Džadída

Džadída ; ⴰⵍ-ⵊⴰⴷⵉⴷⴰ / الجديدة
Poloha
Souřadnice	33°13′48″ s. š., 8°30′ z. d.
Nadmořská výška	1 m n. m.
Časové pásmo	UTC+0
Stát	Maroko
Region	Casablanca-Settat
	Džadída
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	0,1 km²
Počet obyvatel	237 464 (2024)
Hustota zalidnění	3 166 186,7 obyv./km²
Světové dědictví UNESCO
Název lokality	Medína v As-Sawíre
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	ii, iv
Odkaz	753 (anglicky)
Zařazení	2004 (28. zasedání)
Správa
Oficiální web	www.eljadida.gov.ma
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Džadída^[2] (arabsky الجديدة‎, berbersky ⴰⵍ-ⵊⴰⴷⵉⴷⴰ; dříve al-Breyja – arabsky البريجة‎, Mazagan – arabsky مازاگان‎, berbersky ⵎⴰⵣⴰⴳⴰⵏ, francouzsky Mazagan, portugalsky Mazagão a al-Mahdouma – arabsky المهدومة‎) je přístavní město na atlantském pobřeží Maroka, ve kterém žije přibližně 237 tisíc^[1] obyvatel. Patří k stejnojmenné provincii Al-Džadída v regionu Casablanca-Settat. V minulosti bylo součástí portugalské koloniální říše.

Opevnění

Historické opevnění centra města patří od roku 2004 mezi místa světového kulturního dědictví UNESCO. Na seznam památek chráněných UNESCEM bylo zařazeno jako výjimečný příklad prolnutí marockých a evropských vlivů. Za historicky zvláště významnou stavbu je považována cisterna pitné vody, která byla součástí prvního opevnění vybudovaného Portugalci – tzv. „Castelo Mazagao“, postaveném ještě ve stylu portugalských pozdně středověkých pobřežních pevností.

První stavby zde Portugalci začali stavět na přelomu 15. a 16. století, intenzivní fáze budování renesanční fortifikace města začala urychleně v roce 1541, po dobytí nedaleké portugalské pevnosti Santa Cruz na mysu Gué v oblasti dnešního Agádíru šarífou Abu Abdullahem Muhammadem I. z dynastie Saadů. Král Jan III., syn krále Manuela I. Šťastlivého, rozhodl o vybudování moderní pevnosti v „italském“ stylu a svěřil vedení skupiny nejlepších architektů země svému bratrovi Ludvíkovi (Luísovi, 1506–1555), který byl nadstandardně vzdělán jak v matematice, tak v architektuře.

K renomovaným pevnostním architektům podílejícím se na budování pevnosti patřil Benedetto da Ravenna, jenž předtím působil ve službách Karla V., Joao de Castilho, jeden z nejvýznamnějších stavitelů manuelské éry, Diego de Torralva, patřící k hlavním portugalským renesančním architektům, i budoucí královský stavitel portugalských pevností Miguel de Arruda či Francisco de Holanda, který se právě vrátil ze studijní cesty v Itálii podpořené královským stipendiem.

Pevnost se v této oblasti plánovala postavit přibližně 20 let, uvažovalo se o ní již na sklonku vlády krále Manuela. Až v letech 1541–1542 tu v rekordním čase bylo vybudováno město obklopené na svou dobu jedním z nejmodernějších opevnění. Pevnost má přibližně osmiúhelníkový tvar se čtyřmi dominantními rohovými bastiony.

Dějiny

V letech 1502 až 1769 bylo město v držení Portugalců pod jménem Mazagão. V roce 1769 jej získal marocký sultán Mohammad III. a tím byla ukončena portugalská přítomnost v severní Africe. Evakuované portugalské obyvatelstvo bylo z velké části přesídleno do Brazílie, kde založilo obec Nova Mazagão (ve státě Amapá).

Hospodářství

Z města probíhá vývoz mandlí, kukuřice, cizrny, ovčí vlny, vosku a vajec. Naopak je dovážena bavlna, cukr, čaj a rýže. Kvalita místních pláží je ovlivněna znečištěním z přístavů a továren u pobřeží.

Fotogalerie

Historická zástavba
Cisterna pitné vody
Opevnění portugalského koloniálního města
Bývalý katolický kostel

Partnerská města

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku El Jadida na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b 2024 Moroccan census. Dostupné online.
↑ BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN – ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 28, 107.

Literatura

MOREIRA, Rafael. A Construção de Mazagão – cartas inéditas 1541–1542, Lisboa, 2011.Vydané dokumenty ke stavbě opevnění.
KYSILKOVÁ, Kristyna. Manuelská gotika a její vztah k pozdně gotické architektuře ve střední Evropě. Disertační práce, Praha, FA ČVUT, 2015, 287 s.
STANĚK Karel. K charakteru a významu portugalských aktivit v Maroku (1415–1769), rigorózní práce, FF UK, 2011.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Džadída na Wikimedia Commons
Oficiální stránky

[b3a8edd708b211832501f9fb6e4df3bf90846934-1] 2024 Moroccan census. Dostupné online.

[2] BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN – ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 28, 107.

[1]

[2]