Damad Ali

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Damad Ali
Narození 1667
İznik
Úmrtí 5. srpna 1716 (ve věku 48–49 let)
Bitva u Petrovaradína
Pohřben Bělehrad
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob Damada Aliho v Bělehradě

Damad Ali, celým jménem Silahdar Damat Ali Paša, (* 1667, İznik - † 1716) byl turecký velkovezír, generál a vojevůdce.

Narodil se ve městě Nikaia (dnes İznik v Turecku), nedaleko Bursy. Jeho otec se jmenoval Haci Hüseyin. Mladý Damad Ali vystudoval internátní prestižní vojenskou školu Enderun v Istanbulu. Během panování Mustafy II. byl jmenován osobním tajemníkem sultána. V roce 1709 se zasnoubil s dcerou Ahmeta III., čímž získal titul "damat" (ženich) a zároveň byl jmenován druhým vezírem. Dne 27. dubna 1713 se stal velkovezírem.[1] Krátce po svém jmenování uspěl v ratifikaci smlouvy Pruska s Ruskem, a tím zajistil severní hranici Osmanské říše.[1]

Do začátku roku 1714 se jeho pozornost přesunula na poloostrov Morea (Peloponés) v jižním Řecku, který byl v držení Benátské republiky (Svaté Ligy) od Osmanské-benátské války v roce 1699 po Karlovický mír. Turci se nikdy nesmířili s jeho ztrátou. Když Benátčané poskytli útočiště rebelům z Černé Hory a někteří jejich obchodníci byli zapojeni do sporů s tureckým loďstvem, turecká vláda toho rychle využila jako záminku k vyhlášení války. Následná kampaň v roce 1715, kterou vedl osobně sám Damat Ali, skončila ohromným úspěchem Turků, protože celý poloostrov Morea dobyli opravdu rychle a s minimálním krveprolitím v řadách turecké armády. V roce 1716 v bitvě u Petrovaradína se mu už nedařilo tak jako v Řecku. Damad Ali se postavil do čela mohutné stošedesátitisícové armády proti sdružení osmdesátitří tisícům rakousko-uherských vojáků pod velením prince Evžena Savojského. Během bitvy 5. srpna 1716 Damad Ali Paša přišel o život.[2] Jeho hrob se nachází v Bělehradě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Damad Ali na slovenské Wikipedii.

  1. a b Ahmet III. Biografie (turecky)
  2. Profesor Yaşar Yuce-Prof. Ali Sevim: AKDTYKTTK Yayınları, Istanbul, 1991 strana 268 - 269

Zdroje[editovat | editovat zdroj]