Damir Džumhur

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Damir Džumhur
Dzumhur na US Open 2016
Dzumhur na US Open 2016
StátBosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Datum narození20. května 1992 (31 let)
Místo narozeníSarajevo, Bosna a Hercegovina[1]
BydlištěSarajevo, Bosna a Hercegovina[1]
Výška175 cm[1]
Hmotnost70 kg[1]
Profesionál od2011
Držení raketypravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek4 915 824 USD
Dvouhra
Poměr zápasů127–141
Tituly3 ATP, 7 challengeryů, 12 Futures
Nejvyšší umístění23. místo (2. července 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2014, 2018)
French Open3. kolo (2015, 2018)
Wimbledon2. kolo (2016, 2017, 2018)
US Open3. kolo (2017)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů13–43
Tituly0 ATP, 8 Futures
Nejvyšší umístění117. místo (13. srpna 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2018, 2019)
French Open2. kolo (2018)
Wimbledon1. kolo (2015, 2018)
US Open1. kolo (2017, 2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240205a5. února 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Damir Džumhur (* 20. května 1992 Sarajevo) je bosenský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour vyhrál tři singlové turnaje, když triumfoval na St. Petersburg Open 2017, Kremlin Cupu 2017 a Antalya Open 2018. Stal se prvním hráčem z Bosny a Hercegoviny, který vyhrál turnaj na túře ATP.[2] Na challengerech ATPokruhu ITF získal dvacet titulů ve dvouhře a osm ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2018 na 28. místě a ve čtyřhře pak v srpnu téhož roku na 117. místě. Trénuje ho Ivan Dugandžić.[1] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF vystoupal nejvýše v červenci 2010 na 3. příčku.

V daviscupovém týmu Bosny a Hercegoviny debutoval v roce 2010 čtvrtfinálem 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Estonsku, v němž pomohl k výhře 3:2 na zápasy vítězstvím nad Vladimirem Ivanovem. Do července 2018 v soutěži nastoupil k čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 13–8 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.[4]

Bosnu a Hercegovinu reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Kaneiru, kde v úvodním kole mužské dvouhry podlehl Izraelci Dudimu Selovi.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Tenis začal hrát v šesti letech v oddílu Classic Sarajevo (později přejmenovaném na Bh. Telecom Classic). Na I. letních olympijských hrách mládeže 2010 v Singapuru vybojoval bronzovou medaili ve dvouhře a na zahajovacím ceremoniálu byl vlajkonošem národní výpravy. Na Juniorském mistrovství Evropy 2010 v kategorii 18letých, hraném ve švýcarském Klostersu, dosáhl na zlatou medaili.

V sezóně 2010 si zahrál jediné své juniorky na Grand Slamu: na French Open 2010 vypadl ve druhém kole, ve Wimbledonu 2010 došel do čtvrtfinále a ve třetí fázi skončil na US Open 2010.

Na nejvyšší grandslamové úrovni dospělých debutoval v hlavní soutěži na Australian Open 2014, kde jako postoupivší z kvalifikace na úvod zdolal Jana Hájka bez ztráty setu. Ve druhé fázi mu během čtvrté sady skrečoval 32. nasazeny Chorvat Ivan Dodig. Třetí kolo pak znamenalo vyřazení od turnajové sedmičky a pozdějšího semifinalisty Tomáše Berdycha. Džumhur se tak stal historicky prvním tenistou z Bosny a Hercegoviny, který nastoupil do jakékoli zápasu hlavní soutěže turnaje Grand Slamu.[5]

Do elitní stovky žebříčku ATP poprvé vystoupal 23. února 2015, když se posunul ze 105. na 87. místo. Do třetího kola pronikl také na French Open 2015, v němž mu v prvním kole a vedení 2:0 na sety skrečoval Michail Južnyj. Ve druhém vyřadil Marcose Baghdatise. Ve třetím kole nestačil na druhého hráče světa Rogera Federera.

