Danica Seleskovitchová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Danica Seleskovićová
Narození 6. prosince 1921
Paříž
Úmrtí 17. dubna 2001 (ve věku 79 let)
Cahors
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Danica Seleskovitch (6. prosince 1921, Paříž17. dubna 2001, Cahors) byla francouzská konferenční tlumočnice, vysokoškolská pedagožka a translatoložka. Do dějin translatologie vstoupila její interpretativní teorie tlumočení (teorie smyslu).[1]

Seleskovitchová dlouhá léta působila na prestižní francouzské tlumočnické škole ESIT (École supérieure d'interprètes et de traducteurs), která je součástí Univerzity Paříž III, a byla také její ředitelkou. Jako první na Západě otevřela v roce 1976 doktorandská studia pro obor translatologie. Je autorkou zásadní publikace L'interprète dans les conférences internationales. Problèmes de langage et de communication z roku 1968, ve které poprvé systematicky zformulovala základní tezi své budoucí interpretativní teorie smyslu (théorie du sens): tlumočník převádí smysl sdělení, a nikoli jednotlivá slova, která slyšel od řečníka. Dochází tedy k deverbalizaci vyslechnuté výchozí informace, ke chtěnému zapomenutí její jazykové formy a k přirozené interpretaci smyslu této informace do cílového jazyka.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČEŇKOVÁ, Ivana. Úvod do teorie tlumočení. Praha : Česká komora tlumočníků znakového jazyka, 2008. S. 74–78.  
  2. ČEŇKOVÁ, Ivana. Úvod do teorie tlumočení. Praha : Česká komora tlumočníků znakového jazyka, 2008. S. 42–43.