D'Hondtova metoda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Metody pro přepočet hlasů na mandáty používané ve
volbách v České republice
od roku 1990


  • poměrný systém – ostatní volby, s převáděním hlasů na mandáty:
    • volebním číslem“, minimální počet hlasů, který strana musí získat, aby získala mandát:
    • volebními děliteli“, žádná strana nezíská mandát dříve, než strana, která v okamžiku rozdělování má větší počet hlasů
      • D'Hondtova metoda, dnes v ČR používaná, rozdělení mandátů v obecních zastupitelstvech, v zastupitelstvech krajů, mandátů do Poslanecké sněmovny, do Evropského parlamentu


Zdroj: Metody pro přepočet hlasů na mandáty
ČSÚ

D'Hondtova metoda je jeden ze způsobů přepočtu hlasů voličů na mandáty politickým stranám ve volbách. Používá se v Argentině, Belgii, Bulharsku, Česku, Finsku, Chile, Chorvatsku, Izraeli, Japonsku, Kolumbii, Maďarsku, Makedonii, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Skotsku, Slovinsku, Španělsku, Turecku a Walesu; v některých zemích Evropské unie se používá také při volbách do Evropského parlamentu. Metoda je pojmenována po belgickém právníkovi a matematikovi Victoru D'Hondtovi (1841–1901). Účinek D’Hondtovy metody je většinou odborníků označován jako disproporční ve prospěch větších stran, záleží však na zvoleném přístupu měření proporcionality.[1]

Způsob výpočtu[editovat | editovat zdroj]

D’Hondtův dělitel je původní metodou volebního dělitele, který jako jediný můžeme bezesporu označit za metodu největšího průměru. Vychází ze zásady, že není spravedlivé, aby mandát získala ta strana, která v případě jeho zisku bude mít menší počet hlasů na mandát, než by měla jiná strana.[1]

Rozdělování mandátů dané volební oblasti se účastní pouze ty strany, jež celostátně získaly alespoň tolik hlasů, kolik určuje kvórum (v ČR 5 %). Vstupem do D'Hondtovy metody je počet mandátů, jenž má být mezi strany v dané volební oblasti rozdělen, a dále pro každou stranu počet hlasů, jež tato v dané volební oblasti získala. Nezáleží na hlasování v jiných oblastech, ani na počtu hlasů pro strany, které nepřekročily kvórum.

Mandáty se přidělují vícekolově, vždy jeden mandát v každém kole. V každém kole se pro každou stranu určí kolový počet hlasů a ta strana, která má kolový počet hlasů nejvyšší, kolo vyhrává a získává mandát toho kola. V prvním kole je kolový součet strany roven počtu hlasů a první mandát získává strana s nejvyšším počtem hlasů. V dalším kole se kolový počet hlasů každé strany určí jako podíl získaných hlasů strany ku počtu mandátů, které získala v předchozích kolech, zvýšeným o jedničku (=počet hlasů / (mezipočet mandátů + 1)). Kolový počet těch stran, jež v minulém kole mandát nevyhrály, tedy zůstává oproti minulému kolu beze změny, protože se nezměnil počet mandátů, které získaly. Kolo vyhrává ten, jenž má nejvyšší kolový počet hlasů. Postup se opakuje v dalších kolech, dokud nejsou přiděleny všechny mandáty.

Příklady rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Metodu pro názornost dokreslují následující příklady.

Jednoduchý příklad[editovat | editovat zdroj]

Předpokládejme, že existují tři strany A, B, C s počty získaných hlasů 100, 60 a 45. Rozdělují se tři mandáty. Vítěz kola je označeným tučným písmem.

Kolo Strana A Strana B Strana C
1. 100 = 100 / 1 60 = 60 / 1 45 = 45 / 1
2. 50 = 100 / (1 + 1) 60 = 60 / (0 + 1) 45 = 45 / (0 + 1)
3. 50 = 100 / (1 + 1) 30 = 60 / (1 + 1) 45 = 45 / (0 + 1)
Získaných mandátů 2 1 0

Existuje modifikovaná verze D'Hondtovy metody, v níž jsou počty získaných hlasů děleny v prvním kole číslem 1,42 namísto číslem 1; postup v ostatních kolech je shodný. Tato verze nahrává tím více větším stranám, čím menší je velikost volebního obvodu.

Příklad stran A, B, C zadaný stejně jako výše, avšak spočítaný modifikovanou metodou s prvokolovým dělitelem 1,42:

Kolo Strana A Strana B Strana C
1. 70 = 100 / 1,42 42 = 60 / 1,42 32 = 45 / 1,42
2. 50 = 100 / (1 + 1) 42 32
3. 33 = 100 / (1 + 2) 42 32
Získaných mandátů 2 1 0

D'Hondtova metoda rozděluje všechny mandáty v prvním skrutiniu.[pozn 1]

Reálný příklad[editovat | editovat zdroj]

Jako reálný příklad převodu počtu získaných hlasů na počet mandátů poslouží volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky z roku 2006Libereckém kraji. V tomto kraji bylo rozdělováno 8 mandátů. Přepočet se týká jen těch stran, které prošly celostátním kvórem: získaly alespoň 5 % z celkového počtu hlasů na území celé České republiky. Pro tyto vybrané volby a kraj ukazuje propočet následující tabulka.

