

V edici TVARy (jako příloha časopisu Tvar) vyšly menší soubory povídek:

  • Strach z lidí. Edice TVARy, sv. 2 (1995), s. 1–32. In: Tvar. Roč. 6, č. 2 (26.01.1995).
  • Hledání člověka. Edice TVARy, sv. 19 (2004), s. 1–32. In: Tvar. Roč. 15, č. 19 (18.11.2004). ISSN 0862-657X.

Vydané knihy[editovat | editovat zdroj]

– Sbírka 23 krátkých povídek, které vyjadřují pocity osamělého člověka, jenž má odvahu vykročit směrem k lidem, ale hledá marně své místo v životě; jejich hlavním námětem je nakonec zánik a lhostejnost k ostatním a ostatních k jedinci.[7]
– Sbírka 42 tematicky různorodých povídek, které spojuje pocit vykořeněnosti a tápání člověka, rozpaky nad životem a mezilidskými vztahy, strach z ostatních lidí; kniha zrcadlově převrácená k předchozí, vlastně její pokračování.[8]
  • Hledání člověka a sny o milování se s ním. Praha : dybbuk, 2011. 144 s. ISBN 978-80-7438-042-6 (brož.)
    • Elektronická kniha: Hledání člověka a sny o milování se s ním [E-kniha]. Praha : dybbuk, 2011. 144 normostran PDF. EAN EK167551.[9]
    • Před revidovaným vydáním vyšlo původně jako e-kniha: Hledání člověka a sny o milování se s ním. Praha (e-kniha) : dybbuk, vydáno 01.11.2007 01:31. 134 s. (Beletrie; sv. 05.)[10]
– Další soubor povídkových reflexí, které staví na neobvyklých příbězích vypravěče, jenž se v nich objevuje v řadě nezvyklých podob, ale neměnné roli. Literární a existenční výpověď jedince, který v části Hledání člověka provádí čtenáře fantaskním světem, i když minipovídky reflektují spíše absurditu světa skutečného. Druhá část, Sny o milování se s člověkem, je souborem snových představ a tajných zákoutí duše autora – i čtenáře, nechávajícího se zcela pohltit imaginací a atmosférou próz, děsivou i přitažlivou zároveň.[11]

Zastoupení ve sbornících[editovat | editovat zdroj]

Přeloženo do cizích jazyků[editovat | editovat zdroj]

Další užití díla, inspirace[editovat | editovat zdroj]

  • Na motivy vydaných Mickových povídek napsal Stanislav Zajíček scénář původní divadelní hry Koťátka a tyrani, kterou pod jeho vedením nastudovalo studentské Divadlo Pária při Gymnáziu Matyáše Lercha (GML) v Brně a po premiéře 19. listopadu 2002 v aule GML se s ní účastnilo dvou přehlídek.[16]
  • Fragmenty textů Daniela Micky (z povídky Neznámý) použil Jan Antonín Pitínský ve scénáři druhé části hry Bluesmeni (podle fiktivní antologie Blues 1890–1940 Michala Šandy), kterou v jeho režii nastudovalo ostravské Divadlo Petra Bezruče a mělo ji ve svém repertoáru od premiéry 11. listopadu 2011 na scéně Divadla loutek do derniéry 15. listopadu 2012 na domovské scéně.[17][18]

Překladatelská činnost[editovat | editovat zdroj]

Překlady knih z angličtiny[editovat | editovat zdroj]

Překlady knih z francouzštiny[editovat | editovat zdroj]

Ocenění a nominace[editovat | editovat zdroj]

  • Překlad anglickojazyčné knihy Chandaka Sengoopty s názvem Otto Weininger, Sexualita a věda v císařské Vídni byl nominován na Cenu Nakladatelství Academia za překlad vědecké nebo populárně naučné práce za rok 2009 (2. ročník).[19]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Recenze (Hledání člověka a sny o milování se s ním):