Premiérový titul na okruhu ATP Tour získal na zářijovém St. Petersburg Open 2017. Ve finále zdolal italskou turnajovou trojku Fabia Fogniniho po třísetovém průběhu. V 25 letech se tak stal historicky prvním tenistou z Bosny a Hercegoviny, jenž vyhrál turnaj na túře ATP. V následném vydání žebříčku se posunul na dosavadní kariérní maximum, když mu patřila 40. příčka.[2] Druhou trofej přidal o měsíc později na moskevském Kremlin Cupu 2017, kde startoval jako šestý nasazený. Ve finále porazil Litevce Ričardasa Berankise ve třech setech. V rozhodující sadě přitom odvrátil za stavu 3–4 a 0:40 tři brejkboly, následně sám prolomil servis a při podání na vítězství v zápase opět dotahoval ztrátu 0:40. Šňůrou pěti míčů však získal zápas ve svůj prospěch. V následném vydání žebříčku ATP se posunul na dosavadní maximum, když figuroval na 31. příčce.[6] V moskevské čtyřhře se probojoval s Chorvatem Antoniem Šančićem také do závěrečného zápasu soutěže. Z finálového duelu však odešli poraženi od nejvýše nasazeného bělorusko-rakouského páru Max Mirnyj a Philipp Oswald.[7]

Ve třetím kole French Open 2018 nevyužil mečbol v desáté hře páté sady proti světové trojce Alexandru Zverevovi, ani následnou výhodu podání za stavu gamů 6–5, a utkání ztratil. Zverev tak poprvé v kariéře porazil na grandslamu tenistu z první padesátky žebříčku ATP, když Džumhurovi patřila dvacátá devátá příčka.[8]

Finále na okruhu ATP World Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP World Tour Masters 1000 (0)
ATP World Tour 500 (0)
ATP World Tour 250 (3–1 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 4 (3–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 26. srpna 2017 Winston-Salem, Spojené státy tvrdý Španělsko Roberto Bautista Agut 4–6, 4–6
Vítěz 1. 24. září 2017 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Itálie Fabio Fognini 3–6, 6–4, 6–2
Vítěz 2. 22. října 2017 Moskva, Rusko tvrdý (h) Litva Ričardas Berankis 6–2, 1–6, 6–4
Vítěz 3. 30. června 2018 Antalya, Turecko tráva Francie Adrian Mannarino 6–1, 1–6, 6–1

Čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 22. října 2017 Moskva, Rusko tvrdý (h) Chorvatsko Antonio Šančić Bělorusko Max Mirnyj
Rakousko Philipp Oswald
3–6, 5–7

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (8 D; 0 Č)
Futures (12 D; 8 Č)

Dvouhra (20 titulů)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
1. 16. května 2011 Brčko, Bosna a Hercegovina antuka Bosna a Hercegovina Aldin Šetkić 6–3, 5–7, 7–5
2. 4. září 2011 Osijek, Chorvatsko antuka Chorvatsko Mislav Hižak 6–1, 6–4
3. 30. října 2011 Dubrovník, Chorvatsko antuka Česko Marek Michalička 6–4, 7–6(7–4)
4. 27. listopadu 2011 Antalya, Turecko antuka Srbsko Ivan Bjelica 6–1, 6–1
5. 5. února 2012 Antalya, Turecko (2) tvrdý Rakousko Nikolaus Moser 6–4, 7–6(7–4)
6. 1. dubna 2012 Cividino, Itálie tvrdý (h) Francie Charles-Antoine Brézac 6–4, 6–4
7. 6. května 2012 Doboj, Bosna a Hercegovina antuka Francie Florian Reynet 6–0, 4–6, 6–0
8. 20. května 2012 Brčko, Bosna a Hercegovina (2) antuka Chorvatsko Toni Androić 7–6(7–2), 6–2
9. 3. června 2012 Kiseljak, Bosna a Hercegovina antuka Slovensko Norbert Gombos 6–3, 7–6(7–3)
10. 17. února 2013 Záhřeb, Chorvatsko tvrdý (h) Itálie Marco Cecchinato 6–2, 7–5
11. 19. května 2013 Plovdiv, Bulharsko antuka Srbsko Miljan Zekić 6–3, 6–3
12. 27. října 2013 Dubrovniík, Chorvatsko (2) antuka Rumunsko Victor Crivoi 6–2, 4–6, 6–4
13. 13. dubna 2014 Mersin, Turecko antuka Španělsko Pere Riba 7–6(7–4), 6–3
14. 8. června 2014 Arad, Rumunsko antuka Španělsko Pere Riba 6–4, 7–6(7–3)
15. 13. července 2014 San Benedetto del Tronto, Itálie antuka Rakousko Andreas Haider-Maurer 6–3, 6–3
16. 15. února 2015 Santo Domingo, Dominikánská republika antuka Argentina Renzo Olivo 7–5, 3–1skreč
17. 13. září 2015 Alphen aan den Rijn, Nizozemsko antuka Nizozemsko Igor Sijsling 6–1, 2–6, 6–1
18. 17. října 2015 Casablanca, Maroko antuka Španělsko Daniel Muñoz de la Nava 3–6, 6–3, 6–2
19. 25. června 2017 Blois, Francie antuka Francie Calvin Hemery 6–1, 6–3
20. 10. září 2023 Istanbul, Turecko tvrdý Slovensko Lukáš Klein 7–6(7–5), 6–3

