Daniel Domscheit-Berg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Daniel Domscheit-Berg
Narození 1978 (38–39 let)
Německo
Politická strana Pirátská strana Německa
Manžel(ka) Anke Domscheit-Berg
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Daniel Domscheit-Berg 2012.jpg

Daniel Domscheit-Berg (narozený 1978), dříve známý pod svým pseudonymem Daniel Schmitt, je německý technologický aktivista. Nejznámější byl v roce 2010, když byl mluvčí organizace WikiLeaks v Německu. Je autorem Inside Wikileaks: My Time with Julian Assange at the World’s Most Dangerous Website (2011).[1][2]

Poté, co odešel z WikiLeaks, začal v lednu 2011 plánovat, že otevře novou stránku OpenLeaks. V srpnu 2011 na konferenci v Chaos Computer Club (CCC) oznámil předběžné spuštění stránky a požádal hackery, aby otestovali bezpečnost systému OpenLeaks. CCC ho zkritizovala, protože použil dobré jméno klubu k tomu, aby propagoval svůj projekt OpenLeaks, a proto ho z klubu vyloučili. Toto vyloučení v únoru 2012 zrušili. V září 2011 několik zpravodajských organizací označilo rozdělení Daniela Domscheit-Berga a Juliana Assange jako chybu, která ještě toho měsíce vedla ke zveřejnění 251 287 diplomatických kabelogramů Spojených států, označované jako aféra Cablegate.[3][4]

WikiLeaks[editovat | editovat zdroj]

Daniel Domscheit-Berg začal spolupracovat s WikiLeaks poté, co se setkal s Julianem Assangem v Chaos Computer Clubu na výroční konferenci v roce 2007. Dne 25. září 2010, poté, co byl suspendován Assangem, řekl magazínu Der Spiegel, že rezignoval, protože „WikiLeaks má velký strukturální problém. Už za to nechci dále brát zodpovědnost, a proto z projektu odcházím.“

Kniha o jeho zkušenostech s oddělením od Wikileaks byla publikována v Německu v únoru 2011 s názvem Inside WikiLeaks: Meine Zeit bei der gefährlichsten Website der Welt („My Time at the Most Dangerous Website“). Daniel v této knize kritizuje styl vedení Juliana Assange a zacházení s afgánskými válečnými deníky.[5]

Domscheit-Berg prohlásil, že by zničil všechna data Wikileaks. Chtěl si být jistý, že zničení duplikátů bude potvrzené s četným prohlášením notářem. V průběhu jeho odchodu, WikiLeaks tvrdila, že Daniel Domscheit-Berg zastupující OpenLeaks, požadoval výkupné za nepublikované dokumenty a vnitřní komunikaci organizace, které mu měl zprostředkovat člen hackerské komunity CCC. Domscheit-Berg podle všeho řekl týdeníku Der Freitag, že si s sebou žádné dokumenty Wikileaks neodnesl.[6]

Organizace Wikileaks později potvrdila, že bylo zničeno 3500 nepublikovaných komunikací s whisleblowery, kde některé obsahovaly stovky dokumentů včetně No Fly List, 5GB úniků z Bank of America a vnitřní informace z 20 neo-nacistických organizací.[7]

OpenLeaks[editovat | editovat zdroj]

V prosinci 2010 Daniel oznámil, že se chystá spustit internetovou stránku zvanou „OpenLeaks“ s úmyslem být více transparentní než WikiLeaks.

„V posledních měsících už přestává být organizace WikiLeaks otevřená. Porušila svůj slib open-source.“

Místo publikování dokumentů je účel OpenLeaks poslat uniklé dokumenty na několik novinářských serverů a předat do rukou zkušených žurnalistů.

Organizace OpenLeaks měla spustit svou stránku v lednu 2011. Dne 23. prosince 2012 však Domscheit-Berg na stránce oznámil, že se organizace bude ubírat jiným směrem a bude se soustředit na šíření informací a odborných znalostí, jak nastavit a spustit stránky na úniky.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GERMANY, SPIEGEL ONLINE, Hamburg. WikiLeaks Spokesman Quits: 'The Only Option Left for Me Is an Orderly Departure' - SPIEGEL ONLINE - International. SPIEGEL ONLINE [online].  [cit. 2017-04-24]. Dostupné online.  
  2. WikiLeaks Julian Assange: the most dangerous man in the world?. Telegraph.co.uk. . Dostupné online [cit. 2017-04-24]. (anglicky) 
  3. KULISH, Robert Mackey, Jacob Harris, Ravi Somaiya and Nicholas. All Leaked U.S. Cables Were Made Available Online as WikiLeaks Splintered. The Lede. . Dostupné online [cit. 2017-04-24]. (anglicky) 
  4. GREENWALD, Glenn. Facts and myths in the WikiLeaks/Guardian saga. Salon [online].  [cit. 2017-04-24]. Dostupné online.  
  5. War of the WikiFreaks: INSIDE WIKILEAKS BY DANIEL DOMSCHEIT-BERG WITH TINA KLOPP. Mail Online. . Dostupné online [cit. 2017-04-24].  
  6. GERMANY, SPIEGEL ONLINE, Hamburg. Chaos Computer Club: Hacker distanzieren sich von OpenLeaks - SPIEGEL ONLINE - Netzwelt. SPIEGEL ONLINE [online].  [cit. 2017-04-24]. Dostupné online.  
  7. WikiLeaks on Twitter. Twitter. . Dostupné online [cit. 2017-04-24]. (česky) 
  8. PIVEN, Ben. Copycat WikiLeaks sites make waves. www.aljazeera.com [online].  [cit. 2017-04-24]. Dostupné online.