Dalmácie (stát)
| Dalmácie Dalmatia Dalmacija
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
Národnostní složení
|
|||||||||
| Státní útvar | |||||||||
 Západořímská říše (do roku 476) | |||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
Dalmácie (latinsky Dalmatia, Dalmacija) byla římská provincie a de facto nezávislý stát v letech 454–480, kdy se stal útočištěm posledních západořímských císařů po svržení posledního císaře Romula Augustula. Římský vojevůdce germánského původu Flavius Odoacer se stal italským králem a ukořistěné císařské insignie vrátil do Konstantinopole s tvrzením, že jeden císař stačí. Tím uznal formální podřízenost východořímské říši a historicky ukončil západořímské císařství. V roce 480 Odoaker Dalmácii dobyl a připojil ji ke svému království.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Římská provincie Dalmácie se osamostatnila bezprostředně po zhroucení Západořímské říše, kdy se většina jejího území včetně Itálie a Říma octla pod nadvládou nově vytvořených germánských státních útvarů. Románskému obyvatelstvu Západořímské říše se tak podařilo zachovat si nezávislost v rámci dvou nových osamostatněných provincií, tj. Dalmácie v oblasti Ilýrie a také státu římského krále Syagria v oblasti Galie. Oba tyto státy neměly dlouhého trvání. Odoaker ovládl Itálii a poslal císařské insignie do Konstantinopole, ale tím vláda západních císařů ještě neskončila. Odoaker formálně oba císaře uznával, v Mediolanu nechal razit mince se jmény obou císařů, Nepotem a východořímským Leonem. Těmito kroky chtěl Odoaker patrně předejít konfliktu s Východořímskou říší.
Vládci osamostatněné provincie byli Marcellinus (454–468), Julius Nepos (468–480) a Ovida (480).
Ke změně došlo po Ovidově smrti roku 480, kdy Odoaker Dalmácii dobyl a připojil ji ke své zemi, zatímco Syagriovo království rozvrátili Frankové o šest let později, čímž definitivně zmizely poslední pozůstatky západní římské říše.
Politickým střediskem Dalmácie bylo město Salona (dnešní Solin) a okolní území zahrnující pobřežní oblasti dnešního Chorvatska, ale i části dnešní Bosny a Hercegoviny, Slovinska a Černé Hory.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dalmacija (država) na srbochorvatské Wikipedii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Dragan Brujić, Vodič kroz svet Vizantije (Průvodce světem Byzance), Bělehrad, 2004.