VOLBY DO PSP 2006 ODS ČSSD KSČM SZ KDU-ČSL ostatní
Počet získaných hlasů
(% v kraji)[2]
83 647
(38,81 %)
63 181
(29,31 %)
24 823
(11,51 %)
20 646
(9,58 %)
9 131
(4,23 %)
14 082
(6,56 %)
v celostátním kvóru propadlé hlasy, cca 0,5 mandátu
Rozdělování hlasů a mandátů stranám, které prošly celostátním kvórem
1. mandát 83 647 63 181 24 823 20 646 9 131
2. mandát 41 824 = 83 647 / 2 63 181 24 823 20 646 9 131
3. mandát 41 824 31 591 24 823 20 646 9 131
4. mandát 27 882 = 83 647 / 3 31 591 24 823 20 646 9 131
5. mandát 27 882 21 060 24 823 20 646 9 131
6. mandát 20 912 = 83 647 / 4 21 060 24 823 20 646 9 131
7. mandát 20 912 21 060 12 412 20 646 9 131
8. mandát 20 912 15 785 12 412 20 646 9 131
Získané mandáty
(%)
4
(50 %)
3
(37,5 %)
1
(12,5 %)
Z toho přerozdělené mandáty voličů, kteří tyto strany nevolili celkem
mandáty
(%)
0,9
(11,19 %)
0,7
(8,19 %)
0,1
(0,99 %)
1,7
(20,37 %)
Nezastoupení, nebo ne podle jejich vůle zastoupení, voliči 43 859

Příklad Libereckého kraje ukazuje, že pětina jeho aktivních voličů (     43 859 hlasů; 20,37 %; 1,7 mandátů) není v PSP ČR zastoupena jimi volenými zástupci – hlasy těchto voličů buď propadly v celostátním kvóru, nebo kvůli nedosažení potřebného počtu na zisk mandátu v daném kraji.

Paradoxy přepočítávání hlasů (nejen dle D'Hondtovy metody)[editovat | editovat zdroj]

Po zveřejnění výsledků voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2006 se v Česku začalo hovořit o paradoxech přepočtu hlasů na mandáty.[zdroj?] Například v Libereckém kraji Stranu zelených volilo 9,58 % a nezískala ani jeden mandát. V Moravskoslezském kraji stejná strana obdržela 4,34 % a po přepočtení hlasů získala jedno poslanecké místo.

KDU-ČSL v celé republice získala 7,22 % hlasů a 13 poslaneckých mandátů, Stranu zelených volilo o 0,93 % méně voličů a obdržela jen 6 mandátů.

Tyto nepravidelnosti však byly jen z části způsobeny D'Hondtovou metodou, další roli zde hrál tzv. „přirozený práh“. Strana totiž musí v příslušném volebním kraji získat pro zisk křesla zhruba takový podíl hlasů, jaký odpovídá podílu odpovídajícímu volenému počtu poslanců. Například: pro zisk mandátu ve volebním kraji, kde se volí jen 5 poslanců, musí získat 1/5 (20 % hlasů). Strana, jejíž voliči se z velké části soustřeďují v několika krajích tak má při stejném počtu hlasů odevzdaných pro obě strany výhodu oproti straně, jejíž voliči jsou více rozptýlení.

Kvórum (5% klauzule) mírně posiluje účinky D'Hondtovy metody, protože tzv. propadlé hlasy se při přidělování mandátů nepočítají, což zvětšuje poměr mezi slabými a silnými stranami ve prospěch stran silných, a tedy i účinky D'Hondtovy metody. Například při 33,3% zisku jedné strany a podílu propadlých hlasů 0 % získala vlastně tato strana 1/3 hlasů počítaných pro přepočítávání mandátů. Pokud 50% hlasů patřilo stranám pod 5% klauzulí (tedy propadlo) a zisk strany je 33,3%, strana vlastně získala 33,3 procentních bodů z 50 procentních bodů, čili 2/3 hlasů pro přepočítávání mandátů.

Přepočítávané hlasy a potřebné hlasy na mandát[editovat | editovat zdroj]

D'Hondtova metoda vede k tomu, že silnější straně stačí na zisk jednoho mandátu méně hlasů než slabší straně. Např. při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017 stačilo vítězné straně ANO 2011, na jeden mandát pouze 19 232 hlasů, zatímco poslední dvě z těch, které překročily hranici 5 %, TOP 09 a STAN, potřebovaly hlasů dvojnásobek, 38 402 a 43 693.[3][4][5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Podobně jako D'Hontova metoda funguje i metoda Sainte-Laguë. Rozdíl je opět v posloupnosti dělitelů. U metody Sainte-Laguë jde o posloupnost lichých čísel: 1, 3, 5, 7,…. Tato metoda posiluje zisky malých a středně velkých stran na úkor velkých stran. Používá se v Bosně a Hercegovině, Litvě a její modifikace (1,4; 3; 5; 7;…) v Polsku.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b LEBEDA, Tomáš. Hlavní proměnné proporčních volebních systémů. Sociologický časopis. 2001, roč. 37, čís. 4, s. 436. Dostupné online. ISSN 0038-0288.  
  2. Zdroj: Český statistický úřad Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 2. - 3.6.2006: Výsledky hlasování za volební kraje
  3. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017
  4. Pravicové strany se měly spojit, Jiří Hlavenka, Britské listy, 22. 10. 2017
  5. Proč si necháváme “přepočítávat” hlasy?, Vladimír Rott, na svém blogu (vjrsite.wordpress.com), 22./24. 10. 2017

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]