Dadivank

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
klášter Dadivank
Klášter Dadivank
Klášter Dadivank
Lokalita
StátÁzerbájdžánÁzerbájdžán Ázerbájdžán
KrajKelbadžar
MístoKalbajar District a Shahumyan Province
Souřadnice
Dadivank
Dadivank
Základní informace
ZakladatelSv. Dadi
Založení9. století
PředstavenýRafig Danakari
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dadivank (ázerbájdžánsky Xudavəng) je arménský klášter v okrese Kelbadžar na území Náhorního Karabachu.[1][2] Byl postaven v průběhu 9.–13. století. Na základě dohody o ukončení válečných operací mezi Arménií a Ázerbájdžánem byl klášter 25. listopadu 2020 vyklizen Armény a předán pod ázerbájdžánskou správu.[3][4]

Historie a architektura[editovat | editovat zdroj]

Klášter byl založen svatým Dadi, žákem a následovníkem apoštola sv. Judy Tadeáše, který v prvním století n. l. šířil křesťanství ve východní Arménii. První písemná zmínka o klášteru je však až z 9. století. V červenci 2007 byl pod oltářem hlavního kostela objeven hrob sv. Dadiho.[5] V klášteře jsou také pohřbena knížata středověkého knížectví Chačen, které leželo zhruba na území dnešního Náhorního Karabachu.[6]

Klášter patří k arcašské diecézi Arménské apoštolské církve a zahrnuje katedrální kostel sv. Astvadzadzina, kapli a několik dalších budov. Hlavní kostel má na stěnách několik fresek ze 13. století a texty v arménštině.[7] Basreliéf na jižní fasádě katedrály v Dadivanku, postavené roku 1214, zobrazuje princeznu obětující v kostele na památku svých synů.[8] Podle Paola Cunea je Dadivank jedním ze dvou klášterů (spolu s klášterem Gandzasar), kde je možné najít takováto zobrazení.[9]

Až do konce 18. století byl klášter významným kulturním a náboženským centrem oblasti. Od 17. století klášter ztrácel pozemky, obyvatelstvo vesnice, které patřily klášteru, bylo násilně přestěhováváno do Persie. V 19. století klášter zcela zpustl. Arcibiskup Sargis Jalaljanc, který klášter navštívil v polovině 19. století popsal ruiny, které sloužily jako úkryt pro lupiče. Starověké svatyně byly přeměněny na pastviny pro stáda ovcí a dobytka.

Po připojení Karabašského chanátu k Rusku ve 30. letech 19. století, metropolita Baghdasar Hasan-Jalajanc začal usilovat o návrat kláštera církvi, později se k němu přidali i další vlivní arménští církevní představitelé. Na počátku roku 1910 byl obyvatel Tiflisu Levon Michaelovič Ter-Avetikjan jmenován správcem klášterního majetku. Obrátil se hned na soud a požádal o vrácení všech pozemků. Ačkoliv mu soud dal za pravdu, ázerbájdžánští kočovníci se odmítali vzdát přivlastněných klášterních pozemků. Do roku 1917 se ale Ter-Avetikjanovi podařilo získat většinu pozemků. Se zřízením sovětské moci byl všechen klášterní majetek znárodněn a klášter Dadivank byl převeden pod ázerbájdžánské civilní úřady, oblast se znovu vylidnila. V roce 1924 oblast navštívil Ter-Avetisjan, který popsal, že místní nomádi proměnili klášter v ohradu pro dobytek a v ruinách nemilosrdně hledali církevní poklady.

Evropský parlament vydal 8. října 2001 rezoluci 9256, v níž mj. odsuzuje ničení kláštera muslimským obyvatelstvem regionu.[10]

Obnova kláštera[editovat | editovat zdroj]

Klášter byl znovu otevřen po první válce o Náhorní Karabach v roce 1994. V letech 2004–2005 proběhla obnova kláštera, financovaná arménsko-americkou podnikatelkou Edele Hovnanianovou. Restaurátorské práce se soustředily hlavně na katedrálu, nicméně byla opravena i kaple, na níž pracoval Edik Abrahamian, Armén z íránského Teheránu.[11]

Italští specialisté, kteří pracovali na obnově kláštera, se vrátili v srpnu 2017, aby na obnově pokračovali. Podařilo se jim restaurovat všechny čtyři kaple a jejich fresky a plánovali obnovu nápisů a ornamentů poblíž vchodů do kaplí. Celý renovační projekt měl podle plánu skončit v roce 2020.[12]

Nicméně, z důvodu nového konfliktu v Náhorním Karabachu, který skončil dohodou o příměří, na jejímž základě jsou Arméni nuceni odejít z Dadivanku a předat okolní oblasti Ázerbájdžánu, se opat kláštera rozhodl převézt klášterní křesťanské umělecké předměty, včetně zvonů a chačkarů, do Arménie.[13] Ázerbájdžánské ministerstvo kultury to označilo za nezákonnou činnost a dodalo, že budou přijata opatření k prosazení nezbytných právních postupů.[14] Po odchodu arménských vojenských jednotek z oblasti byl klášter předán do ochrany ruským mírovým jednotkám.[15]

