Daniel Mayer-Zajíc
| Daniel Mayer – Zajíc | |
|---|---|
.jpg) Autoportrét(1900), sbírka Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích | |
| Rodné jméno | Daniel Mayer |
| Narození | 24. dubna 1885 Lovosice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 14. listopadu 1914 (ve věku 29 let) Barcelona  Španělsko |
| Povolání | malíř |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Daniel Mayer-Zajíc, narozený jako Daniel Mayer, křtěný Daniel Florián (24. dubna 1885 Lovosice[1] – 14. listopadu 1914 Barcelona) byl český malíř.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Lovosicích v početné rodině obchodníka s obilím Daniela Mayera a jeho ženy Johany, roz. Zajícové. Od mládí byl vychováván svou matkou Johanou, nadanou hudebnicí, k lásce k umění a hudbě. Jeho mladší bratr Jan[2][3], byl později architektem, žákem prof. J. Kotěry. Daniel v mládí často pobýval v Libochovicích u svého dědečka, kupce Daniela Mayera, který zachránil pozůstalost[4] J. E. Purkyně.
Po absolvování základního a patrně i středního vzdělání studoval malířství na Umělecko-průmyslové škole v Praze u prof. J. Schikanedra. V roce 1908 si v Praze na Letné zařídil atelier, v němž se scházeli tehdejší pražští malíři a literáti. Kolem malíře Daniela Mayera se vytvořila skupinka několika žáků Umělecko-průmyslové školy, kteří vyznávali duchovní romantismus a nazývali se „Mayer-klub“[5]. Za svůj vzor měli mystiky, sochaře Františka Bílka a malíře Felixe Jeneweina. Ke skupině patřili např. Augusta Nekolová-Jarešová, M. Klusáčková, M. Vařechová a několik dalších. Mayer si záhy připojil druhé jméno "Zajíc", jednak na památku své matky a jednak proto, aby se odlišil od několika současných výtvarníků téhož jména. Byl po řadu předválečných let předsedou[6] Výtvarného odboru Umělecké besedy a stal se brzy oblíbeným umělcem, jeho obrazů se však mnoho nedochovalo[7].
Těsně před vypuknutím první světové války odjel do Paříže, aby zkonfrontoval svou tvorbu s cizinou a poučil se o nových trendech v malířství. Nestačil se ale včas vrátit do vlasti a jakožto cizinec, příslušník nepřátelského Rakousko-Uherského císařství, byl v roce 1914 internován v zajateckém táboře. Následně byl převezen do Katalánska, kde dne 14. listopadu 1914 v Barceloně na následky internace a tyfu zemřel.
Výstavy[editovat | editovat zdroj]
Společné[editovat | editovat zdroj]
- 1915 – Posmrtná výstava Daniela Mayera, rozšířená o dřevoryty F. Bílka, kresby V. Morstadta, sbírku starých rytin z majetku UB, Obecní dům, Praha
- 1942 – Opuštěná paleta, Topičův salon, Praha
- 1988–89 – Umělecká beseda k 125. výročí založení, Mánes, Praha
- 2011–12 – Výstava Mayer–klubu, Galerie moderního umění v Hradci Králové
Obrazy v majetku českých galerií[editovat | editovat zdroj]
- Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích[7]
- Portrét matky (kolem 1910)
- Autoportrét (kolem 1900)
- Oblastní galerie Liberec[7]
- Rozkvetlý strom (kolem 1907)
- Daleká cesta – marné volání (kolem 1910)
- Národní galerie v Praze
- Chalupa (olej, plátno)
- Hlava ženy (olej, plátno)
- Studie k Máchovy (tužka, papír)
- Mořské pobřeží (akvarel - tužka, papír)
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Portrét matky (1910), sbírka Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích -
Daleká cesta – marné volání (kolem 1910), sbírka Oblastní galerie Liberec -
Rozkvetlý strom (kolem 1907), sbírka Oblastní galerie Liberec -
Chalupa (olej, plátno), sbírka Národní galerie v Praze -
Zimní krajina
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- 1942 – Opuštěná paleta (Sborník malířů, kteří odešli předčasně), František Topič, nakladatelství, Praha
- 1993 – Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Daniela Mayera farnost Lovosice
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Jana Mayera farnost Lovosice
- ↑ Lovosický dnešek - ročník 4, číslo 5, 9. května 2014, str.8, Osobnosti Ústeckého kraje Architekt Jan (také Hanuš) Mayer. web.meulovo.cz [online]. [cit. 2019-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-26.
- ↑ Libochovické noviny 11/99, Malíř Daniel Mayer Archivováno 15. 8. 2019 na Wayback Machine. příslušník jeho rodiny zachránil pozůstalost J. E. Purkyně ....
- ↑ Informační systém abART: Mayer-Klub
- ↑ Moravská zemská knihovna, Národní listy, Ročník 51, Číslo 299, Datum vydání 29.10.1911, str.3, Valná schůze Výtvarného odboru Umělecké Besedy se…
- ↑ a b c Registr sbírek výtvarného umění, Mayer-Zajíc Daniel
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Daniel Mayer-Zajíc na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Daniel Mayer-Zajíc
- Daniel Mayer-Zajíc v informačním systému abART
- Moravské zemské muzeum, muzejní autority – Mayer-Zajíc, Daniel, 1885–1914
- Moravská zemská knihovna, Topičův sborník literární a umělecký, Datum vydání 02.1915, str.242
- Litoměřický deník, Daniel Mayer – Zajíc, malíř inspirovaný Máchou, měl také tragický osud
- Lovosický dnešek, Máchovský osud malíře Daniela Mayera – Zajíce Archivováno 22. 12. 2014 na Wayback Machine.
