Dambídžankan

Dambídžankan
Narození	1860 Ruské impérium
Úmrtí	1922 (ve věku 61–62 let) Gobi
Povolání	partyzánský vůdce
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Džá Lama, také Dambídžankan, Dambídža (mongolsky Dambidżancan, rusky Дамбийжанцан, Дамбийжаа, Жа Лама) (asi 1862^? – 1922), byl mongolský láma (kníže), který si mezi prostými mongolskými pastevci získal velký respekt svým bojem za nezávislost Mongolska proti Číně a následně bojem proti armádě ruských bolševiků. Do širšího povědomí však vstoupil svou nebývalou krutostí, která v moderních dějinách nalézá jen sotva obdoby.

Mládí

Pravděpodobně byl dörvötské národnosti,, podle jiných byl Kalmyk.^[zdroj?] Do Mongolska se jeho rodina přestěhovala v době, kdy byl malým chlapcem. Většina informací z jeho mládí je však nejistá. Získal univerzitní vzdělání a stal se buddhistickým mnichem. Ovládal několik jazyků, díky čemuž se pak mohl stát mnichem a procestovat mnoho asijských i evropských zemí.

Politické aktivity

Koncem 19. století, kdy mu bylo okolo 35 let, se vrátil do Mongolska a začal se prohlašovat za vnuka a později za reinkarnované vtělení legendárního mongolského hrdiny Amursany z 18. století. Stejně jako legendární Amursan začal bojovat proti cizí nadvládě. Nejprve proti čínské, posléze proti ruské. V roce 1900 se sice krátce pod jménem Širét-lama zúčastnil ruské archeologické expedici v Mongolsku, všechny jeho další kroky však už mají mocensko-politický charakter. Jeho boj proti čínským vojákům i civilistům byl charakteristický používáním mimořádně brutálních metod. Pověst krutého vůdce se o něm šířila i mezi místními Mongoly, kteří se mu ve strachu podřizovali. K podrobení místního obyvatelstva úspěšně využíval i tradiční víru v duchy, která byla mezi místními obyvateli stále živá. Brzy začal být uctíván jako mocný kouzelník a reinkarnovaný Amursana.

Po získání autonomie Mongolska získal Džá Lama v části západního Mongolska prakticky neomezenou moc. Zpočátku podporoval sousední Rusko v naději, že v něm najde oporu pro boj s Číňany. Rychle se však ukázalo, že ruská moc je pouze další koloniální silou.

Mučení zajatců

Mimo území Mongolska není znám pro svůj politický boj, ale pro svou mimořádnou krutost, které se dopouštěl na většinou bezbranných lidech. Přední český paleoantropolog Emanuel Vlček o něm napsal:

„Přísný pořádek a tuhou kázeň, které zavedl na svém území, si vynucoval bezohledností a krutostí. Z týrání lidí měl požitek. Nechával je bičovat, tlouci holemi, zajatcům dával zaživa vyříznout srdce nebo je nechal stáhnout z kůže. Mučení mnohdy vykonával sám. Lidské kůže považoval za rituální předměty, visely v jeho jurtě, aby naháněly hrůzu návštěvníkům a poddaným.“

Přímo v pražském Národním muzeu je uchováván exponát napnuté lidské kůže, kterou nechal pro jakýsi malicherný spor Džá Lama zaživa stáhnout z mongolského knížete Chaisana.

Jeho konec

Džá Lamův rostoucí vliv mezi obyvatelstvem a rostoucí síla jeho osobní armády (postupně vyzbrojil a vycvičil vojenský oddíl 600 mužů) vedla k tomu, že byl ruskými oddíly zatčen a uvězněn v Rusku. V roce 1918 byl propuštěn a začal vést partyzánskou válku proti Číně a po roce 1921, kdy Mongolsko získalo nezávislost vedl boj proti bolševickému Rusku. V roce 1922 byl ruskými vojáky dopaden a zastřelen. Protože však měl pod svým šamanským jménem Džá Lama stále velký vliv mezi místními prostými kočovníky, ruští vojáci jeho uťatou hlavu naložili do soli, následně ji napíchli na kopí a objížděli s ní jednotlivé usedlosti, aby místní obyvatelé opravdu uvěřili, že jejich velký šaman, kterého se tak bojí, opravdu nežije.

Džá Lamova mumifikovaná hlava je dodnes uložena v petrohradském muzeu etnografie.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dambídžankan na Wikimedia Commons

Autoritní data	LCCN: no00064192 VIAF: 70936986 WorldCat Entities: E39PBJwMCH3drmrYfdj6jqwcT3

Portály: Buddhismus