Ázerbájdžán tvrdí, že se nejedná o starý arménský klášter, ale o původně klášter Kavkazské Albánie, který si později Arméni přisvojili. Ázerbájdžánci proto klášter nazývají Khudavenk, aby zdůraznili albánský původ komplexu.[16] V prosinci 2020 byl představeným kláštera jmenován Rafig Danakari, etnický Udi (Udiové jsou považovány za etnické a kulturní dědice Kavkazské Albánie), který je místopředsedou křesťanské ortodoxní komunity. V klášteře se pořádají liturgie a kázání.[17][18] V prosinci 2020 se v klášteře také konala svatba Arménů ze Stěpanakertu.[19]

Do února 2021 Ázerbájdžán umožňoval arménským poutníkům bezproblémový přístup do kláštera, ale pak zadal požadavek, že předem chce znát jména poutníků a skupina nesmí být větší jak 30 členů. Přístup jim byl povolován bez obstrukcí.[20][21] Od května 2021 se objevují arménské stížnosti, že některým poutníkům nebyl dovolen vstup, že vyřízení žádostí o vstup dlouho trvá. Podle ázerbájdžánské strany vstup není povolován především z důvodu coronaviru a zhoršených přístupových cest.[22]

Dne 2. května 2023 ázerbájdžánský poslanec Mübariz Qurbanli, předseda ázerbájdžánského Státního výboru pro náboženské záležitosti, prohlásil na tiskové konferenci, že klášter je historickou památkou Kavkazské Albánie a dříve nebo později bude zcela patřit udiské komunite. Dále prohlásil, že Arméni do kláštera nepatří.[23][24]

Galérie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Robert G. Ousterhout. A Byzantine settlement in Cappadocia. — Dumbarton Oaks, 2006. — p. 151."In the Armenian monastery of Dadivank', however, dated 1211, a four-columned, domed hall is set into a range of rooms chat included the kitchen and refectory."
  2. "Dadivank", one of the best known Armenian monasteries in Arts'akh (Nagorno - Karabakh)" // Journal of the Society for Armenian Studies (California State University), 1995, vol.6-7, p. 51
  3. Arméni se loučili s unikátním klášterem. Ázerbájdžán ho zničí, bojí se. iDNES.cz [online]. 2020-11-23 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. 
  4. Arménie a Ázerbájdžán ukončí válku o Karabach. Mír bude hlídat Rusko. iDNES.cz [online]. 2020-11-10 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. 
  5. В старинном монастыре Нагорного Карабаха обнаружены мощи одного из учеников Иисуса Христа. ИА REGNUM [online]. [cit. 2023-02-23]. Dostupné online. (rusky) 
  6. Georgia, Armenia and Armenia, by John Noble, Michael Kohn, Danielle Systermans, Lonely Planet, 2008 – 364 pages, p. 307
  7. Lydia А. Durnovo, Essays on the Fine Arts of Medieval Armenia. Moscow. 1979.[In Russian]
  8. Treasures from the ark: 1700 years of Armenian Christian art, by Vrej Nersessian, British Library, 2001 – 240 pages
  9. ALPAGHIAN: Raccolta di scritti in onore di Adriano Alpago Novello. [s.l.]: ScriptaWeb 397 s. Dostupné online. ISBN 978-88-89543-06-1. (italsky) Google-Books-ID: fdi7HUMkee4C. 
  10. Doc. 9256 - Parliamentary Assembly of the Council of Europe [online]. [cit. 2017-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Restoration in Dadivank [online]. 2005 [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Italian specialists to arrive in Karabakh to continue Dadivank Monastery restoration [online]. 2 August 2017 [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Father Hovhannes of Artsakh's Dadivank Monastery to bring bells and cross to Armenia [online]. 10 November 2020 [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Bu günün xəbərləri: Türkiyə minaaxtaranları Azərbaycana göndərilib, Suqovuşan və Talış kəndlərinə gedən yollar asfaltlanır. BBC News Azərbaycanca. Dostupné online [cit. 2021-11-03]. (ázerbájdžánsky) 
  15. Dadivank under protection of Russian peacekeepers [online]. 14 November 2020 [cit. 2020-11-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Caucasian Albanians: The True Owners of the Dadivank Monastery. Azerbaijan In Focus [online]. 2020-11-25 [cit. 2021-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Между удинами и армянскими священниками возник спор в монастыре Худаванг Кельбаджарского района - ВИДЕО. Oxu.Az [online]. 2020-12-04 [cit. 2021-11-03]. Dostupné online. (rusky) 
  18. Preacher appointed to Khudavan monastery in Azerbaijan's Kalbajar. AzerNews.az [online]. 2020-12-05 [cit. 2021-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Armenian couple marries at Dadivank Monastery [online]. [cit. 2021-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Паломничество в Дадиванк по требованию азербайджанцев будет по новой процедуре. armenpress.am [online]. [cit. 2021-11-03]. Dostupné online. (rusky) 
  21. Армянские паломники в сопровождении российских миротворцев посетили христианские монастыри Дадиванк и Амарас : Министерство обороны Российской Федерации. function.mil.ru [online]. [cit. 2021-11-03]. Dostupné online. 
  22. Baku hinders entry of Armenian clergy and pilgrims to Dadivank. www.1lurer.am [online]. [cit. 2021-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. Mübariz Qurbanlı: Xudavəng monastrında olan erməni keşişlər oranı tərk etməlidir. turan.az [online]. 2024-03-27 [cit. 2024-03-27]. Dostupné online. (ázerbájdžánsky) 
  24. Mübariz Qurbanlı: Xudavəng monastrında olan erməni keşişlər oranı tərk etməlidir. turan.az [online]. 2024-03-27 [cit. 2024-03-27]. Dostupné online. (ázerbájdžánsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]