Čtyřhra (8 titulů)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
1. 30. října 2010 Dubrovník, Chorvatsko antuka Bosna a Hercegovina Tomislav Brkić Chorvatsko Kristijan Mesaroš
Chorvatsko Marin Milan
2–6, 6–1, [11–9]
2. 22. ledna 2011 Ejlat, Izrael tvrdý Bosna a Hercegovina Ismar Gorčić Kanada Steven Diez
Srbsko Nikola Čačić
6–3, 6–4
3. 25. června 2011 Bělehrad, Srbsko antuka Bosna a Hercegovina Aldin Šetkić Černá Hora Goran Tošić
Srbsko Nikola Čačić
2–6, 7–6(7–4), [10–6]
4. 3. září 2011 Osijek, Chorvatsko antuka Chorvatsko Mate Pavić Chorvatsko Dino Marcan
Chorvatsko Marin Draganja
6–4, 3–6, [10–5]
5. 26. listopadu 2011 Antalya, Turecko tvrdý Bosna a Hercegovina Aldin Šetkić Bosna a Hercegovina Tomislav Brkić
Srbsko Ivan Bjelica
6–4, 6–3
6. 4. února 2012 Antalya, Turecko (2) tvrdý Bosna a Hercegovina Aldin Šetkić Kuvajt Abdullah Maqdas
Jižní Afrika Ruan Roelofse
6–4, 4–6, [10–5]
7. 26. dubna 2013 Vicenza, Itálie antuka Srbsko Nikola Čačić Itálie Alessandro Motti
Itálie Matteo Volante
6–3, 6–4
8. 18. května 2013 Plovdiv, Bulharsko antuka Srbsko Miljan Zekić Bulharsko Dinko Halačev
Bulharsko Petar Trendafilov
7–5, 6–7(4–7), [12–10]

Vítězství nad hráči Top 10[editovat | editovat zdroj]

Přehled
Sezóna 2016 2017 Celkem
Vítězství 2 2 4
Vítězství
Č. hráč ATP turnaj povrch fáze skóre Džumhur
2016
1. Španělsko Rafael Nadal 5. Miami, Spojené státy americké tvrdý 2. kolo 2–6, 6–4, 3–0skreč 94.
2. Česko Tomáš Berdych 7. Monte-Carlo, Monako antuka 2. kolo 6–4, 6–7(1–7), 6–3 99.
2017
3. Švýcarsko Stan Wawrinka 3. Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý 1. kolo 7–6(7–4), 6–3 77.
4. Německo Alexander Zverev 4. Šen-čen, ČLR tvrdý čtvrtfinále 6–4, 7–5 40.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Damir Džumhur na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e Damir Džumhur na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20180602a2. června 2018
  2. a b ZABLOUDIL, Luboš. Džumhur se v Petrohradu stal prvním bosenským vítězem turnaje ATP [online]. Tenisportal.cz, 2017-09-24 [cit. 2017-09-26]. Dostupné online. 
  3. Damir Džumhur na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20180602a2. června 2018
  4. Damir Džumhur na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20180602a2. června 2018
  5. Velika pobjeda za Džumhura i bh. tenis! [online]. SportSport.ba [cit. 2014-01-11]. Dostupné online. 
  6. ZABLOUDIL, Luboš. Džumhur po měsíci získal druhý titul. Znovu uspěl v ruské hale [online]. Tenisportal.cz, 2017-10-22 [cit. 2017-10-23]. Dostupné online. 
  7. ATP Staff. Mirnyi Wins 50th Title In Moscow [online]. ATP World Tour, Inc., 2017-10-22 [cit. 2017-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Matt Trollope. Zverev survives in five [online]. Roland Garros, 2018-06-01 [cit. 2018-06-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]