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Tvar. Roč. 14, č. 9 (01.05.2003), s. 12. ISSN 0862-657X.
  2. Literární noviny. Roč. 3 (1992), č. 25, s. 9; č. 27, s. 9; č. 31, s. 9; č. 49, s. 9. Roč. 4 (1993), č. 4, s. 8; č. 9, s. 8; č. 19, s. 9. Roč. 5 (1994), č. 2, s. 9; č. 19, s. 8; č. 27, s. 8–9. Roč. 6 (1995), č. 24, s. 8; č. 38, s. 9. Roč. 7 (1996), č. 1, s. 9; č. 19, s. 12; č. 21, s. 13; č. 26, s. 11; č. 27, s. 11. Roč. 8 (1997), č. 8, s. 12; č. 34, s. 13. Roč. 9 (1998), č. 16, s. 13. ISSN 1210-0021. Dostupné online[png]
  3. Vokno č. 24 (léto 1992, červenec), s. 77–78; č. 25 (podzim 1992, září), s. 68–69. ISSN 0862-7711.
  4. Iniciály. Sešity nezavedené literatury. Roč. IV (1993), č. 32/1993, s. 5–6. ISSN 0862-6324.
  5. Revolver Revue č. 27 (listopad 1994), s. 60–68. ISSN 1210-2881.
  6. např. X-INK magazine č. 5/1994 (červen), s. 30–31. ISSN 1210-7484.
  7. anotace knihy Samou láskou člověka sníst: MKP – Sg. AA 35718
  8. anotace knihy Strach z lidí: MKP – Sg. AA 43533
  9. Hledání člověka a sny o milování se s ním [E-kniha], 2011: ukázka
  10. Hledání člověka a sny o milování se s ním (e-kniha), 2007 – Nedostupné online (původní odkaz: http://www.dybbuk.cz/download/e05-micka.pdf{{Nedostupný zdroj}} [cit. 2010-10-13])
  11. anotace knihy Hledání člověka a sny o milování se s ním: MKP – Sg. AA 65518, dybbuk – archivní odkaz
  12. finský literární časopis Parnasso (Helsinki) (finsky)www.parnasso.fi
  13. finská společnost Bohemia (Helsinki) (finsky)časopis Bohemia (obsah) (finsky)časopis Bohemia (obsah) Archivováno 6. 6. 2011 na Wayback Machine.
  14. nizozemský magazín slovanské literatury TSL (Amsterdam) (nizozemsky)obsah TSL 29–60, TSL Index 1–50
  15. online (polsky) Czeskie Revue (Racibórz-Ostróg, 2003–2009) – archivní odkaz
  16. hra Koťátka a tyrani: Divadlo Pária, 2002 – archivní odkaz Divadlo Krátký rozum Archivováno 19. 9. 2011 na Wayback Machine. kalendář akcí GML 2002 (srpen, listopad) 2003 (únor) – archivní odkazy
  17. hra Bluesmeni: Inscenace. Michal Šanda a další: Bluesmeni [online]. Divadlo Petra Bezruče, 2011-11 [cit. 2013-06-07]. Dostupné online.  derniéra Bluesmenů Archivováno 12. 5. 2014 na Wayback Machine.
  18. VRCHOVSKÝ, Ladislav. Bluesmeni aneb Příběhy vyprávěné do tmy [online]. ČRo 3 Vltava: Mozaika, 2011-11-21 [cit. 2013-06-07]. Dostupné online. 
  19. Ceny Nakladatelství Academia za rok 2009 [online]. Nakladatelství Academia, 2010 [cit. 2013-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-03. 
  20. http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=Tvar/5.1994/14/5.png
  21. http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/7.1996/23/16.png
  22. http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=Tvar/7.1996/16/22.png
  23. Sedláček, Tomáš: Dvaačtyřicet textů[…] (recenze knihy Strach z lidí). Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]